Trilogie Pána prstenů bude mít operní verzi. V Tolkien Estate schválili její natočení

V roce 2025 se k divákům konečně dostanou nahrávky opery z tvorby britského skladatele Paula Corfielda Godfreye, na kterých pracoval společně s Volante Opera Production, neziskovou organizací založenou Julianem Boycem v roce 1999, jejíž hlavní činnost spočívá ve zvýšení povědomí o operní kultuře u široké veřejnosti, především ve Walesu a v celé Velké Británii.

Adaptace díla J. R. R. Tolkiena 

Opera, které bychom se měli dočkat příští rok, vznikala přes šedesát let. Godfrey se zmiňuje o létě roku 1967, kdy při odpočinku u jezera začal poprvé přemýšlet nad hudebním rytmizovaným motivem pro hobity a tématem Kraje. V průběhu podzimu, zimy a velikonoc následujícího roku, které autor strávil na venkově v Irsku, dílo rozpracovával, přestože mnoho částí nemělo hotovou orchestraci. Na podzim roku 1969 amatérský orchestr z London School of Economics poprvé zahrál zjednodušenou formu díla v podobě svity. 

Zlom v tvorbě přinesla píseň na text básně “The Sea Bell” z Tolkienova díla Příhody Toma Bombadila, knihy složené z šestnácti básní hobití Červené knihy. Hlavní téma písně z roku 1972, kdy motiv podléhá variacím, byl v principu základem pro téma elfů, které se v roce 1998 objevilo v autorově třetí symfonii Ainulundalë a posléze v opeře Silmarillion při hudebním ztvárnění Doriathu, země elfů. Ve stejnou dobu se konečně začala rýsovat forma zamýšleného operního díla Pán prstenů, kterou sám autor označil za nepraktickou rozsahem, neboť plánovaná délka přesahovala třináct večerů. Dva večery měly být věnovány dílu “The Hobbit”. Právě v tento moment se Paul Corfield Godfrey rozhodl k tomuto monstróznímu dílu sepsat i vlastní libreto. 

Když se postupem času začal rýsovat dramaturgický plán opery, některá dějství byla vyškrtnuta a jediné co stálo v cestě provedení byl v Anglii téměř nemožný úkol – získat autorské oprávnění na Tolkienovy texty. Díky úspěchu Godfreyově symfonie Ainulundalë a klavírního ronda Akallabêth, se autorovi nakonec podařilo získat povolení od Tolkien Estate a podporu Christophera a Priscilly Tolkienových. Začal tedy plně pracovat na epických scenériích ze Silmarillionu a Húrinových dětech.

Následovaly další části s Berenem a Lúthien a vedle skladatelských úspěchů, začal autor narážet na kompoziční problémy. Dílo bylo příliš dlouhé, příliš složité, při krácení zase ztrácelo smysl a odpremiérování části Pán prstenů, bylo v rozporu s povolením od Tolkien Estate, neboť smlouva o využití textu se vztahovala bohužel pouze na Silmarillion. 

V roce 2017 vstoupil do Godfreyova uměleckého života zpěvák a hudební konzultant Simon Crosby Buttle. Společně začali probírat nepřeberné množství materiálů, motivů, hotových či rozpracovaných skladeb, a tak začala vznikat opera Pán prstenů. Mnoho částí bylo vyškrtnuto, zjednodušeno, mnoho skladeb bylo naopak oprášeno z šuplíku ze sedmdesátých let, když se Godfrey vracel ke svým prvním nápadům a myšlenkám. 

V roce 2023 vyšel cyklus Epických scén ze Silmarillionu (Epic Scenes from The Silmarillion) na albu o 10 CD a příští rok bychom se měli dočkat Pána Prstenů (The Lord of The Rings Opera) na albu o 15 CD. Výhledově by měla být opera představena publiku v šesti dnech představení.

Godfreyova Opera totiž přináší přes patnáct hodin hudby. Libreto opery, ač převeršované, se drží co nejvíce knižního originálu.

V pěveckém obsazení budou především sólisté z ansámblu a sólistů Velšské národní opery (Welsh National Opera), některé z nich již posluchači mohou znát z předchozího Silmarillionu. Patří mezi ně například Simon Crosby Buttle v roli Froda a Julian Boyce jako Sam. Role Gandalfa se opět ujme Philip Lloyd-Evans a doplní ho Stephen Wells jako Aragorn.Stejně tak se vrátí intepreti Gluma – Michael Clifton-Thompson, Éowin – Helen Jarmany, Bilba – Huw Llywelyn a Arwen – Emma Mary Llewellyn. Vrátí se též Angharad Morgan se svojí ikonickou Galadriel. Zbytek obsazení opery Pána Prstenů se dozvíme v blízké době. 

Paul Corfield Godfrey 

Skladbu a dirigování studoval u Allana Bushe a Davida Wynnea. Godfreyovo dílo mimo “Tolkienovské” tvorby obsahuje nespočet komorních skladeb, instrumentálních děl, oper, písní a chorálních skladeb. Jeho skladby se hrány v Londýně a po celé Velké Británii, ale i v Maďarsku, Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. Vystupoval jak v rádiích, tak v televizích, přispívá jako recenzent pro MusicWeb International, a jeho dílo samo dostává obdiv a respekt mnoha kritiků.

Mezi nejznámější patří The Dialogues of Óisin and Saint Patric, Arcturus a cyklus Epic Scenes from The Silmarillion. Úryvky tohoto zazněly v Oxfordu, stalo se tak největším dílem složeným ve Walesu ve 20. století, a v současné době ho natáčí společnost Prima Facie Records ve spolupráci s Volante Opera Production.