Je to krásný byznys a byznys s krásou. Víte o lepším?

Rozhovor s ředitelkou Filharmonie Brno Marií Kučerovou na prahu jubilejní sezony

Marie Kučerová (s novým klavírem Filharmonie Brno )

Zanedlouho zahajujete s Filharmonií Brno šedesátou jubilejní sezonu. Jak se na jejím startu cítíte? Cítíte v sobě víc adrenalinu než na začátku té předchozí?

Svým způsobem ano. Nebo přesněji řečeno odpovědnosti vyplývající z vědomí kontinuity. Šedesát let je závazek. Abychom dostáli své pověsti, abychom na jejím základě napsali další pozoruhodnou kapitolu historie orchestru. A aby té historie a odpovědnosti nebylo málo, začíná to v Brně vypadat velmi seriózně se stavbou nového koncertního sálu. To by byl samozřejmě ten nejlepší dárek filharmonii k narozeninám.

Jak byste vůbec program celé té narozeninové sezony charakterizovala? S jakými hlavními programovými liniemi jste pracovali, jak se vám podařilo představy naplnit a jak velké kompromisy jste museli dělat?

Filharmonie Brno je dáma v nejlepších letech, má se za čím ohlížet zpět a má se na co těšit. Když budu mluvit o tom hlavním z naší nabídky, tedy o velkých symfonických řadách, jedna z nich je vzpomínková a slavící s našimi dosavadními šéfdirigenty a hudbou jejich srdce. Ta druhá hledí vpřed se zajímavými mladými českými a zahraničními dirigenty a kombinuje hudbu dvacátého a jednadvacátého století s velkými klasickými symfoniemi. Podařilo se nám tyto programové linie naplnit, nabídneme všechny naše aktivní šéfdirigenty, perspektivní nová jména dirigentů, špičkové sólisty a hlavně zajímavou muziku, která se běžně neslyší. Myslím si, že pro posluchače to bude docela těžká volba a že řada abonentů zvolí svou „sezonu na míru“ a bude si mezi koncerty více vybírat.

Na co konkrétně jste z programu jubilejní sezony pyšná? Na co se nejvíc těšíte? A z čeho máte největší obavy?

Obecně považuji za zázrak či při nejlepším za velké štěstí, že se nám daří naplňovat ambiciózní představu moderní orchestrální dramaturgie, tak jak se s ní potkáváme v západní či severní Evropě. Kdy je prostě běžné a normální, že na večeru zazní Gubajdulina s Mahlerem nebo Widmann s Richardem Straussem a posluchač s údivem po koncertě zjistí, že to neznámé soudobé dílo se vlastně docela dobře poslouchá a že ten milovaný klasik zněl vedle něho nějak nově a čerstvě. Že tento směr vezme za své orchestr, který bývá za jiných poměrů rád konzervativní. Že tuto vizi tvrdošíjně razí dramaturg Vítek Mikeš a že ho v ní podporují ostatní členové nejužšího vedení filharmonie, byť se netají obavami. Takže těším se na celou sezonu jako celek, pyšná jsem na jména jako sólistka sezony Alina Pogostkina, Sharon Bezaly, Raphael Wallfisch, Avishai Cohen, na skladby jako Schittkeho Concerto grosso, Novákovy Filharmonické tance, Vasksovo Vzdálené světlo, symfonický večer s Avishaiem Cohenem. A samozřejmě mám obavy, jak tu celou nabídku vezmou lidé, protože překvapivá opravdu je.na koncertěVy ovšem před sebou máte i nový ročník Moravského podzimu. V této souvislosti nejdřív trochu provokativní dotaz: Nejsou ony čtyři, vlastně pět festivalů, které Filharmonie Brno pořádá, přece jen velké sousto pro celý váš tým?

Upřímně ano. Ne že by to bylo vidět na kvalitě festivalů – všechny tři, které tvoří dohromady Mezinárodní hudební festival Brno, tedy Moravský podzim, Velikonoční festival duchovní hudby a Expozice nové hudby, patří například každý rok k nejvýše hodnoceným festivalům grantovou komisí Ministerstva kultury. Ale pravda je, že filharmonie si před šestnácti lety vymyslela vlastní Festival Špilberk, tedy letní open air festival, a před šesti lety k němu přibyl velmi inspirativní festivalový projekt s mladými talenty s názvem Mozartovy děti. Před třemi lety svěřilo město Brno filharmonii onu zmíněnou festivalovou trojici, protože nebylo spokojeno s její dosavadní úrovní. To byla samozřejmě krásná programová výzva, která má ve spojení s orchestrem, celým know-how a zázemím svou logiku. Ve spojení s ambicemi všech festivalů a kreativností jejich dramaturgů se ale ukazuje, že to je docela silné sousto pro celý management, protože festivaly v podstatě navazují jeden na druhý po celý rok a týkají se skoro všech a my na onen trojlístek od města dostali „posílení“ jeden a půl úvazku. Pokud budeme chtít jejich niveau udržet, budeme to muset nějak řešit.

