Barytonista Martin Bárta jako žárlivý Renato během Maškarního plesu v Ostravě rozsekne milostný trojúhelník

„Verdiovské role jsou vynikající pěveckou příležitostí pro každého pěvce, protože Verdi hlasům rozuměl.  Zejména nám barytonům napsal opravdu silné a působivé party,“ říká barytonista Martin Bárta. „Možná je to tím, že sám skladatel měl prý barytonový hlas a mnohé z postav svých oper byl schopný si jednoduše přezpívat. Samozřejmě tento typ hlasu vybízí k dramatismu a mnohoznačnosti  – od dobrosrdečnosti po motivy zrady a nenávisti.“ 

V Maškarním plesu jsme svědky tragického milostného trojúhelníku: Amélii se ocitá mezi dvěma muži  – manželem Renatem a bostonským guvernérem Riccardem. Situace se komplikuje tím, že Renato byl doposud paradoxně Riccardův největší přítel. Než ovšem přišel na manželčinu zradu a rozhodl se mstít…

„Velká árie Renata ve třetím dějství předznamenává Verdiho vrcholná díla, která napsal mnohem později: Aidu, Dona Carlose, Otella,“ říká Martin Bárta. „Ostatně i v těchto operách je hlavním hybatelem děje milostný trojúhelník a zkázu, kterou nelze zastavit, dokoná právě žárlivé běsnění. Masky na plese jsou symbolem pro přetvářku, ke které jsou postavy dramatu v podstatě odsouzeny.“ 

Režie se ujal Marián Chudovský, hudebního nastudování Marek Šedivý. Slavná opera Giuseppa Verdiho (1813-1901) je inspirovaná skutečným atentátem na švédského krále v roce 1792. Drama milostného trojúhelníku, kdy série nedorozumění vyústí v tragický konec. 

Martin Bárta je pravidelným sólistou na scénách ND v Praze, ND v Brně, SND v Bratislavě, NDM v Ostravě a DJKT v Plzni v nejnáročnějších rolích barytonového repertoáru celého spektra operní literatury (Macbeth, Nabucco, Rigoletto, Jago, Scarpia, Revírník, Hrabě Kapulet, Don Giovanni, Almaviva, Fotis, Kalina, Přemysl, Prus, Ďábel, Robert Cecil, Ruprecht, Cardillac, Absalon, Telramund). V zahraničí účinkoval kromě mnoha dalších příležitostí v roce 1999 v Palermu jako Harašta a na Festivalu ve Verbier jako Schaunard v režii Giancarla del Monaca. V roce 2007 zpíval ve Vídni, v Amsterdamu a Aix-en-Provence v Janáčkově opeře Z mrtvého domu v režii Patrice Chéreaua a pod taktovkou Pierra Bouleze. V Japonsku v letech 2000-2007 vystoupil jako Papageno, Amonasro a Germont. V Opéra national du Rhin ve Štrasburku vystoupil v režiích Roberta Carsena v roce 2011 a 2015 jako Baron Prus (Věc Makropulos), v roce 2013 a 2016 jako Harašta a Šiškov. V roce 2009 zpíval Amonasra na salzburských letních slavnostech, v roce 2013 Barona Pruse v Teatro La Fenice v Benátkách. V roce 2014 účinkoval ve Státní opeře v Budapešti jako Marcello v Bohémě. V roce 2017 debutoval v Opéra Bastille v Paříži v Janáčkově opeře Z mrtvého domu a v roce vystoupil 2018 jako Klingsor ve Wagnerově Parsifalovi v Chemnitz. Na podzim 2018 se představil v rámci festivalu Janáček Brno v roli Barona Pruse s ansámblem Vlámské opery Antverpy pod taktovkou Tomáše Netopila. V Opeře Chemnitz ho v této sezoně čeká role Telramunda v nové produkci Lohengrina. Od roku 2006 vyučuje zpěv na AMU v Praze.