Gounodův Faust a Markéta na brněnském výstavišti

Třetí premiéra operní sezony 2017/18 patří jedné z nejslavnějších francouzských oper – Faustovi a Markétě Charlese Gounoda. Rekonstrukce Janáčkova divadla otevřela pro operní soubor možnosti hrát v prostorách pro něj netradičních a o to více inspirativních.

Tvůrčí dvojice režisér Jiří Heřman a šéfdirigent Marko Ivanović, která právě získala cenu Divadelních novin v kategorii Hudební inscenace 2017 za operu Láska na dálku, objevovala nové výrazové cesty v prostoru operou dosud nevyzkoušeném. Je jím pavilon P na brněnském výstavišti, který se pyšní hned několika nej – je to nejnovější, největší a nejmodernější multifunkční pavilon o rozměrech 200 x 80 metrů s pohodlným zázemím pro diváky u účinkující.

Objevovat nový prostor skrze hudbu je pro mne fascinující práce. Konfrontace hudby, prostoru a člověka je hlavním tématem v mých inscenacích. Janáčkovo divadlo mi moc chybí, na druhou stranu jsem rád, že nám nynější situace umožnila vytvořit výjimečný operní projekt Faust a Markéta, který bude pro mnohé jedinečnou možností vidět Gounodovo dílo v konfrontaci s rozlehlým prostorem pavilonu P. Jedním z témat Fausta je nalezení podstaty bytí člověka ve vesmíru – nekonečnu. Diváci budou mít jedinečnou možnost vidět na výstavišti to, co v klasickém divadle nikdy neuvidí. Nejsme zde limitováni oponou ani jevištním kukátkem, mezi hledištěm a jevištěm není žádná propast, pohled diváka je vedený přímo do rozlehlého prostoru, ve kterém se odehrává něco, co přesahuje čas.
Jiří Heřman

Stejně jako v minulých inscenacích se mohou diváci těšit nejen na vynikající scénický koncept a režijní ztvárnění, čekají je rovněž mimořádné pěvecké výkony. Roli Markéty ztvární přední členka brněnského souboru Pavla Vykopalová spolu s naším již stálým hostem sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Po vynikajícím výkonu v roli Nemorina se tentokrát jako Faust představí španělský tenorista José Manuel v alternaci Lucianem Mastrem a jako Mefistofeles Jan Šťáva spolu s Davidem Nyklem a Ondrejem Mrázem.
Inscenace bude mít v této sezoně pouze dva bloky – jeden v prosinci 2017 a druhý v květnu 2018.

Gounodova hudba se vynořuje z tíhy lidských osudů, mísí v sobě myšlenky a emoce, které vychází ze stavu lidské samoty a bezradnosti. Tíha lidské duše, zanesená smutkem a samotou je prosvětlována hudbou od samého začátku opery. Je zde přítomné světlo, které symbolizuje moudrost, člověk je povznesen nad své utrpení a neupadá zpět do koloběhu lidských přání a tužeb. Tak vnímám Gounodovu hudbu ve Faustovi a Markétě. Nejsilnějším okamžikem celého díla je samotný závěr opery, ve kterém Markéta ve své znovu nabyté vnitřní síle neupadá do Faustovy ochranitelské náruče. Vzhlíží k němu s pocitem osvobození zbavena všech životních pout, její vnitřní síla není ničím jiným než nabytím vnitřního klidu. Trpíme tak dlouho, dokud nenabudeme tento stav smíření a nepodmíněné lásky.
Jiří Heřman

Máme nesmrtelnou duší? Kdož ví, ale ať tak či tak, někteří lidé byli vždy ochotni ji dát v sázku ve spolku s ďáblem. Například dr. Faust – jeho příběh je tu s námi po staletí v mnoha podobách. Od středověkých pověstí, přes barokní divadelní hry až po filozofickou verzi Johanna Wolfganga von Goetha. Ale i hudebních zpracování je bezpočet a jedním z nejslavnějších je Gounodova opera Faust a Markéta. Libretisté opery Jules Barbier a Michel Carré čerpali sice z Goethovy hry, nezpracovali ji však v celé její šíři. Vybrali část o Faustově setkání s nevinnou dívkou Markétou a tragických následcích jejich romantického vzplanutí. Hlavní hrdinkou se tak stává právě Markéta, jež také na rozdíl od Fausta dojde spasení a unikne moci ďábla. Faust, který měl premiéru roku 1859, byl Gounodův první velký úspěch a založil jeho mezinárodní slávu. Možná i proto, že Gounod odložil filozofii stranou a dal ve svém díle prostor prostému příběhu o nevinné dívce Markétce a tragických následcích jejího milostného vzplanutí. A protože jeho verze lidství v sobě nese nesmírnou sílu a víru, skrze které je Markétka spasena. Opera existuje v několika verzích, původní podoba měla texty místo recitativů, ty však Gounod záhy dopracoval pro uvedení v Německu. Verze, která se dnes běžné uvádí, vychází z podoby pro pařížskou Opéra z roku 1869.

Faust a Markéta
Opera o 5 dějstvích

Hudba Charles Gounod
Libreto Jules Barbier a Michel Carré

Hudební nastudování Marko Ivanović
Dirigenti Marko Ivanović, Pavel Šnajdr
Režie Jiří Heřman
Scéna Pavel Svoboda
Kostýmy Lenka Polášková
Choreografie Jan Kodet
Světelný design Daniel Tesař
Videoprojekce Tomáš Hrůza
Sbormistr Pavel Koňárek

Osoby a obsazení
Faust José Manuel, Luciano Mastro
Markéta Kateřina Kněžíková, Jana Šrejma Kačírková,
Pavla Vykopalová
Mefistofeles Ondrej Mráz, David Nykl, Jan Šťáva
Valentin Jiří Brückler, Pavol Remenár
Marta Veronika Hajnová-Fialová, Jitka Zerhauová
Siebel Jana Hrochová, Václava Krejčí Housková
Wagner Petr Karas, Jiří Miroslav Procházka

Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB

Premiéra 16. prosince 2017 na BVV, pavilon P.

Reprízy: 17., 18., a 19. 12. 2017, 25., 26., a 27. 5. 2018