Do Ostravy míří dirigentská legenda Vasilij Sinajskij
„Nabídku k intenzivnější spolupráci s ostravským orchestrem jsem s potěšením přijal, neboť jsem při práci s ním doposud zažil jen ty nejpozitivnější okamžiky. Proto se velmi těším na posílení své vazby s filharmonií, publikem, městem Ostravou i celou Českou republikou. Je to vzrušující období, Janáčkova filharmonie vyhlíží otevření nového koncertního sálu a já jsem velmi rád, že se mohu k orchestru připojit právě v této kapitole její hudební historie,“ říká šéfdirigent JFO Vasilij Sinajskij.
Jeho jméno má ve světě zvuk. Mezi lety 2010 a 2013 byl šéfdirigentem a hudebním ředitelem Velkého divadla v Moskvě. V letech 1996 až 2012 zastával pozici hlavního hostujícího dirigenta v BBC Philharmonic Orchestra, kde má dnes čestnou funkci emeritního dirigenta, stejně jako v Symfonickém orchestru v Malmö. Za dobu své dlouhé a úspěšné kariéry řídil přední symfonické́ orchestry po celém světě.
„Jedná se o jednu z nejzajímavějších osobností, s jakou jsme spolupracovali. Je přesvědčen o tom, že Janáčkova filharmonie potenciál má a že můžeme společně udělat spoustu zajímavé práce,“ věří ředitel JFO Jan Žemla.
Spojení slovanských kořenů, tedy ruský původ nového šéfdirigenta JFO a kosmopolitní moderní přístup, je přesně to, co místnímu orchestru sedí. V budoucnu tak lze očekávat rozšíření repertoáru filharmonie o některé anglické nebo ruské skladby, které patří k Sinaiského oblíbeným. Spolupráce s Vasilijem Sinajskym nesporně přinese orchestru nové impulsy i mezinárodní renomé.
Pro svůj první koncert v nové roli s Janáčkovou filharmonií vybral skladby Richarda Strausse a Igora Stravinského. Dvě z nich při jejich prvním provedení vzbudily celosvětovou senzaci. Premiéra Straussovy v pořadí třetí opery Salome, jejíž vášnivá a extatická část nazvaná Tanec sedmi závojů ostravský koncert zahájí, se do hudební historie zapsala v pozitivním smyslu. A její autor se po premiéře v prosinci roku 1905 v Drážďanech okamžitě zařadil mezi nejúspěšnější skladatele počátku 20. století.
To premiéra Stravinského baletu Svěcení jara v pařížském Théatre des Champs-Elysées v roce 1913 vzbudila trochu jiné vášně, provázel ji hukot, pískot a dupot publika – údajně došlo i na facky. Přes toto prvotní přijetí skladba s podtitulem Obrazy z pohanského Ruska znamenala zásadní přelom v dějinách hudby. Švýcarský hudební skladatel Arthur Honegger ji přirovnal k atomové bombě, která převrátila celou epochu. Program večera doplní Straussovy Čtyři poslední písně, které autor zkomponoval rok před svou smrtí v roce 1948. Vydány byly posmrtně v Londýně v roce 1950 a název jim přisoudil až Straussův přítel Ernst Roth. Ten také stojí za chronologickým uspořádáním, jež se od té doby uvádí na koncertech. Na tom ostravském je posluchači vyslechnou v podání vynikající sopranistky Kateřiny Kněžíkové.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]