Jaký bude druhý Moravský podzim v režii Filharmonie Brno?

Festival si drží linii vytyčenou jeho dramaturgem Vítkem Mikešem – velká jména, ale především objevný program ve svých souvislostech. Letos má podtitul „multimediální“, takže vzdáleně navazuje na tradici tematických festivalů v minulosti. Budeme tedy svědky potkávání hudby a filmu, hudby a literatury, hudby a vizuálního umění. Výrazným motivem je status rezidenčního skladatele, kterým je Erkki-Sven Tüür, který bude na festivalu osobně přítomen a kterému uvedeme hned pět kompozic včetně světové premiéry skladby na naši objednávku. A při tom všem se můžeme těšit na zvučná jména jako Colin Currie s Olari Eltsem a Filharmonií Brno, Simon Trpcheski s Cristianem Macelaru a Rotterdamskou filharmonií, Josef Špaček s Jiřím Bělohlávkem a Českou filharmonií, Michel van der Aa, Armida Quartett, naši Brněnští violoncellisté.

Filharmonie Brno je v současné době bez šéfdirigenta. Proč? A jak to se sháněním nástupce Aleksandara Markoviće vypadá?

Aleksandaru Markovićovi vypršela po šesti sezonách smlouva, což je standardní doba působnosti šéfů v orchestrech. Do šedesáté sezony tedy vstupujeme bez šéfdirigenta, ale současně dovážíme zajímavé dirigenty jako Tomáš Netopil, Case Scaglione, Alan Buribayev, James Feddeck, Olari Elts a další. Budeme hledat takovou osobnost, která bude v orchestru rezonovat a posune ho zase dál.Filharmonie BrnoV dnešní době se nemohu nezeptat na finance. Jak na tom v současné době je Filharmonie Brno?

Určitě lépe než v předchozích letech. Jsme městské těleso a město nás podporuje zhruba dvěma třetinami našeho rozpočtu. Zbytek si vyděláme a něco málo přispívá stát, kraj a sponzoři. Po třech letech sníženého příspěvku od města jsme letos dostali plnou výši, a mohli jsme se pustit do odkládaných investic, nákupů a oprav, navíc byla podpořena i nadcházející jubilejní sezona. Pravda ale je, že se bavíme o výši prostředků před čtyřmi roky, mezitím poskočila inflace, která není zohledněna. Co je obecnější a velký problém, a to nejen náš, je velmi nestandardní stav podpory z veřejných zdrojů, kdy devadesát osm procent podpory přichází z města a ta nepatrná zbývající procenta z kraje a státu. Je to problém především pro naši platovou politiku, kdy mzdy hudebníků i managementu jsou hluboko pod republikovým průměrem a můžeme se brzy dostat do konkurenčních problémů, ať už s blízkým zahraničím anebo s Prahou. O vícezdrojovém financování se hovoří léta, doufám, že setrvalé tlaky někam povedou.

Jak na tom jste se sponzory? S jejich sháněním i „mírou“ ochoty se na financování vašich projektů podílet? Zlepšila se aspoň trochu (nejen) pro Filharmonii Brno nepříliš příznivá situace posledních let?

I tady se situace letos zlepšila, získali jsme generálního sponzora UniCredit Bank a jednáme s dalšími. Jméno filharmonie začíná dobře znít jako známka prestiže. Ale zase, ve srovnání třeba s Německem, nemluvě o Spojených státech se zcela jinou sponzorskou kulturou, jsou to stále kapky vody v moři.Marie KučerováJak hodně ze svého pohledu cítíte rozevřené nůžky mezi prvním orchestrem u nás, Českou filharmonií a vaším orchestrem? Myslím tím hlavně to, co vám dovoluje váš současný rozpočet, ale též jak hodně – vzato do důsledků – limituje jeho uměleckou úroveň?

