Týden s tancem

Nové představení choreografky Jany Burkiewiczové posílá do světa Růžového samuraje, který nás všechny zachrání
V pražské La Fabrice proběhne 7. září pražská premiéra nového představení Růžový samuraj / Příběh zuřivého větru souboru Burki&com. Byla již dvakrát odložena, jednou z důvodu zranění v souboru, podruhé při vyhlášení nouzového stavu. Projekt hledající nového hrdinu vznikl na základě workshopů s 304 dětmi z jedenácti škol. Inscenace, v níž vystoupí sedm performerů, spojuje současný tanec, prvky nového cirkusu, fyzické divadlo, zpěv, hudbu i výtvarné prostředky do jednoho celku.

Autorka Jana Burkiewiczová více jak půl roku postupně zkoumala s pomocí pedagogů a dětí v Praze, Trutnově, Moravské Třebové, Ostravě a Čeladné pojem hrdinů v současném světě. Děti o nich psaly slohové práce, vyprávěly příběhy, zkoušely definovat hrdinské vlastnosti, kreslily je i absolvovaly pohybové workshopy. Tvorba inscenace, která se z velké části připravovala v prostoru Uffo Trutnov, kde byla také poprvé uvedena, byla tak vedle vlastní divadelní práce především zajímavou sondou do myšlení nejmladší generace a současně cestou k základům hrdinských příběhů, k jejich zákonitostem.

„Někde mezi dětskými kresbami hrdinů jsem narazila i na Růžového samuraje. Právě ten pro mě nakonec celý příběh symbolicky spojuje. Je v něm síla, čest i odvaha, ale také srdečnost a něha. Představení, ve kterém jsou hlavním nástrojem vyprávění dynamické choreografie, přináší i velký prostor fantazii. Divák s ním zažije strhující příběh, který jej však především přivádí k sobě samotnému,“ popisuje režisérka a choreografka Jana Burkiewiczová.

Autorem originální scénografie je jeden z nejvýraznějších designérů současné české scény Maxim Velčovský. Jedná se však o jeho první spolupráci s tanečním divadlem. Za kostýmy stojí módní návrhářka Petra Ptáčková, jejíž oblečení se prodává v Paříži stejně jako v Los Angeles.

V sestavě Burki&com se jako performeři objevují poprvé dva kmenoví tanečníci švédských Norrdans Hanna Nussbaumer a Viktor Konvalinka (m. j. zakladatel souboru Dekkadancers a někdejší sólista baletu Národního divadla). Vedle nich stojí dva talentovaní mladí tanečníci Eduard Adam Orszulik a Michal Toman, první je student pražské HAMU a druhý čerstvý absolvent současného tance na bratislavské Vysoké školy múzických umění.

Za pozornost stojí i trojice hudebníků, kteří jsou součástí živé produkce, písničkář Dominik Zezula (post-hudba, Děti mezi reprákama), bubeník Michal Budinský (Lazer Viking) a operní pěvec Libor Kasík. Autorem scénické hudby je Jiří Konvalinka (Vložte kočku, Mutanti hledaj východisko), skladatelem árie uznávaný slovenský skladatel Slavo Solovič. Do příprav se zapojil tvorbou animací i filmový režisér a animátor Tomáš Luňák (Alois Nebel).

Tantehorse uvádí předpremiéru: Invisible I./ Hannah
Soubor Tantehorse uvede v premiéře v pondělí 7. září v Paláci Akropolis autobiografickou inscenaci o Haně Frejkové. Jde o první dílo z trilogie Invisible zabývající se příběhy umělkyň, které se pro společnost staly neviditelnými. Hannah v režii Miřenky Čechové nabízí osobité pojetí silného příběhu v pohledu na historii osobní i politickou. Na podzim lze představení vidět ještě v dalších reprízách.

„Není to pouze příběh Hany Frejkové, je to samotná Hana, dnes již pětasedmdesátiletá, která na jevišti s neuvěřitelnou energií vypráví o svém životě a nezamlčuje téměř nic, ani temné, ani bujaré, ani intimní vzpomínky. Fascinující je její ohromná touha po životě a po sebeuplatnění, která se s věkem nemenší. Jako by žila v jiné časové rovině,” říká k inscenaci režisérka.

Na pomezí lehce zaprášeného stand upu a tichých metaforických obrazů se vypráví příběh o hledání vlastního místa ve světě, příběh o neutuchající energii ženy, která se nedobrovolně stala hrdinkou antické tragédie, ale pořád to nevzdala. O ženě, která řeší svůj vztah s mámou, usiluje o své profesní zařazení, snaží se o ucelenou rodinu, kde fungují rodiče i děti, a v neposlední řadě se touží uplatnit i v posledním období svého života!

