Týden s tancem

Jaké události ze světa tance a baletu přinese tento týden? 18. 9. 2018. Výběr aktualit od Událostí aktuálního týdne v českém tanci je bezpochyby konference Česky tanec v datech, která přináší nejen aktuální data z výzkumů, ale především se na ní po dlouhé době sejdou diskutující z různých oblastí od baletních souborů z kamenných divadel po současný tanec, taneční pedagogiky i oblasti nového cirkusu. Současně začíná festival Zlatá Praha, který také na tanec nezapomíná. Zaujala nás také chystaná premiéra ve Studiu ALTA, která se uskuteční přesně za týden.

Český tanec v datech – podaří se najít společnou řeč?

Dne 19. září 2018 se v pražském Divadle v Celetné koná konference s názvem Střed zájmu: Český tanec v datech. Jádrem jsou závěry výzkumu, které byly publikované v nové edici Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) Český tanec v datech. Stejně podstatnou částí jako jejich prezentace je ale také celodenní diskuze o jednotlivých oblastech a problémech profesionálního tanečního umění u nás. Debatovat budou ve třech blocích autority z prostředí baletu, současného tance, nonverbálního divadla i nového cirkusu, přičemž data z oblasti nonverbálního divadla a nového cirkusu jsou v českém kontextu mapována vůbec poprvé.

Výzkum IDU provádí v rámci své vědecko-výzkumné činnosti. Jeho řešitelé Jana Návratová a Roman Vašek, kteří se bádání v oblasti českého tance systematicky věnují od roku 2006, se rozhodli nabídnout závěry k oborové diskusi zaměřené zejména na vztah odborného vzdělávání a umělecké praxe, dále na situaci umělce jako zaměstnance či freelancera a na téma tance a zdraví. „Čísla a grafy jsou němé, nic nezmění ani nevyřeší. Proto jsme se rozhodli uspořádat tuto konferenci a dát prostor oborové diskusi. Jedině otevřená, kultivovaná komunikace podle nás totiž přispěje k posílení taneční komunity a ke kvalitě jejích uměleckých výstupů,“ říkají. Že by měl tanec, stejně jako každý jiný umělecký druh, fungovat jako prostředek ke změně a společensko-kritické komunikaci, dodává panelistka diskuze Miřenka Čechová, jedna z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla, působící jak v Čechách, tak v zahraničí. Mezi téměř třemi desítkami vystupujících dále do diskuze přispěje například mezinárodně uznávaná choreografka Lenka Vagnerová, šéf tanečního souboru 420PEOPLE Václav Kuneš, emeritní sólistka Finského národního baletu Barbora Kohoutková, ředitel Taneční konzervatoře hl. m. Prahy Jaroslav Slavický, umělecká vedoucí baletu Divadla F. Šaldy v Liberci, tanečnice a choreografka Alena Pešková, dvojnásobná olympionička ve sportovní gymnastice Kristýna Pálešová nebo Petr Horníček, zakladatel a šéf Losers Cirque Company, která se úspěšně profiluje v oblasti nového cirkusu.

Ve facebookové události, na kterou se můžete přihlásit, IDU předem zveřejnil řadu citací pozvaných osobností, které se vyjadřují k aktuálním problémům, kterým čelí český tanec. Názory jsou rozmanité, ale je zřejmé, že některá témata nás trápí všechny: nedostatečné uznání jevištního tance vedle ostatních múzických umění, jak ze strany kulturně politických činitelů, tak například médií. Je zde palčivá otázka nejistoty sociální situace freelancerů, kteří de facto tvoří celou scénu současného tance, stejně tak je problematická i otázka finančního ohodnocení tanečníků, kteří jsou v divadlech zaměstnaní, a s tím související problém tzv. druhé kariéry. Tanečníci stále nemají žádnou institucionalizovanou možnost hladkého přechodu k novému typu práce, ve které by mohli uplatnit zkušenosti ze své aktivní umělecké kariéry, ačkoli je možné se inspirovat i v zahraničí. Podstatná je i otázka vývoje českého tanečního školství. Nezbývá než doufat, že účastníci diskusí přijdou otevření debatě s kolegy z jiného prostředí a že bude panovat ochota naslouchat a vzájemně porozumět problémům, které tu či kterou oblast českého tanec sužují nejvíce. Poprvé se po jejich boku objeví i nonverbální divadlo a nový cirkus a snad se podaří s poukazem na dlouhou tradici pantomimy i artistiky v českých zemích najít co nejvíce styčných bodů, aby se představitelé těchto oborů cítili na taneční konferenci vítáni.