Už jsem to zmínila – o peníze jde vždycky až v první řadě. Největší problém je v platovém ohodnocení, Česká filharmonie nabízí dvojnásobek, to jsou pro hudebníky jednoduché počty. K tomu přistupuje vlastní skvělý sál Rudolfina pro zkoušky a koncerty, což nám v Brně zatím taky chybí. A potom jako třešnička velká jména. I když se zrovna toto jeví jako hlavní výhra, paradoxně mě to trápí nejmíň. Brněnské publikum je otevřenější, je loajální a zvědavé a rádo přijde i na neznámé jméno, protože ví, že mu vždycky nabídneme kvalitu. Skvělých hudebníků jsou po světě spousty a největší jméno nemusí vždy znamenat to nejlepší. Navíc právě tento limit úspěšně nahrazujeme progresivní dramaturgií, takže v tom hlavní problém nevidím.

Vícezdrojové financování, změny v daňové legislativě ve prospěch sponzorů, ale v neposlední řadě třeba i objem financí, který stát dává do kultury: Myslíte, že umělci, respektive kulturní manažeři u nás dostatečně táhnou za jeden provaz? Že společně dokážou účinně lobbovat tak, aby se poměry u nás změnily?

Myslím, že nastává větší koordinace aktivit a tlaků. Slíbené jedno procento na kulturu z rozpočtu v dohledné době, řada workshopů na téma vícezdrojového financování, snaha řešit transparentně podporu státu přes granty, snad i daňová agenda týkající se sponzorů i organizátorů – to vše jsou témata a platformy, kde jsme účastníky. Pozitivně například vnímám snahu dohodnout se v rámci profesní Asociace ředitelů symfonických orchestrů a pěveckých sborů s Unií orchestrálních hudebníků, kde máme společné zájmy. Novou profesní platformou je letos vzniklá Česká asociace festivalů, jejímž jsme zakládajícím členem. Sdružuje prestižní hudební festivaly napříč žánry a je partnerem ministerstvu i oboru ve věcech rozumné, systémové a transparentní podpory velkého festivalového podnikání. Snad to vše bude mít v blízké budoucnosti nějaký efekt.

Otočme list na druhou stranu: Při všech těch těžkostech, řekněte prosím, co Vás v kultuře drží? V čem přes všechny ty nemalé problémy hledáte optimismus a sílu pokračovat dál?

Je to krásný byznys a byznys s krásou – víte o lepším?

Přeji úspěšnou jubilejní sezonu a děkuji za rozhovor!Filharmonie Brno

Marie Kučerová

Vizitka:
PhDr. Marie Kučerová (7. 3. 1959 Brno)
Profesní kariéra:
1982–1984 odborný pracovník Památníku L. Janáčka, MZM (průvodce, rešeršní a katalogizační práce)
19841987 stipendium Českého hudebního fondu (editor díla Leoše Janáčka)
19891992 dramaturg hudební redakce ČST Brno (tvorba obsahu hudebních pořadů)
19922001 producent Tvůrčí skupiny hudebních pořadů ČT Brno (dramaturgické a producentské práce, vedení kolektivu)
20022011 – šéfdramaturg Centra hudební a divadelní tvorby ČT Brno (zodpovědnost za obsah uvedených žánrů, vedení kolektivu)
20112012 – manažer vývoje ČT Brno (hledání, vývoj a prosazování nových formátů, vedení kolektivu)
2013dosud – ředitelka Filharmonie Brno a intendantka Mezinárodního hudebního festivalu Brno
* Mezinárodní a jiné profesní aktivity:
1991–2000 – zástupce TS Brno v síti evropských regionálních studií Circom

– člen porot mezinárodních festivalů: Zlatá Praha, Rose d’Or, Prix Italia, EMMY
– přednáškové cykly Hudba a média pro Masarykovu univerzitu a JAMU
– člen rady festival Janáček Brno
– člen grantové komise Ministerstva kultury
2002dosud člen Výboru Skupiny hudebních a tanečních expertů EBU za ČT
2007dosud člen Výboru IMZ (International Music&Media Centre) za ČT
* Vzdělání a kurzy:
1978 maturita Klasické gymnázium v Brně, Slovanské náměstí

1982 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, historie
1984 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, muzikologie
1992 Cirnea, Paříž, kurz programingu televizního vysílání
1997 Holloway University of London, program Music and Media
(Zdroj: Filharmonie Brno)

Foto Filharmonie Brno

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat