English version here.
Markéta Procházková-Lutková zemřela 2. června 2020 ve věku 56 let. Narodila se 25. září 1963 v Praze. Od dětství se věnovala psaní básní, hře na klavír, skladbě a improvizaci. Tiskem vyšly její básnické sbírky, jako např. Sny bez přístřeší (1979), Vítání světla (1981), Na prahu lásky (1983) a Podej mi ruku… (2000).
V průběhu čtyř let absolvovala pět ročníků ZDŠ. V roce 1974 začala studovat klavír na Hudební a taneční škole u Vladimíra Topinky. Ve 13 letech zkomponovala orchestrální hudbu k animovanému filmu Kremnické pávy. Od roku 1978 studovala na Pražské konzervatoři sólový klavír a skladbu u Ilji Hurníka a varhanní improvizaci u Jaroslava Vodrážky. Po maturitě v roce 1982 zde pokračovala v následném vyšším odborném studiu. Roku 1984 absolvovala vlastní skladbou Koncert pro klavír a smyčcový orchestr, který dirigoval Přemysl Charvát a teoretickou prací Výchova dítěte ke skladbě a všestranné tvořivosti. V letech 1982–1986 studovala na Hudební fakultě AMU skladbu u Josefa Ceremugy (absolutorium pracemi Ludwig van Beethoven: Fantazie a moll pro klavír, sbor a orchestr op. 80. Analýza díla a jeho srovnání s Ódou na radost, analýzou Varhanní sonáty Jiřího Dvořáčka a vlastními skladbami Sextet pro flétnu, smyčcový kvartet a klavír a Concertino pro hoboj, anglický roh, klavír a orchestr). V roce 1990 získala na Hudební fakultě AMU pedagogickou aprobaci pro vyučování skladby na konzervatořích a hudebních školách.
Skladbu Z vodních hlubin napsala M. Procházková-Lutková přibližně ve 13 letech
Pořádala řadu veřejných hudebních produkcí, kde kromě hudebních ukázek z děl významných skladatelů prováděla své vlastní skladby a improvizace. Některé produkce byly natočeny a vydány v hudebním vydavatelství ASGAR. Vydávala také varhanní a klavírní doprovody k písňové tvorbě svého manžela a folkového písničkáře Petra Maria Lutky.
Především se Markéta Procházková-Lutková věnovala pedagogické činnosti v oboru hudební tvořivosti a hry na klávesové nástroje. Objevila mnoho talentů, kterým pomohla k odstartování jejich profesionální kariéry.
Texty Markéty Procházkové zhudebnili také Zdeněk Lukáš (kantáta pro smíšený sbor, žesťový kvintet a klavír Jsem této země zpěv, prem. 1985, 1986 uvedena na Pražském jaru v programovém bloku Hold českého pěvectva životu a míru), Milan Slavický (cyklus pro soprán, flétnu, klarinet, violu a klavír Zůstaň s námi, lásko, 1979) a Marek Kopelent (melodram Nářek ženy, skladba pro herečku, sedm žesťových nástrojů, čtrnáct ženských hlasů a dětský sbor na vlastní texty a verše M. P., prem. 1981).
Poslední rozloučení proběhne v sobotu 27. června 2020 ve 14:00 při zádušní mši svaté v kostele sv. Bartoloměje v Praze.
