Týden s tancem
Za pohybovým divadlem na Jatka78
Jatka78 opět přiváží dávku zahraniční inspirace. Ostřílené zahraniční soubory v létě vystřídají studenti vysokých škol věnujících se žánru nového cirkusu. IC3 Collective z Nizozemska spojuje mladé umělce z různých koutů světa, mimo jiné i z České republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že v ČR dosud neexistuje obor, který by se na vysokoškolské úrovni tomuto žánru věnoval, nezbývá tak mladým českým akrobatům nic jiného než studium v zahraničí. Vzhledem k letním plánovaným úpravám Jatek78 se představení Kid uskuteční v novém divadelním prostoru DOX+ v pražských Holešovicích.
Absolventské představení třinácti akrobatů z Belgie, Itálie, Španělska, Finska, Irska, Německa, USA Velké Británie či České republiky již 11. července obsadí DOX+, kde předvedou svoji prvotinu jednoduše pojmenovanou Kid. Společně s italským režisérem Francescem Sgró mezinárodní třída studentů bakalářského cirkusového oboru vytvořila představení a posléze uvedla premiéru na festivalu Cirque Mania v divadle Korzo v Hagu.
Inscenace čerpá z dětské bezstarostnosti a směřuje k pomezí dospělosti. Z akrobatických disciplín slibuje cyr wheel, žonglování, pozemní akrobacii či závěsnou akrobacii. „Být dítě, jenom tak být ztracen, je cesta mezi začátkem a koncem. Kdyby však náš cíl byl bod ztracenosti, jak bychom na to reagovali?“
Festival Za dveřmi – divadlo v ulicích
Od 15. do 18. července bude v Praze probíhat festival pouličního divadla Za dveřmi, v němž se mísí žánry a styly od tanečních performancí po nový cirkus. Lokace jsou v centru Prahy a na Výstavišti v Holešovicích. Vstup na festival Za dveřmi je zdarma. Prahu pouličním divadlem oživí na čtyři dny umělci z Anglie, Finska, Německa, Holandska, Polska i tuzemska, bude to již 11. ročník festivalu, jehož organizátoři vědí, že získat si v teplém létě diváka pro návštěvu divadelního domu je úkol náročný až nesplnitelný. „Do letní metropole přivezeme to nejlepší, co nás na mezinárodních přehlídkách a festivalech v Čechách poslední dobou oslovilo. Těšit se můžete na nové tváře, ale i jména, která se v minulých letech na festivalu objevila. Festivalem chceme vzdát hold pouličnímu umění,“ říká Michaela Holbíková, organizátorka festivalu.
Festival Za dveřmi zahájí každý den v centru města (Můsteka a náměstí Republiky) průvodové představení s hudebníky, artisty a pouličními umělci. Hned v pondělí se proběhne Divadelní proplouvání centrem pod taktovkou V.O.S.A Theatre. Naopak poslední den odstartuje bubenickou show na Výstavišti. Denně se návštěvníci mohou těšit až na pět různých představení, performance i dílen. Uprostřed parného léta naučí návštěvníky běžkovat žonglérské duo Bratři v tricku, kteří se svým představením Běžkařská Odysea právě uskutečňují turné po Francii a jejich specifický humor nedávno bavil i obyvatele Taiwanu. České soubory zastoupí například Blackout paradox s tanečně akrobatickou fireshow volně inspirovanou šamanismem a mystikou.
Festival nabídne program i pro děti. Divadlo Continuo zahraje loutkovou pohádkou Zuna, která je inspirovaná několika magickými příběhy z různých částí světa. Po ní bude následovat dílna pro děti s výrobou loutek. Chybět v programu nebudou ani nové tváře českého alternativního divadla, absolventi HAMU s formací G.N.A.T. předvedou představení Smetáček a syn. Netradiční divadelní zážitek přinese bojovka v centru Prahy, která návštěvníky přenese do dob samizdatu. Tajné spojky i šifrované vzkazy budou potřeba, protože cenzura má oči a uši všude. Bojovka je uváděna spolu s iniciativou Krutý Krtek a je potřeba si ji včas rezervovat.