Hana Frejková se v dialogu s tanečnicí Markétou Jandovou, sound designerem Martinem Tvrdým a režisérkou Miřenkou Čechovou noří do vzpomínek na dětství, na nedobrovolnou výlučnost, a s vtipem komentuje pozici stárnoucí ženy – umělkyně, jíž divadlo přináší jeden z důležitých smyslů života.

Trilogie Invisible, jejíž je Hannah prvním dílem, se zabývá příběhy žen – umělkyň, které v určité chvíli přestávají být vidět, jsou odsouzeny k mizení, vytrácí se z centra pozornosti a stávají se neviditelnými, ať už je to díky věku, nečekanému konci kariéry, politickým událostem či mateřství. „Je pro mě důležité zviditelňovat příběhy těch, které jsou pro většinovou společnost často neviditelné,“ dodává Čechová. Reprízy představení Hannah / Invisible I. lze v Paláci Akropolis vidět 17. 9., 20. 10. a 3. 11., vždy od 20:00.

Hana Frejková se narodila v Londýně, kam její rodiče emigrovali těsně před začátkem 2. sv. v. Otec, Ludvík Frejka, ekonom (původním jménem Ludwig Freund) pocházel z asimilované židovské rodiny v Liberci. Matka, Alžběta Frejková, herečka (rozená Elisabeth Henke-Warnholtz) pocházela z bohaté obchodnické rodiny v Hamburku. V roce 1952 byl Ludvík Frejka ve vykonstruovaném soudním procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti a popraven. Hana s matkou musela opustit Prahu a byly přestěhovány do pohraničí. V roce 2007 vyšla Haně Frejkové autobiografická kniha Divný kořeny, ve které otevřeně hovoří o svém vlastním mládí a hereckých začátcích včetně zkušeností s drogami a alkoholem. Vypráví o nevšedních osudech svých rodičů v pohnuté poválečné době.

Marie Gourdain představí work in progress nového projektu v Altě / Invalidovně
Marie Gourdain z uskupení tYhle pracuje na novém projektu Mu-Tation. Diváci mohou v pátek 4. září od 17 hodin ve Studiu ALTA v Invalidovně navštívit „open studio“ a přijmout tak pozvání do tvůrčího procesu autorky, která po třídenním výzkumu scénografie a světelného designu v ALTĚ prezentuje, kde teď stojí v tvorbě a jak přemýšlí o vztahu mezi objektem, světlem, pohybem a tělem. Mu-Tation je trio pro performery Sabinu Bočkovou, Radima Kláska a Matthewa Rogerse. Premiéra je naplánovaná na 23. listopadu v divadle Ponec.

„V době, kdy je potřeba nový příběh, nový způsob myšlení a fungování, kdy je myšlenka zásadní změny všudypřítomná, se zajímám o téma mutace. Zajímá mě transformace obrazu těla, myšlenka, že by tělo, jak ho známe, mohlo zmizet. Skutečnost, že když se housenka přemění na motýla, se zcela rozpadne na své elementární částice, aby se zrekonstruovala podle jiného plánu, jiné architektury. Zajímá mě myšlenka úplného zředění bytí, ale také myšlenka stvoření bytosti, vytvořené od nuly, složené z různých kousků. Snažím se vytvořit velkou metamorfózu, která projde několika po sobě jdoucími reinkarnacemi, několika překvapivými znovuzrozeními. To vše při přemýšlení o tom, co tvoří příběh a jaké příběhy, pohádky a archetypální postavy tvoří mýty zakládající naši interpretaci těla a světa,“ uvádí ke svému projektu autorka.

Taneční večer v Altě: Zander Porter, James Batchelor – Alien Intimacy
Současný tanec ve Studiu ALTA bude mít své místo i v sobotu 5. září. Zander Porter a James Batchelor ve svém duetu představují vzájemné vztahy různých objektů. Představení zkoumá citlivost k cizímu a pohyb, který vzniká mezi lidmi. Viditelné a neviditelné nebo fyzicky ztělesněné a virtuálně odlidštěné se prolíná. Vzdálenost mezi člověkem a někým cizím (nebo tělem / já a objektem / jiným) se zvětšuje a zmenšuje, když se umělci přesouvají do blízkého časoprostoru.

Choreografie zkoumá a představuje nové krajiny, které vychází z estetiky počítačových her a obrázků NASA. „Dotyk“ je v Alien Intimacy makroskopicky zvětšen a je vnímán jako gravitační síla, nikoliv jako přímý kontakt. Na pozadí těchto východisek autoři hledají nové významy (ne)dotyku, „téměř dotyku“ a „meziprostoru“.