V edici Český tanec v datech IDU byly dosud publikovány tyto studie: 1) Český tanec v datech: Taneční vzdělávání, 2) Český tanec v datech: Balet, 3) Český tanec v datech: Současný tanec a 4) Český tanec v datech: Nový cirkus a nonverbální divadlo, které jsou dostupné on-line na webu Institutu umění – Divadelního ústavu. Jejich autoři – Jana Návratová, Roman Vašek, Veronika Štefanová a Alexej Byček – postupovali jednotnou metodikou, která přináší základní údaje o personálním zázemí (genderová, vzdělanostní, věková, národnostní struktura) a výkonnostních ukazatelích (počty premiér, odehraných představení). Zabývá se oblastí financí (rozpočty souborů, struktura příjmů tanečníků, obvyklé honoráře za umělecké výkony a tvorbu), ve velké míře se věnuje i postojům umělců k zásadním oborovým otázkám (např. ke grantovým systémům, tanečnímu školství, otázkám profesní budoucnosti aj.).

Konferenci pořádá Institut umění – Divadelní ústav a bude streamovaná live na facebooku. Přesný výčet hostů: Eliška Brtnická, Miřenka Čechová, Martina Diblíková, Lenka Dřímalová, Lenka Fučíková, Ivanka Hannichová, Roman Horák, Petr Horníček, Ivan Hurych, Václav Janeček, Barbora Kohoutková, Václav Kuneš, Romana Lisnerová, Šárka Maršíková, Pavel Mašek, Iva Musilová, Pierre Nadaud, Alena Pešková, Martin Rypan, Anička Schmidtmajerová, Vlasta Schneiderová, Jaroslav Slavický, Martin Svobodník, Lenka Vagnerová, virtuálně Radim Vizváry.

 

Projekt Pavillon Fuller z cyklu Tanec v galerii

V úterý 18. září a v neděli 23. září uvede  ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy závěrečnou fázi stavby Pavillonu Fuller ve formě performance. Pavillon Fuller představuje interakci tance, prostoru a architektury. Zkoumá jejich vztah skrCentrum choreografického rozvoje SE.S.TAze jednoduchou instalaci sestávající ze dřeva a lehkého lanového systému, která v zahradách zůstává jako součást expozice, zve k setkání, k dialogu a stává se součástí veřejného prostoru. Pavillon Fuller odkazuje na dílo Richarda Buckminstera Fullera, architekta a otce zakladatele tensegrity, principu aplikovaného v konstrukční logice Pavillonu.

Na šest metrů vysoké instalaci pracuje sám autor, katalánský tanečník a choreograf Jordi Galí (pravidelný spolupracovník SE.S.TY, několikrát vystupoval na festivalu KoresponDance), společně s dvanácti dobrovolníky z řad umělců i široké veřejnosti několik dní. Vyvrcholení celého projektu se stane součástí komponovaného programu Pavillon Fuller, který zahrnuje kurátorský úvod do principů Pavillonu, finální část jeho stavby jako performance a na závěr i možnost si pod vedením samotného Jordiho Galí některé jeho přístupy vyzkoušet, to vše v zahradách Trojského zámku, kde instalace také na nějakou dobu zůstane. V úterý začíná program v 19 hodin, v neděli v 15 hodin a vstup bude zdarma.

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA jako organizace působící v oblasti jevištního umění samozřejmě realizuje i aktivity určené pro diváckou veřejnost. Jejich zvláštním mezioborovým projektem je soubor aktivit zahrnutý pod název Tanec v galerii. Kromě například tvůrčího atelieru pro děti zahrnuje pohybové instalace navázané vždy na některou aktuální významnou výstavu či expozici. Projekt je realizován ve spolupráci s Národní galerií v Praze a Galerií hlavního města Prahy. Cyklus sleduje mimo jiné přesvědčení, že tanec je umění přístupné každému, ať už se s ním setká v divadle nebo v nečekaných souvislostech ve veřejném prostoru. Na druhou stranu se tanec v tomto pojetí stává nástrojem nového způsobu vnímání expozic.

Co nabízí Zlatá Praha z oblasti tance

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha vstoupí letos už do 55. ročníku. Většina programu se odehraje jako v minulých letech na Nové scéně Národního divadla. Filmy, dokumenty, záznamy inscenací, to vše z oblasti hudebně dramatických pořadů od 19. do 22. září nejen ve filmotéce, v níž se promění divadelní foyer. Jde o přehlídku soutěžní, do které se letos přihlásilo 84 snímků (soutěží o tituly Grand Prix Gulden Prague, Český křišťál, Cenu České televize nebo Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin).

