Týden s tancem

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Bora Debnárová a Jindřiška Křivánková: Not To Take a Prayer si klade otázku, zda jsme v dnešním světě schopni žít bez modlitby či co ji nahrazuje, jak schopnost zakoušet své vlastní tělo zevnitř během ritualizovaného pohybu společného pro rozmanitá náboženstvá přináší duševní i tělesné poznání.  Dvě performerky a choreografky Bora Debnárová a Jindřiška Křivánková zkoumají, jaké pohybové vzorce a prvky jsou v různých kulturách podobné či společné a co přináší tomu, kdo je praktikuje.
“V intimitě těla” A jak se modlíte vy? Skrze techniku dechu nazvanou Alchemy of Breath zkoumají performerky tělesný stav modlitby, vlastní intimní pohybový a emocionální projev totálního bytí v přítomnosti. Odkazují k principům modlitby odlišných náboženství, spirituálních filosofíí a tradic a hledají prostor k vlastní transcendentální komunikaci.

B. Debnárová/RRRR+A: Uroboros – Barbora Debnárová – Nultý bod 2016 (Michal Hančovský)

Martin Talaga, Denis Baštuga: Homo Sensorium se inspiruje futuristickou literaturou, propojuje organický materiál těla s neorganickým odkazujícím k vědě a technice a vytváří novou živoucí formu, novodobého homunkula. Martin Talaga je známý svými skupinovými choreografiemi nahých performerů, inspirujících se ve výtvarném umění. V premiéře díla Homo Sensorium bude opět hledat limity tělesnosti v obnaženém a vysoce estetizovaném tělesném propojení.
„Všechny formy života jsou předurčené zemřít, anebo se rozvinout v něco jiného. Všechny. Včetně lidí.“ Choreograf Martin Talaga a vizuální umělec Denis Baštuga se setkávají v procesu zkoumání a propojování lidského těla s organickým a neorganickým materiálem. Rozklad těla na jednotlivé elementy stejně jako jednotlivé části rozličných materiálů tvoří vizuálně překvapivou tělesnou architekturu. Téma evoluce a dehumanizace je nahlíženo prizmatem vědy, techniky a inspirováno futuristickou literaturu.

Kristýna Kužvartová, Aida Mujačić a kolektiv: Druhá kůže: Umělecký kolektiv vytvořený kolem protagonistek Aidy Mujačič a Kristýny Kužvartové pochází z rozličných uměleckých disciplín. Jedná se především o výtvarníky, hudebníky a filmaře, kteří zkoumají pro ně vzdálenou divadelní formu. Jejich experimentální hra Druhá kůže zkoumá oblast tělesnosti, komunikace, socializace a globalizace pomocí audiovizuálních prostředků s důrazem na zvukovou stopu. Hlavním protagonistou se stává objekt šicího stroje, skrze jehož monotónní rytmizované údery tvůrci odkazují ke střetu mezi vnějším světem systematizované a odcizené práce se světem vnitřním, rodinným, intimním.
„Experiment pro dvě herečky a šicí stroj.“ Performance zkoumá oblast tělesnosti, komunikace, socializace a globalizace pomocí audiovizuálních prostředků. Rovina metaforicky zobrazené práce (šicí stroj) se tématicky prolíná s rovinou osobní a rodinné historie. Performance je mezioborovým dialogem výtvarného objektu, choreografie, 8mm filmu, live – processingu a živé hudby, kde hlavním hudebním nástrojem je šicí stroj.

Filosofka performance Alice Koubová bude moderovat následující diskusi mezi tvůrci a diváky. Její postoj však není zaměřen na vysvětlovaní děl tvůrci samými, nýbrž na povzbuzení divácké subjektivní zkušenosti a touze sdílet ji s ostatními. Koubová se táže po senzoricko-emocionálním zážitku, který samotným tvůrcům přináší odpověď na otázku, zda a v jakém rozsahu dílo doléhá na diváka a co si on z daného večera odnáší. Tento druh diskuse rozšiřuje divákův horizont o nové chápání tanečního díla.

A který ze tří programů si vyberete k návštěvě vy?

Emergency Dances – Homo Sensorium (promo foto Vojtěch Brtnický pro Tantehorse)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat