Týden s tancem

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Co nás čeká v nejbližší době v současném tanci a pohybovém divadle: tanec na festivalech 4 + 4 dny v pohybu a na Pražských křižovatkách. Prostor jatka78 slaví 5 let a představuje celou sezonu.
Festival 4 + 4 dny v pohybu 2019, The Clearing (Foto Dorothea Tuch)

Program festivalu 4+4 dny v pohybu nabídne i současný tanec

Mezinárodní festival současného umění 4+4 dny v pohybu má již tradičně na programu také výrazný zahraniční divadelní program, v němž nechybí současný tanec. Divadelní část festivalu bude v sobotu 5. října zahájena v pražském Divadle Archa představením The Clearing amerického performera a kurátora Jeremyho Wadea. Umělec a pedagog působící v Berlíně, držitel prestižní New York Bessie Award, tematizuje v novém sóle různé obavy o budoucnost. Využívá kombinaci tance, fyzické akce, zpěvu, textového apelu, ale i hudby a vlastní scénografie. „Ačkoli se Wade snaží skrze The Clearing řešit konkrétní společenské nemoci, exponuje zároveň svou nadměrnou zranitelnost. Kriticky se také staví k mechanismům násilí proti člověku a přírodě, čímž vytváří vysoce znepokojující dílo. Wadeovo expresivní sólo živě doprovází hudebník Marc Lohr,“ doplňuje produkce festivalu.

Vybrali jsme několik originálních, špičkových performerů a tanečníků, kteří svou radikální a kritickou tvorbou boří zažité stereotypy. Většina z nich představí svou práci českému publiku úplně poprvé,“ říká dramaturg divadelního programu Pavel Štorek.

Niv Sheinfeld a Oren Laor, jedni z nejvýznamnějších tvůrců současného izraelského tance, přivezou do Prahy své nejosobnější představení The Third Dance, ve kterém reflektují 15 let společného života i tvorby. Představení se uskuteční 8. 10. od 20:00 v divadle Ponec. „Romantická taneční gesta, patos Mahlerovy hudby, koš květin – různá klišé navazují na společnou uměleckou minulost, na „show“, která je spojuje. V maximálně otevřeném prostoru a v těsné blízkosti publika jsou to však jejich zralá těla, co soucitným gestem odhaluje celou osobní historii, stejně jako pravdu o čase a lásce,“ říkají organizátoři festivalu o choreografii. The Third Dance je inspirován stejnojmennou choreografií, kterou vytvořila významná dvojice izraelských choreografů Liat Dror a Nir Ben Gal v roce 1990. Je to už druhý autorský remake, kterou Niv a Oren podrobují umělecké kontemplaci (předtím zpracovali choreografii Two-Room Apartment z roku 1987). Choreografická dvojice Liat Dror & Nir Ben Gal totiž před třiceti lety svou tvorbou nastavila určité rysy, které izraelský tanec charakterizují dodnes. Niv s Orenem tyto rysy zkoumají ze svého, současného úhlu pohledu.

Niv Sheinfeld a Oren Laor spolupracují od roku 2004 a patří k nejvýznamnějším představitelům izraelského tance. Niv Sheinfeld je původně tanečník, pět let například působil v souboru Liat Dror & Nir Ben Gal Company. Poté se věnoval nezávislým projektům a jako choreograf spolupracuje i s dalšími soubory. Oren Laor zase studoval divadlo v Tel Avivu a spolupracoval s předními izraelskými režiséry. Jejich tvorba je tak průnikem tance a divadla, reflektuje osobní zkušenosti a motivace stejně jako společenská a politická témata. Jejich taneční jazyk je mostem mezi tradičnějším pojetím pohybu a svěžími formami výrazu, bere si inspiraci z „vysokého“ umění stejně jako z pop kultury.

Americký tanečník a choreograf Trajall Harell uvede své celovečerní dílo pro tři tanečníky Judson Church is Ringing in Harlem, ve kterém spojí dva vzdálené světy – minimalismus postmoderního tance s okázalostí stylu Vogue. Na začátku šedesátých let se v New Yorku začaly současně, a přitom nezávisle na sobě vyvíjet dvě taneční tradice, dva taneční styly. V Greenwich Village skupina umělců soustředěných kolem skladatele Roberta Dunna zkoumala v odsvěceném kostele Judson Church principy každodenního pohybu – analyzovali chůzi, sed na židli, pohyb se smetákem apod. Reagovali tím na spektakulárnost, narativnost, expresivitu moderního tance (modern dance) a hledali současnější výraz. Jejich experimentální tvorba vstoupila do dějin jako taneční postmoderna. V Harlemu, na druhém konci Manhattanu, se zatím v klubech a tančírnách začal objevovat tanec inspirovaný chůzí modelek a postoji při modelingovém focení, pro který se později vžilo označení vouging. Jeho hvězdami byli Afroameričané a Jihoameričané z queer a LGBT komunity.

Projekt Trajala Harrella podnítila hypotetická otázka, co by se stalo, kdyby se tyto tak vzdálené taneční světy prolnuly. Využitím kontrastů dvou estetik a formálního rámce afroamerických bohoslužeb Harrell vytváří překvapivě současný zážitek v kontinuu a duchu raného amerického tance. Je to návrat vysokého dramatu a emocí. Celovečerní dílo pro tři tanečníky spojuje formalismus a minimalismus postmoderního tance s extravagancí a performativností vougingu. Trajal Harrell je americký tanečník a choreograf, absolvoval mj. Martha Graham School of Contemporary Dance, ale taky Yaleovu univerzitu. Pozornost odborné veřejnosti získal choreografií Twenty Looks or Paris is Burning at The Judson Church, která vznikla v rámci Danspace Project k 50. výroční založení Judson Church Dance Theatre. Od roku 2013 se věnuje výzkumu vztahu modern dance a japonského tance butó, jehož výsledky se otiskly v choreografii Dancer of the YearDancer of the Year Shop (2019).

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na