Vznik opery Zásnuby ve snu na motivy Dostojevského povídky Strýčkův sen se datuje do let 1928 až 1930. „Nejde o realistické drama, ale svou střihovostí, technikou koláže a způsobem hudebního vyprávění vyvolává tato opera až dojem jakéhosi surrealistického snu. Každá postava zde sní, každá někam stoupá a nikdy nikam nedojde,“ přibližuje charakter Krásova díla ředitel Národního divadla moravskoslezského a zároveň režisér inscenace Jiří Nekvasil. V dramatu o lásce, vychytralosti, intrikách a lidské závisti se dokonale snoubí hudba s dramatickou zápletkou, za stálé přítomnosti F. M. Dostojevského, který celému příběhu zaujatě přihlíží.
Titul vznikl v koprodukci Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského (NDM) v rámci cyklu Musica non grata, který je věnován hudbě skladatelů pronásledovaných nacionálními socialisty ve 30. a 40. letech minulého století. Opera je součástí víceletého projektu NDM s názvem „Opery terezínských skladatelů“, ve kterém budou do roku 2024 postupně uvedena díla Rozbitý džbán a Císař Atlantidy Viktora Ullmanna a Šarlatán Pavla Haase. „Představení mě ohromně bavilo, bylo hravé, s ucelenou režijní i hudební koncepcí,“ komentoval únorovou ostravskou premiéru Zásnub ve snu generální ředitel Národního divadla Jan Burian. „V této opeře je mnoho uměleckých metaodkazů, takže je zábavná jak pro ty, kdo znají umělecký kontext, tak pro širší publikum, neboť jde o jakousi moralitu o lásce, tedy příběh aktuální v kterékoliv době. Režie a celé umělecké ztvárnění odkazují na podoby divadla, výtvarného umění, tance a herectví, které byly moderní a módní ve 30. letech minulého století, a nějakým způsobem se je snaží transformovat do jazyka dnešního diváka,“ dodává Jan Burian.
Zásnuby ve snu se do Státní opery vrací tzv. na místo činu, neboť zde měly v květnu roku 1933 svou světovou premiéru v tehdejším Novém německém divadle. Hans Krása si za tuto svou operní prvotinu odnesl Československou státní cenu a jednu z repríz v přímém přenosu odvysílal i Československý rozhlas. Opera se v Praze dočká jednoho uvedení, a to 20. listopadu od 19:00 hodin. V Ostravě zazní naposledy v této sezoně v Divadle Antonína Dvořáka 16. listopadu. V hlavních rolích se představí Lucie Hilscherová, Veronika Rovná, Pavol Kubáň, Jorge Garza a další. Orchestr NDM bude řídit jeho hudební ředitel Marek Šedivý. Titul je uváděn v němčině s českými a anglickými titulky.
Dvěma představeními se s pražským publikem pro tuto sezonu rozloučí také opera Plameny Erwina Schulhoffa v režii Calixta Bieita a v hudebním nastudování Jiřího Rožně. Inscenaci, jež je rekonstrukcí české verze opery z roku 1932, se dostalo skvělého přijetí jak u českých, tak zahraničních kritiků a v říjnu tohoto roku byla nominována na International Opera Awards 2022 v kategorii „Rediscovered Work“ (znovuobjevené dílo). Plameny uvede Státní opera 17. a 26. listopadu, 20. listopadu se tento mimořádný titul představí též v rámci festivalu Janáček Brno 2022 v Janáčkově divadle v Brně. Hlavních rolí se ujali Denys Pivnickij, Tone Kummervold, Victoria Korosunova a Tamara Morozová. Inscenace je uváděna v češtině s německými a anglickými titulky.
„Období, kdy obě tato díla vznikala, se vyznačuje zvědavostí, a to jak publika, tak jejich tvůrců. Inspirujme se duchem našich předchůdců, kteří svými myšlenkami kráčeli vstříc budoucnosti,“ uzavírá umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery a iniciátor projektu Musica non grata Per Boye Hansen. Více informací o obou titulech a vstupenky jsou k dispozici na webových stránkách Národního divadla a cyklu Musica non grata. Projekt Musica non grata je realizován za finanční podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice.
