Zahájení festivalu duchovní hudby v Olomouci ve znamení hudebních modliteb
Sousoší Krista na hoře Olivetské umístěné u vnější jižní strany chrámu korespondovalo s uvedeným stejnojmenným oratoriem Ludwiga van Beethovena. Tomuto výjimečnému dílu předcházela kantáta Otčenáš Leoše Janáčka pro harfu, varhany, tenor a smíšený sbor. Mezi sólisty se objevily dvě olomoucké jistoty, zaručující nejen hudební profesionalitu, ale i vřelou náklonnost svého domácího publika. Byli jimi harfenistka Moravské filharmonie Anastázie Tomečková a svatomořický varhaník Karel Martínek. Ten si skvěle „pohrál“ se zvukovou barevností pětidílné kantáty a nechal nástroj rozeznít ve zvonivých rejstřících varhanního plena až v poslední části. Příznivou témbrovou zkušeností bylo snoubení varhan a harfy. Zaznívala z chrámového kůru docela jasnými tóny, tedy v částech, kdy se oba nástroje prosadily v hlavní roli. Slovenský filharmonický zbor překvapil svou pěveckou sílou, kterou během celého večera neztratil ani po přestěhování z kůru k oltáři v Beethovenově oratoriu. Tenorista Jaroslav Březina přednášel své sólové části jasně, někdy je až moc exponovaně vnášel do celého prostoru. Zajímavé bylo bezprostřední srovnání změny jeho projevu ihned v úvodu následujícího oratoria, kde vystoupil coby modlící se Kristus. Samozřejmě i zde exceloval ve vypjatém přednesu a přirozeně se sžíval se svou rolí a jejím posláním. Svým projevem předvedl škálu jeho hlasových možností (strachu, obav, proseb, vypětí, zvolání a jiných).
Další významnou pěveckou roli zastala sopranistka Marie Fajtová. Nejen zjevem, ale především projevem oživila postavu serafína a doslova andělsky vynikla s téměř nadpozemskou lehkostí v obtížných koloraturních částech a závěrečných kadencích. V poslední části vstoupil do hry i jeden z učedníků Petr, kterému propůjčil hlas Peter Mikuláš a jeho znělá basová poloha skvěle doplnila tercet zpěváků. Oratorium Kristus na hoře Olivetské se uvádí jen velmi zřídka a je proto nesmírně pozitivní, že mohlo zaznít právě v Olomouci, k níž má i Beethoven vztah přes arcivévodu Rudolfa Jana. Komorní filharmonie Pardubice možná poněkud podcenila důkladnější nastudování a zodpovědněji nelpěla na souhře. Taktovky a nastudování se ujal dirigent Marko Ivanović. Společně se Slovenským filharmonickým zborem dokázali své bohaté dynamické možnosti, ale spíše té silnější povahy. Poněkud se vytratilo dynamické uklidnění a pokornější doprovodná úloha, která šla na úkor snaze všech sólistů.
Spojení těchto dvou skladeb, které jsou, de facto, zhudebněním modliteb (ať už té nejdůležitější křesťanské Otčenáš, nebo té Kristovy, osobní, kdy nejvíce potřeboval Boha, aby ho vyslyšel), přineslo zajímavé srovnání a zkušenosti nejen stylové, ale i interpretačně pojaté. Zahájení letošního festivalu je tedy promodlené a snad i následující průběh celého festivalu přinese ovoce nejen v nezapomenutelných provedeních, ale i v naplnění poselství festivalu samotného.
Hodnocení autorky recenze: 80%
Podzimní festival duchovní hudby 2017
Marie Fajtová (soprán)
Jaroslav Březina (tenor)
Peter Mikuláš (bas)
Anastázie Tomečková (harfa)
Karel Martínek (varhany)
Dirigent: Marko Ivanović
Sbormistr: Jozef Chabroň
Komorní filharmonie Pardubice
Slovenský filharmonický zbor
24. září 2017 chrám sv. Mořice Olomouc
program:
Leoš Janáček: Otčenáš
Ludwig van Beethoven: Kristus na hoře Olivetské
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]