V. V. Nabokov a opera

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Při příležitosti české premiéry opery Rodiona Ščedrina Lolita se často opakuje v médiích jméno světově uznávaného spisovatele Vladimira Vladimiroviče Nabokova, autora literární předlohy. Tento literát a také uznávaný entomolog, pocházející z velmi bohatých ruských aristokratických kruhů, prošel pestrými životními osudy v Rusku, v berlínské emigraci i ve své druhé domovině USA, aby se pak již jako slavný umělec na sklonku života usadil ve Švýcarsku. Nabokov má i vazbu na české prostředí, jeho matka se v období meziválečné emigrace na několik let usídlila v Praze. Spisovatel vícekrát za svého života odmítl návrhy na zhudebnění jeho próz do různých hudebně-dramatických žánrů, přesto lze v dějinách opery nalézt nejméně tři dokončené a provedené opery, balet a další díla inspirovaná jeho prózami. Následující článek se snaží rekapitulovat dosavadní zhudebnění jeho textů a připomenout spíše nečetné hudební aspekty jeho díla.
zdroj http://blogs.nottingham.ac.uk

Bohužel jméno spisovatele Vladimira Vladimiroviče Nabokova (1899–1977), ruského a amerického spisovatele, vyslovujeme převážně jedním dechem s názvem jeho nejznámějšího románu Lolita. Přestože sám tento román považoval za „největší nedorozumění svého života“ a vytvořil více než dvacet jiných románů a novel, množství kratších povídek, literárně-vědních textů (též biografii Gogola) a překladů (také anglický překlad Puškinova Evžena Oněgina v zcela odlišném metru), peripetie a soudní pře po vydání Lolity ho navždy spojily s touto dvanáctiletou nymfičkou a jeho jménu přidaly na nechtěném přídechu sexuálního skandalisty. Tři jeho stěžejní díla (Pozvání na popravu, Smích ve tmě a Lolita) pak byly zhudebněny formou opery, další adaptace vznikly pro baletní nebo dokonce muzikálovou scénu.

Pozvání na popravu
Prvním operním dílem komponovaným na Nabokovovu předlohu se poněkud překvapivě stala televizní opera Invitation til Skafottet (Pozvání na popravu). Stejnojmenný román, existující v původní ruské verzi (1935), byl v anglickém překladu uveřejněn až roku 1960, dánský překlad pak následoval roku 1962. Námět zaujal tehdy mladého dánského skladatele Iba Nørholma (1931– 2019). Náročný projekt televizní opery pro 14 sólistů vznikl na objednávku dánského státního rozhlasu. Šedesátá léta přála žánru televizní opery, který přes finanční náročnost a výslednou nerentabilnost znamenal pro televizní stanice i prestižní záležitost, často spojenou s prezentací televizních oper na festivalech. V dánských médiích byl projekt oznámen již v listopadu 1963. Původní ohlášená lhůta přípravy díla se pak ale poněkud protáhla z roku a půl na takřka čtyřleté údobí. Libreto, vzniklé ještě za Nabokovova života, dopsal dánský spisovatel Poul Viliam Borum (1934–1966) v roce 1965. Dílo vznikalo v úzké a přímé součinnosti skladatele, libretisty a také budoucího režiséra představení Sørena Melsona, který se výrazně podílel na dramaturgické koncepci. Libretista upravil text románu členěného do dvaceti kapitol do pěti krátkých dějství v 73 rychle se střídajících scénách. Jen televizní technika umožňovala takovéto rychlé střihy, jež libreto předepisovalo.

Ib Norholm (zdroj dacapo-records.dk)

Operní text velmi přesně sleduje Nabokovův román. Pozvání na popravu poznal český čtenář, ostatně jako většinu jeho děl, až po roce 1990, kdy mohl být spisovatel – ruský emigrant – konečně volně překládán. První české vydání v překladu Ludmily Duškové přineslo pro většinu čtenářů velké překvapení – Nabokova jako zcela odlišného autora, než jakého měli v často převážně povrchních představách o autorovi Lolity. Antiutopický román je především literárním civilizačním pamfletem. „Mějte na paměti, že jde o drama,“ napomíná hlavní „hrdina“ svoji matku v jedné ze scén románu. To lze velmi vhodně vztáhnout s notnou dávkou ironie na celý románový text prostoupený absurdnem, černým humorem a groteskností, jež se v mnoha případech zdají až zlomyslné a cynické. Děj románu i opery je v podstatě jednoduchý. V blíže neurčeném totalitním státu, zřejmě na maloměstě neurčeného (pravděpodobně ruského) regionu a doby, je podle čtenáři neznámých zákonů odsouzen mladý muž Cincinnatus C. k smrti z důvodů, jež nejsou tak zcela zřejmé. Román sleduje jeho pobyt ve vězení po rozsudku a přípravy na popravu. Absurdní pravidla se spojují s tragikomickými a groteskními typy bez výjimky všech postav románu, z nichž nelze vyjmout ani Cincinnata, který se provinil jakousi občanskou neprůhledností myšlení, která panující systém poněkud znepokojuje. Nabokov v románu rozvíjí téma totalitního státu s neustálou kontrolou občana, jak již figurovala v Zamjatinově próze My nebo v dílech Aldouse Huxleye, a které definitivně a drtivě rozvedl George Orwell v románu 1984.

Nabokov ale použil velmi originální výrazovou rovinu. Cincinnatův příběh je vylíčen v otravné familiárnosti a nicotě, v románu nic nemá váhu, ani lidskost, a to ani u tak vážného tématu jako je smrt. Autor degradoval do triviálnosti jak vztahy matka – syn, tak manželské soužití; stejně absurdní a nepochopitelný zůstává vztah s dozorcem Rodionem a vybraným katem M. Pierrem. Směšnost nade vše, to je heslem autora, který důmyslně snižuje hodnotu lidských vztahů i života samého. Zde se ozývá jiný ruský klasický autor – N. V. Gogol a jeho grotesknost maloměsta i metropole. Často je také připomínáno dílo Franze Kafky v souvislosti s tímto románem, ale antihrdinové Nabokovovy prózy vůbec nehledají odpovědi na jakékoliv palčivé a vznešené existenciální otázky. Dílem prostupuje zároveň jakási imitace reality, skrytá nebo i zjevná (popisované předměty nebo jevy se postupně zjevují jako nápodoby). Nabokov román dokončil v polovině třicátých let v závěru svého berlínského pobytu, kdy ještě svět měl v čerstvé paměti hrůzy první světové války i velké světové hospodářské krize a zároveň zostřující se politická situace v Německu již značně znepokojovala především intelektuálské kruhy. Téma rezonovalo ostatně i v šedesátých letech při konfrontaci politických systémů Východu a Západu, vyhrocené studené válce a postupného poznávání pravidel totalitních režimů východního bloku.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na