Velká francouzská opera Robert ďábel poprvé v Ostravě

Ve čtvrtek 13. června 2019 v 18:30 hodin zazní vůbec poprvé v Divadle Antonína Dvořáka opera Robert ďábel Giacoma Meyerbeera (1791–1864). Operu napsal skladatel v roce 1831 a naprosto se trefil do vkusu operního publika té doby, které vyžadovalo velkolepé podívané s nádhernými áriemi, s efekty a velkými baletními čísly. Tzv. velká francouzská opera (grande opéra) byla ve své době pojmem. Robert ďábel skladateli odstartoval kariéru a fenomenální úspěch jeho oper zastínil i jeho dnes mnohem hranější současníky.
G. Meyerbeer: Robert ďábel – NDM 2019 (foto Martin Popelář)

Giacomo Meyerbeer (1791–1864) byl původem německý Žid (vlastním jménem Jacob Liebmann Beer), ale představuje typicky kosmopolitní osobnost. Na základě svého hudebního vzdělání v Rossiniho škole byl Ital,  posléze Francouz, neboť ve Francii dlouho pobýval a tvořil. Doslova ovládl operní jeviště Evropy své doby. Módně zpracovaným Robertem ďáblem zahájil řadu svých úspěchů; slavné byly i jeho další opery: Hugenoti, Prorok či Afričanka.

Díla té doby byla postavena na efektní podívané za použití obrovské jevištní mašinérie s ohni, výbuchy a honosnou výpravou. Nezáleželo na pravdivosti ani realističnosti, důležité byly rozsáhlé (a slavné) árie a patetické hudební kontrasty, vložená baletní čísla a početné sbory. Roberta ďábla Mayerbeerův současník Fryderyk Chopin nazval ,,… mistrovským kusem, kde ďáblové zpívají na hlásné trouby a mrtví vstávají z hrobů“ – také díky nejznámější baletní scéně mrtvých jeptišek, které svádějí rytíře Roberta. Robert ďábel je legendou o lásce, cti, moci i nesmrtelnosti zosobněné středověkým rytířem. Ale francouzská grand opéra logicky musí mít atributy života po francouzsku, který nejlépe vystihuje český překlad tohoto libretového dvojverší: „Víno, hra a krásky / jsou naše jediné lásky.“

José Manuel jako vévoda Robert – G. Meyerbeer: Robert ďábel – NDM 2019 (foto Martin Popelář)

V originální verzi má opera čtyři hodiny čistého času. Redukce pro současného diváka byly nezbytné – opera tak získala dramatický spád od zvednutí opony do posledních taktů. „Finální součet našich škrtů se zastavil na čísle 83,“ říká autor hudebního nastudování v NDM Adam Sedlický. „V průzračné hudbě Roberta ďábla najdeme opravdu nádherné árie, například efektní úvod druhého dějství v podobě Robertovy árie nebo kavatinu princezny Isabelly ve čtvrtém dějství,“ doplňuje dirigent.

,,Ve své době byl Robert ďábel opravdu opulentní hit. Pro mne je dnes ale důležité najít podstatu příběhu i na úkor utlumení těch grandiózních efektů. Opera jako taková je na druhé straně výsostně obrazový žánr, takže i v naší inscenaci půjde o velké obrazy a diváci nebudou ochuzeni o vizuální efekty s vysokým počtem účinkujících. Ve vší spektakulárnosti středověké legendy o získání duše rytíře pro peklo ale musíme myslet především na intimní a velmi dojemný příběh milenců – vévody Roberta a princezny Isabelly,“ řekl o svém přístupu režisér Dominik Beneš, absolvent operní režie na Akademii múzických umění v Praze.

Martin Gurbaľ (Bertram, přítel vévodův, ďábel) – G. Meyerbeer: Robert ďábel – NDM 2019 (foto Martin Popelář)

Zásadním prvkem velké francouzské opery jsou, jak již bylo zmíněno, výprava a vizuální efekty. „Ve scéně se protíná několik rovin myšlenek, tou zásadní je kontrast světla a tmy: chrám, zašlá krása historických chrámových fresek s archandělem Michaelem zabíjejícím ďábla jakožto obraz nejvyššího dobra přemáhajícího zlo. Monumentální výjevy z obrazu Pád andělů Pietera Brueghela staršího či gotický chrlič, ze kterého se sype písek. Další metaforickou rovinou scény je pro mě vstup z posvátného prostoru do pekla – ze světla do tmy, prostupnost z jednoho světa do druhého, pomyslná brána pekel. Nebo reakce na gotické výtvarné umění, které přímo souvisí s původním záměrem opery,“ popsal scénograf David Janošek svůj přístup k inscenaci Roberta ďábla v NDM.

Roberta ďábla uvádí opera NDM vůbec poprvé, v Česku naposledy zazněl v pražské Státní opeře před 14 lety. Příběh se točí kolem lásky princezny Isabelly a vévody Roberta Normandského, kterého se snaží ovládnout jeho intrikánský přítel Bertram. Faustovsky laděná legenda s dobrým koncem má v Ostravě skvělé obsazení: ozdobí ji zvučná jména operních sólistů z celé Evropy.

V titulní roli vévody Roberta, ohroženého intrikami přítele, budou alternovat maďarský tenorista György Hanczár a Španěl José Manuel. Role Bertrama, přítele vévody a zároveň ďábla, je velkou výzvou pro basbarytonisty Martina Gurbaľa i Miloše Horáka. Těšit se diváci mohou také na koloraturní sopranistky Marianu Hochelovou a Janu Siberu (role Isabelly, sicilské princezny), mezzosopranistky Soňu Godarskou a Michaelu Zajmi (Alice) či tenoristy Václava Čížka a Martina Šrejmu (Raimbaut).

Autory libreta podle středověké francouzské legendy jsou Eugène Scribe a Casimir Delavigne.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na