Z tanečních je mezi top 20: Akram Khan’s Giselle, záznam neobvyklého zinscenování baletu Giselle ve verzi britského choreografa s indickými kořeny, která vznikla pro English National Ballet; Nijinsky – A Ballet by John Neumeier, tj. inscenace Nižinskij choreografa Johna Neumeiera a jeho hamburské company o životě legendárního tanečníka Václava Nižinského; konečně také záznam legendárního baletu Oněgin Johna Cranka ze Stuttgartu (hlavní role tančí Friedemann Vogel a Alicia Amatriain), inscenace Play/Hra švédského choreografa Alexandra Ekmana, který poprvé spolupracoval s Baletem Pařížské opery a večer současných choreografií z děl Jamese Thierrée; Hofeshe Shechtera, Ivána Péreze a Crystal Piteové. Všechny filmy jsou v kategorii Performing Arts a jde o jevištní díla. Ve finále není žádný dokument ani dílo z žánru dance for camera. Soutěžních snímků je celkem 23 a vyhlášení vítězů proběhne 22. září v rámci večera, který bude jako živý přenos od 20:20 vysílat také ČT art.

Tanec zasáhne do programu Zlaté Prahy ještě několikrát. Ve čtvrtek mohou diváci navštívit v historické budově Národního divadla reprízu baletu Chvění v choreografii Petra Zusky (momentálně jsou vypsány pouze dva termíny – 18. a 20. 9.) Ve čtvrtek se ve Studiu Ypsilon koná partnerské představení, které je součástí doprovodného programu – repríza inscenace Varieté Freda A. aneb Chytání větru. Příběh fenomenálního tanečního páru Freda Astaira a Ginger Rogers měl v režii zakladatele a ředitele Ypsilonky Jana Schmida premiéru v lednu 2017. Důležitou roli v inscenaci hraje tanec, aby bylo jeviště rozhýbané a v něčem podobné tehdejšímu zábavnému americkému divadlu, žánrově na pomezí vaudevillu, revue a varieté. Pod choreografií je podepsaný tanečník a pedagog Jan Onder. V pátek se na náměstí Václava Havla (Piazzeta ND) koná Den se Star Dance, a v Klubu Lávka od 19 hodin Tančírna, kde svou současnou tvář představí populární společenské taneční styly: argentinské tango, standardní tance, latinsko-americké tance, salsa a bachata. V sobotu bude tanci a baletu patřit Zlatý den Zlaté Prahy, kterého se na náměstí Václava Havla zúčastní s krátkým vystoupením několik tanečních souborů, taneční konzervatoře i umělci z oblasti pantomimy a nového cirkusu, balet ND chystá dopoledne baletní dílnu, uskuteční se workshop s tanečním souborem 420PEOPLE a další akce. Program trvá od deseti dopoledne do šesti hodin večer. Taneční čísla nebudou chybět ani na programu slavnostního večera přenášeného ČT.

O festivalu Zlatá Praha najdete speciální sekce na webu České televize, kde si můžete prohlédnout katalog videotéky s dalšími snímky věnovanými tanci a baletu včetně nesoutěžních.

Premiéra ve Studiu ALTA: LeŤ

V úterý 25. září uvede pražské Studio ALTA sólový taneční debut choreografky, performerky a fyzioterapeutky Markéty Stránské s názvem LeŤ, který je inspirován její osobní pohybovou zkušeností – cestou uměleckého ztvárnění poukazuje Markéta Stránská na fakt, že handicap neznamená omezení, nýbrž v sobě nese nové, obohacující možnosti a jedinečné příležitosti, a to jak tělesné, tak i duševní.

„Už několik let mě zajímalo, jak nejlépe a co nejtrefněji sdělit a sdílet svou jedinečnou pohybovou zkušenost s každodenním fungováním s jednou nohou, nebo protézou a francouzskými holemi. Od doby, kdy žiju ´pouze´ s jednou nohou se dostávám do různých komunikačních situací na toto téma, a postupně jsem dospěla k závěru, že kde slova nestačí, tam přichází tanec. Profesí jsem fyzioterapeutka a aktivně tančím odmalička. Tanec a pohyb jsou mojí absolutní přirozeností a nejvěrnějším způsobem vyjádření. V rozhodování, zda vytvořit sólový projekt, hrálo důležitou roli zjištění, že má osobní zkušenost je slovy tak nesdělitelná a nepředatelná, že mi nezbývá než ji uchopit jako samostatný tvůrce,“ vysvětluje performerka své inspirace.

V premiérové choreografii chce dokázat, že jakákoli fyzická odlišnost je ve skutečnosti bohatou inspirací a že kontakt s životní překážkou může být jedinečnou příležitostí k probuzení naší fantazie a tvořivosti. Jak moc ovlivní naši fyzickou i psychickou stabilitu změna či „zúžení opěrné báze“ a kontakt s určitým limitem? Jak se postavíme k novým možnostem? K samotnému hledání, objevování a prozkoumávání jiné, neobvyklé, ale možné cesty, ke změně našich zažitých stereotypů? Jako choreografka i performerka si Markéta Stránská klade otázku, jak transformovat, choreograficky uchopit a dále komunikovat tuto zkušenost pro ostatní.