Jedněmi z hostujících zahraničních umělců je pětice finských performerek Sisus Sirkus, které se nebojí akrobacie v desetimetrové výšce, lan, hrazd ani houpacích trapéz. Na festival zavítá i nizozemský showman Bram Graafland, který ve 27,5 minutách předvede výbuch energie na víceúčelovém přístroji, pro který je hračkou zároveň vařit, hrát na varhany a na buben. Hořící kola, kaskadérské kousky a nebezpečí si oblíbili členové německého Bängditos Theater, před Průmyslovým palácem se bude na jeden den vznášet i městský astronaut v podání Highly Sprung z Velké Británie. Kolem konstrukce v šestimetrové výšce se odehraje příběh (nejen) o městech a planetě Zemi. Do Prahy přijedou už po několikáté Teatr Biuro Podrozy, polský divadelní soubor, který v české premiéře uvede inscenaci Silence, jež získala ocenění na Edinburgh Fringe festivalu.
Program bude probíhat každý den od 16.00 hodin kromě posledního dne, který zahájí bubenická show od půl šesté. Vstup na veškerý program vyjma divadelní bojovky je zdarma. Více informací najdete na www.zadvermi.cz.
KoresponDance začíná
Festival současného tance a pohybového divadla KoresponDance se uskuteční od 12. do 14. července ve Žďáru nad Sázavou. KoresponDance je mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu a největší site-specific festival současného tance v České republice. Každý rok na začátku července otevře KoresponDance dveře zámku Žďár nad Sázavou desítkám umělců a tisícovkám návštěvníků a všem zprostředkuje zážitky se současným uměním. Těšit se můžete již na sedmý ročník, který opět přivítá nepočítaně umělců z několika kontinentů.
Od roku 2009 festival na české scéně začal fungovat, od roku 2013 se koná na zámku ve Žďáru. KoresponDance je vůbec prvním outdoorovým festivalem tance v České republice. Formovat se začal v roce 2009 v rámci projektu Korespondance Europe, který dal příležitost k uměleckému rozvoji více než stovce choreografů z několika zemí. Od roku 2013 je na scéně festival tak, jak ho známe dnes, tedy největší site-specific festival současného tance u nás, zároveň jediný festival současného tance v regionu Vysočina a především festival, který dlouhodobě a naprosto jedinečně pracuje s publikem.
Řada představení je připravována speciálně pro festival a odehrávají se tak ve světové premiéře. KoresponDance přináší spojení genia loci barokního zámku se současným uměním, díky koncentraci celého programu do jednoho areálu vytváří opravdovou festivalovou atmosféru, a nejen že zastřešuje sérii představení, zcela stírá dělící linii mezi umělci a publikem, kteří se všichni setkávají na centrálním prvním nádvoří, v neposlední řadě uvádí site-specific díla. Na festivalu se již během jeho prvních sedmi ročníků objevili umělci ze tří kontinentů a osmnácti zemí.
KoresponDance je výjimečný i programem, který každoročně pečlivě skládá jeho zakladatelka Marie Kinsky se svými spolupracovníky. Žďár nad Sázavou už přivítal hvězdy jako jsou Dominique Boivin, Paco Decina, Béatrice Massin, Jordi Galí, Joseph Nadj, skupiny Barely Methodical Troupe či Foco alAire producciones a zapsal se do paměti řadou vystoupení.
Festivalový program zve i na prohlídky expozic a interaktivního multimediálního Muzea nové generace, zároveň často otevírá běžně nepřístupné prostory jako sklep či uzavřená křídla. Festival získal pro roky 2017 a 2018 značku EFFE (Europe for Festivals, Festivals for Europe) a záštitu hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka, zároveň je zařazen mezi VIP akce Kraje Vysočina a v roce 2018 získal podporu v rámci projektu Roundabout Europe z programu Kreativní Evropa. Jeden ze zakladatelů Festivalu D’Avignon Jean Vilar budoval dnes kultovní událost s vizí, že opravdu dobrá představení osloví úplně každého. Na KoresponDance se můžete přesvědčit, jestli se tak skutečně děje. V pátek začíná program v 18 hodin, v neděli začínají poslední představení ve 20:00.
