Tu ji máme, rozumně s ní pojednáme!

  1. 1
  2. 2

Glosa k první plzeňské repríze Prodané nevěsty 

Na první repríze Prodané nevěsty v úterý 17. června, o jejíž premiéře jsem referoval zde, se představila nová, v pořadí obsazení již třetí představitelka klíčové role Mařenky – Kateřina Šmídová Kalvachová. Mladá sopranistka, pro kterou byla role Mařenky určitou zkouškou ohněm první skutečně velké, závažné role, po Antonii v Offenbachových Hoffmannových povídkách rovněž v Plzni (referoval jsem zde). Včerejší obsazení Prodané nevěsty se vyvinulo tak, že jsem mohl vidět a slyšet v klíčových rolích opery takzvané obsazení druhé. Jeníkem byl mladý tenorista Josef Moravec, Kecalem naopak ostřílený a vichry operních produkcí již prověřený Jevhen Šokalo. Aleš Voráček se představil jako Vašek. Rovněž role rodičů byly mixem obou obsazení, jak se na reprízách stává. Ale převažovalo, krom jediné role Háty, obsazení druhé. Role Esmeraldy s Principálem naopak vyšly na domácí pěvce premiérové sestavy, to jest Radku Sehnoutkovou a Jana Adamce. U dirigentského pultu stanul rovněž v Plzni dobře známý dirigent Jiří Štrunc, který je zde veden jako druhý dirigent vedle Olivera Dohnányiho. Musí tudíž vést hudebně představení v intencích jeho nastudování, to jest temp, dynamiky, agogiky, novým plzeňským šéfdirigentem. To je dostatečně dobrý důvod se k Prodané nevěstě v Plzni vrátit a zaznamenat jiné obsazení zejména, když česká operní interpretace zde představila zcela nové, dosud neznámé tváře. Anebo tváře již známé, ale v obtížnějších úkolech než dosud.Jiří Štrunc vedl představení, jak je výše řečeno, v intencích premiéry a Olivera Dohnányiho. To jest v tempech popsaných v premiérové recenzi. Tato popisovaná zrychlení vytčených míst v konkretizovaných místech zafungovala celkem spolehlivě, problémy se kupodivu objevily v souhře zcela jinde, ne tedy v oněch tempicky více zrychlovaných místech. Například u mužského sboru ve druhém dějství, což zřejmě souvisí s rádobyhumornými akcemi pěvců na jevišti, do nichž jsou nuceni režií Jany Kališové. Jakmile se soustředí příliš na kejkle se džbány piva, které by ale stejně v pohybech z většiny museli vylít a ne vypít, hned vázne rytmus. Zaváhali někdy i sólisté, ale to nepovažuji za účel této recenze, abych právě zde konkretizoval kdo, kde a co opomněl, zapomněl, potratil či popletl.

Nová Mařenka, kterou plzeňská inscenace představila – Kateřina Šmídová Kalvachová – vládne krásným, nosným lyrickým sopránem, velmi přirozeně tvořeným ve vokálech (úzké vokály nedeformuje, ale krásně artikuluje, což u sopranistek moc kvituji, neboť krom Gabriely Beňačkové jich zas tak mnoho v tomto směru nebylo a není). Má přirozený jevištní půvab i pohyb, obě své árie v prvním i třetím dějství zpívala s nadhledem, půvabem výrazu, kdy řekneme, ano, tato sopranistka ví, o čem zpívá. Jistě i pianová místa, či přesněji mezza voce, dotáhne do ještě větší míry dokonalosti na dalších reprízách („sám přísahal, že celý svět by obětoval, za mne, za mne, za mne…“ , taktéž místo v árii třetího dějství – „jak blahý život s milencem, v snu tomto jsem si přála“). Ale celkově vzato šlo o výborný debut v roli. O této lyrické sopranistce zřejmě per futurum dost uslyšíme.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Prodaná nevěsta (DJKT Plzeň)

[yasr_visitor_votes postid="111932" size="small"]

Mohlo by vás zajímat