Vy jste slyšel Stradu? (4) Faustina dýchala jako měch!

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Repliku „Faustina dýchala jako měch!“ byste v opeře Věc Makropulos hledali marně. Janáček totiž zkrátil Emiliinu promluvu z Čapkovy hry a větu vypustil. Protože se však náš seriál setkal s kladnou odezvou, rozhodl jsem se ještě přidat povídání o zpěvačce z tohoto čtyřlístku nejslavnější: Faustině Bordoni – Hasse. V roce 1879 o ní napsal Louis Schubert operu Faustina Hasse a objevilo se i několik publikací. V poslední době se zájem o její osobu znovu probouzí: před třemi lety vyšlo CD „Faustina Bordoni – Faces of a Prima donna“ sestavené z árií, které pro ni napsali Händel a Hasse, v roce 2008 se v Handel House Museum v Londýně konala výstava „Handel and the Divas“ a konečně před rokem vyšla její biografie od Saskie M. Woyke, v níž autorka podává nejen přehled o jejím životě, ale zabývá se též ikonografií, Faustininým obrazem v literatuře a analyzuje její pěvecký styl. My se spokojme alespoň se stručným náčrtem. Kdo v něm nalezne zalíbení, může se vypravit 17. ledna 2011 do Vídně. V místním Konzerthausu je plánován večer s názvem „Faustina Bordoni – Portrait einer Primadonna“ či „Faustina Bordoni – eine glänzende Karriere“. Hasseho a Händelovy árie bude zpívat skvělá Vivica Genaux, hrát Concerto Copenhagen pod vedením Larse Ulrika Mortensena (pozor, na programu budou jiné árie týchž autorů, než které Genaux nedávno nahrála, protože ty patřily kastrátům).

Rosalba Carriera: Zpěvačka Faustina Bordoni (výřez), Gemäldegalerie Alte Meister, Drážďany

Podle posledního bádání se Faustina Bordoni narodila 30. března 1697 v Benátkách a od počátku nad ní držela ochrannou ruku Múza: její výchova probíhala pod dohledem benátské šlechtičny, jež se dobře znala s Alessandrem a Benedettem Marcellovými, kteří nejspíš malé Faustině zprostředkovali první lekce zpěvu, takže mohla již jako šestnáctiletá debutovat v Pollarolově opeře Ariodante jako Ginevra. Publikum bylo nadšeno a Faustina – jak se jí rychle začalo říkat, protože doba si libovala v jednoslovných jménech – putovala od jednoho italského divadla k druhému. Operní provoz si žádal novinky, a tak zpívala v desítkách oper. Dnes jsou ztracené nebo leží v archivech, jména jejich skladatelů jsme možná někdy zaslechli (Albinoni, Lotti, Gasparini, Orlandini, Vinci, Leo, Giacomelli), ale mnoho nám už neříkají…

Faustina na jevišti v roce 1716

V Torriho Griseldě se na podzim 1723 představila mnichovskému publiku, kde nadále vystupovala opakovaně. Ve stejném roce vyšla v Itálii kniha Pier Francesca Tosiho Úsudky o starých a nových zpěvácích. O Faustině napsal, že „dovede mimo jakoukoli konkurenci ovládat hlas, jako by to byl hudební nástroj. Má ke zpěvu přirozené nadání, provádí party s naprostou lehkostí (jedinečný byl její trylek a její messa di voce). Přednášela s uměleckým vkusem, vycházela z významu slova a dospěla k výkonům nejvyšší úrovně.“ Svým tmavým mezzosopránem si již tehdy vysloužila přezdívku „la nuova sirena“ – „nová Siréna“. 1725 byla angažována ve Vídni za královský honorář. Měli bychom však možná říci za císařský – oblíbila si ji totiž sama císařovna a Faustina s její dcerou, mladou Marií Terezií, zpívala duety. V hlavním městě habsburské monarchie ji slyšel Georg Friedrich Händel. Jeho Akademie se zrovna – nikoliv poprvé a nikoliv naposled – potýkala s finančními problémy a Händela napadlo, že Faustina by do divadla mohla přitáhnout davy. Jako plat však požadovala enormních 2500 liber. To bylo víc, než dostávala londýnská primadonna Francesca Cuzzoni. Faustina nakonec slevila na 2000 (gáže Cuzzoni) a vydala se do Anglie. Händel zřejmě tušil, že střet obou zpěvaček uvede obecenstvo do varu, všechny důsledky si ale asi dokázat nepředstavil.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Komentáře “Vy jste slyšel Stradu? (4) Faustina dýchala jako měch!

Napsat komentář