Jarní gala Lípy Musicy, evropský chorál a buddhistická tradice
V pátečním podvečeru se Jarním gala svým posluchačům připomněl Mezinárodní hudební festival Lípa Musica, který na podzim vstoupí do své patnácté sezony. V polojubilejním ročníku chtějí organizátoři festivalu výjimečnými hosty zavzpomínat na některé uplynulé festivalové milníky. Na včerejším koncertě tak Česká Lípa znovu po několika letech přivítala sdružení japonských buddhistických mnichů Gjosan-rjú Tendai šómjó, které v bazilice Všech svatých doplnila Schola Gregoriana Pragensis.
Oba soubory pojí spolupráce započatá před více jak patnácti lety. Setkání zprostředkoval přední český japanolog Robin Heřman a vyústilo v roce 2006 ve společné koncerty a nahrání CD nazvaného stejně jako páteční program Blízké hlasy z dáli. Nahrávka demonstrující možnost mezináboženského dialogu byla tehdy učiněna taktéž v České Lípě. V roce 2008 se sem japonští mniši vrátili znovu. Včerejší koncert tak nebyl pro českolipské diváky docela neznámým tématem. Naopak se dá říci, že místní se na tento v rámci klasiky alternativní počin těšili, o čemž svědčila i velmi pěkně zaplněná bazilika Všech svatých.
Letošní návrat mnichů z kláštera školy Tendai nebyl věcí samozřejmou. CD nahrávka vydaná v Čechách i v Japonsku v roce 2007 vzbudila v hudebních kruzích velmi pozitivní reakce a v Japonsku byla i komerčně velmi úspěšná. Na druhou stranu, představení japonských mnichů na tuto spolupráci pohlíželi jako na hříšné a pyšné konání odvádějící mnichy od jejich poslání, kterým je studium, práce a náboženské rozjímání, tomu má jejich zpěv sloužit především. Až obměna církevních představených umožnila japonské a evropské liturgické tradici reprezentované oběma soubory znovu hledat, experimentovat a nacházet společné. Večerem samotným se nesl jistý leitmotiv, kterým byla výzva k otevření srdce a naslouchání, jež má vyústit ve všeprostupující mír v každodenním životě. Naslouchání okolí a vyšším autoritám v sobě má v obou tradicích, gregoriánské i Tendai, silnou pokoru a naléhavost zároveň.
Oba soubory si po nástupu před diváky postupně předávaly slovo. Chorály Scholy střídaly zpěvy mnichů. Jejich tématika byla v podstatě obdobná, obsahuje zpěvy o pokání, chválí nebeské mocnosti v oslavných hymnech. Spojení obou tradic a překlenutí vzdáleného geografického prostoru se tak ukázalo možným. Japonské liturgie, přes tolik odlišný kulturní základ, nepůsobily v prostředí barokní baziliky rušivě nebo excentricky. Naopak, dlouhé táhlé vícehlasy byly prvkem, jež oba druhy liturgické hudby spojoval i technicky. Pro oba druhy hudby jsou zásadní a nosná duchovní rozjímání, která jsou samotným cílem provozované hudby a nikoli jejím vedlejším efektem, tím jsou až podobné koncertní programy. To činí už z koncertů Scholy samotné v rámci klasiky v podstatě artovou záležitost. Tato skutečnost byla ještě podtržena v neobvyklé spolupráci se vzdáleným Japonskem. Pro klasického evropsky poslouchajícího diváka byly sekvence věnované gregoriánskému chorálu záchytnými body. Opravdu však nebylo třeba na nich dlouho setrvávat. Hosté z dálného východu bez velkých prostojů přetahovali divákovu pozornost zpět bohulibými a skutečně intenzivními tóny svých hlasů.
Jak bylo řečeno výše, témata i cíle obou hudeb jsou totožné. Odlišné jsou pouze jazyky, které přesto mohou díky hudbě spolu komunikovat. Toto bylo podtrženo zejména v druhé části koncertu, kdy oba soubory zpívaly společně a obě oscilující energie se začaly prostupovat. To byly asi nejmagičtější chvíle celého večera. Oba druhy harmonií v rámci stejné kontemplace nacházely řadu společných tónových platforem. Hledání společného výrazu se tak souborům dařilo a nepůsobilo nijak násilně. Večeru by určitě slušelo více takových momentů, které by však musely vycházet z déle trvající souhry, vzájemné komunikace a experimentů v rámci obou hudebních tradic. Otázkou je, zdali by se soubory příliš nevzdálily svému původnímu liturgickému zadání. Každopádně by hudbě samotné podobné fúze slušely.
Jarní gala se Scholou Gregorianou Pragensis však není jediným festivalovým promo koncertem před spuštěním patnáctého ročníku. Stejný soubor, tentokrát s Hanou Blažíkovou, vystoupí v červenci pro diváky na druhé straně hranice s programem věnovaným Karlu IV. v saském Oybině.
Mezinárodní hudební festival Lípa Musica
Blízké hlasy z dáli
Gjosan-rjú tendai šómjó
– umělecký vedoucí: Saikawa Buntai
Schola Gregoriana Pragensis
– umělecký vedoucí: David Eben
20. května 2016 klášterní bazilika Všech svatých v České Lípě
www.lipamusica.cz
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]