Malé připomenutí velkých výročí
Je jich mnoho a samozřejmě není správné na ně zapomínat. Jaká výročí a památeční a pamětihodné jsme v posledních měsících měli mít na paměti. 18. května 1919 se narodila Margot Fonteyn, nejslavnější britská primabalerína přinejmenším své doby, ale i věčná legenda. Vlastním jménem se jmenovala Peggy Hookham a nejprve vyrůstala v Šanghaji. Balet vystudovala na Sadler´s Welles School a brzy začala vystupovat s jejím souborem a změnila si jméno. Mladý Frederick Ashton jí vytvořil sólovou roli v baletu Polibek víly a kariéra baletní umělkyně byla zpečetěna. Ze souboru se po zakotvení v Covent Garden stalo nové těleso Royal Ballet, Margot Fonteyn se stala jeho hvězdou. Nezapomenutelnou dvojici utvořili s Rudolfem Nurejevem, který v roce 1961 emigroval z SSSR do Británie. V roce 1966 ji měli možnost vidět i naši diváci, když Královský balet vystoupil v Československu. Tančila až do svých 61 let.
Negativní výročí – 30. června 2009 zemřela německá choreografka Pina Bausch, takže jsme si letos připomněli už 10. výročí jejího náhlého skonu (zemřela jen pár dní po diagnóze těžké choroby, takže to vlastně bylo i milosrdenství, jež by si možná kdekdo z nás nakonec přál). Pina Bausch patřila k nejvýraznějším choreografkám navazujícím na německý výrazový tanec v druhé polovině 20. století, z něhož vytvořila originální syrové taneční divadlo. Pro svůj soubor Tanztheater Wuppertal vytvořila za 36 let 46 choreografií, z nichž mnohé jsou milníky ve vývoji moderního, nebo spíše současného tance. U nás na ni pamatoval letos Festival Tanečních filmů.
https://www.youtube.com/watch?v=WeTa3gCChxQ
Také se nám urodilo několik aktuálních výročí. 28. června roku 1959 se narodil tanečník Igor Žukov. Pochází z Kazaně v sovětském Tatarstánu, je absolventem Státní hudební akademie v rodném městě, kde začal svou kariéru jako sólista Státního divadla opery a baletu, kde působil až do roku 1992. V tomto období ztvárnil mnoho titulních rolí klasického i moderního repertoáru (Adam ve Stvoření světa, Baltyr v baletu Šurale, Princ v Louskáčkovi, v Šípkové Růžence, Labutím jezeře, James v baletu Sylfida, Básník v baletu Sylfidy, Albert v Giselle nebo Solor v baletu Bajadéra. V letech 1992–1994 pracoval na pozvání Pavla Šmoka v Pražském komorním baletu v Praze, kde tančil sóla v choreografiích Trio g moll, Z mého života a Rossiniáda. Od roku 1994 se stal sólistou Baletu Národního divadla a po třech letech přešel do Laterny magiky. Diváci ho mohli vidět v roli Casanovy ve stejnojmenném baletu a v hlavních rolích v baletech Odysseus, Hádanky a Kouzelný cirkus. Od roku 2000 se opět vrátil na prkna Národního divadla, kde tančil Prince v Popelce, Alberta v Giselle, Modrého ptáka ve Spící krasavici, Espadu v Donu Quijotovi, Kabaretiéra v Někdo to rád…, Abdérachmana v Raymondě, Alana v Marné opatrnosti a sóla v Amerikáně I a II, v choreografiích Jiřího Kyliána Polní mše a Dítě a kouzla. Posléze se se začal věnovat pedagogické činnosti i na půdě baletu Národního divadla, jako sólista i jako baletní mistr spolupracoval s řadou světových choreografů, jako např. Boris Bregvadze, Vladimír Vasiliev, Nikita Dolgušin, Rudolf Nurejev, Jurij Grigorovič, Youri Vàmos, Christopher Hampson a Jiří Kylián. Na konci sezony 2009/2010 odešel z Národního divadla, nějaký čas ještě působil jako pedagog na volné noze, ale valná část tanečního světa si uvědomuje, že pedagoga jeho kvalit byla a je velká škoda a že by mohl svou zkušeností obohatit mnoho mladých tanečníků. Osud si ale někdy divně zahrává, a tak je ve hvězdách, kdy ještě tento všestranně talentovaný umělec dostane a využije další šanci předávat své umění a zkušenosti ostatním…
Lucie Holánková se narodila 3. července 1979, z taneční profese se dala na dráhu cukrářskou, ale i tak je její stopa v tanci nesmazatelná. Po studiích na Taneční konzervatoři v Brně nastoupila dvouleté angažmá v Národním divadle Praha. V letech 1999–2006 pak působila jako sólistka v Pražském komorním baletu, kde spolupracovala s významnými českými i zahraničními choreografy (např.: J. Kylián, P. Šmok, L. Vaculík, P. Zuska, J. Kodet, J. Ďurovčík, Ch. Bruce, R. North, B. Taylor a další). Byla v širší nominaci na Cenu Thálie za role – Ráchel (Golem 2001), Žena (Lože krvavá 2004), Ona (Má vlast 2006), za taneční ztvárnění duetu Lyrická (choreografie Petr Zuska) byla nominována na Cenu Thálie 2009. K jevištním zkušenostem připojila i dvě filmové role – Anna Balontay (Hodina tance a lásky 2002, režie Viktor Polesný) a Duše Paskalíny (ve filmovém zpracování opery Bohuslava Martinů Sestra Paskalina 2002, režie Jaroslav Hovorka). V roce 2008 ukončila magisterská studia na HAMU v Praze – obor choreografie u prof. Pavla Šmoka. Na 1. Mezinárodní choreografické soutěži Plzeň 2007 byla oceněna Prémií za nejlepšího choreografa soutěže a Prémií za nejlepší zpracování povinné choreografie. V roce 2005 postoupila do finálového kola mezinárodní soutěže pro mladé choreografy Hannover 2005.
V letech 2007 až 2011 byla uměleckou vedoucí a choreografkou Pražského komorního baletu Pavla Šmoka, když jí choreograf Pavel Šmok předal ochrannou známku pro tento název. Vytvořila pro ně choreografie jako např. La Dispute?, Divocí koně, Hančina krkovička, K.L.L.I. fuga, Carmen pas de deux, Te Deum, Napínej mě, Jablůňka, Dead already, Sluha dvou pánů, Staré pověsti české, Mátový čaj a další. Souběžně pracovala jako pedagožka moderního tance na Taneční konzervatoři hl. města Prahy.
Působí jako nezávislá choreografka spolupracující s mnoha českými režiséry a divadly. Pro Severočeské divadlo opery a baletu Ustí nad Labem vytvořila choreografie k operám Il trovatore, Prodaná nevěsta, La traviata (režie Karla Štaubertová); Madama Butterfly (režie Michael Tarant); pro Národní divadlo Praha Jakobín (režie Jiří Heřman), pro Divadlo J. K. Tyla v Plzni Faust a Markétka (režie Jiří Heřman). V pražském Národním divadle byla asistentkou choreografie v operách Rusalka, Hry o Marii, Parsifal a Gloriana (choreografie Jan Kodet, režie Jiří Heřman). V současnosti rozjíždí novou kariéru jako cukrářka – vytvořila si vlastní značku DELU CAKE a věnuje se tvorbě (nejen, ale především ráda) svatebních dortů.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
