Přední světový klavírista Lang Lang vystoupí po osmi letech v Praze

Lang Lang, první asijský klavírista, který dosáhl celosvětového věhlasu a uznání a stal se jedním z nejžádanějších umělců klasické hudby, bývá současně vnímán jako kontroverzní umělec. Část odborné veřejnosti mu vyčítá marketingové zaměření produkce – přesto nikdo nedokáže popřít jeho výjimečné umělecké nadání, vysokou úroveň virtuozity, silné hudební cítění a jeho přínos pro klasickou hudbu ve všech oblastech.

Jeho koncerty mohou být poklidným večerem při výjimečném hudebním zážitku, nebo velkou „show“ pro tisíce posluchačů. Svým hudebním působením vytváří mosty mezi klasickou a populární hudbou, mezi východní a západní hudební tradicí, spojuje hudbu s moderní technologií.

Langova hudebně-propagační činnost dokázala ke klasické hudbě přivézt velké množství mladých hudebníků a posluchačů. Výrobce klavírů Steinway dokonce uvedl na trh značku klavíru Lang Lang, aby podpořil touhu mladých lidí stát se klavíristy. Vedle vlastní značky klavíru má také svůj parfém, sluchátka či švýcarské hodinky s klavírním motivem.

V Praze vystoupil poprvé v roce 2006 v Rudolfinu s Českou filharmonií (pod taktovkou Jiřího Bělohlávka). Publiku tehdy předvedl Rapsodii na Paganiniho téma Sergeje Rachmaninova a okamžitě si získal svou technikou a oduševnělým projevem sympatie a ocenění obecenstva. Hned následující měsíc doprovodila Česká filharmonie Lang Langa také při jeho koncertech ve Velké Británii.

Na další Langův koncert museli jeho čeští fanoušci čekat až do roku 2012, kdy vystoupil ve Španělském sále Pražského hradu v rámci donátorského galavečera festivalu Dvořákova Praha spojeného s předáváním ceny Antonína Dvořáka. Na více než dvouhodinovém koncertu (přenášeném Českým rozhlasem i Českou televizí) přednesl Partitu č. 1 B dur Johanna Sebastiana Bacha, Sonátu B dur, D. 960 Franze Schuberta a 12 etud, op. 25 Fryderyka Chopina. Nadšené publikum si tehdy vyžádalo další tři přídavky – Lang zvolil Romanci a La Campanelle Franze Liszta, které proložil svou oblíbenou skladnou Silver Clouds chasing the Moon od čínského skladatele Ren Guanga.

Jeho dosud posledním vystoupením v České republice byl koncert na 69. ročníku festivalu Pražské jaro s Vídeňskými filharmoniky a dirigentem Christophem Eschenbachem 22. května 2014. K orchestru se Lang připojil v programu k uctění stopadesátého výročí narození Richarda Strausse skladbou Burleska d moll pro klavír a orchestr. Ačkoli byl jeho vstup s orchestrem zařazen do první poloviny koncertu, mělo jeho vystoupení takový úspěch, že ho diváci vyvolávali tak dlouho, dokud je neodměnil dalšími dvěma přídavky.

Lang Lang se měl do Prahy vrátit 31. října 2020 a společně s Českým národním symfonickým orchestrem a dirigentem Ionem Marinem vystoupit v O2 areně. Pandemie covidu-19 však uspořádání tohoto koncertu znemožnila, proto byl přesunut na 30. dubna 2022. Současně se změnila i Langova vize koncertu, která se odvíjí od jeho posledního alba, Goldbergových variací Johanna Sebastiana Bacha, které vyšlo v září roku 2020.

V souvislosti s vydáním toho alba uvádí: „Myslím, že nastal čas pro novou etapu mého uměleckého vývoje. S Goldbergovými variacemi jsem se posunul na nový terén a skutečně jsem se do tohoto projektu naplno ponořil. Mým cílem jako umělce je stále více si uvědomovat a poznávat sám sebe a také stále nabízet inspiraci ostatním. Je to neustálý proces, ale tento projekt mě na této cestě posunul zase o kousek dál.” Proto by toto „multidimenzionální“ dílo, jak ho sám označuje, rád představil i pražskému publiku. Z důvodu změny programu bylo zvoleno i komornější prostředí pro jeho uvedení. Koncert tedy neproběhne v původně avizované O2 areně, ale v O2 universu.

O hru na klavír se Lang začal zajímat, když mu byly dva roky. Tehdy ho tento nástroj v jednom z dílů seriálu Tom a Jerry, v němž zazněla Lisztova Uherská rapsodie č. 2, natolik zaujal, že přesvědčil rodiče k jeho koupi. Na klavír začal hrát ve třech letech, v pěti vyhrál v rodném městě svou první interpretační soutěž. Je nesporné, že měl velké štěstí, že se narodil do rodiny a prostředí, kde kde byla hudba každodenní součástí života. Jeho otec hrál na erhu (tradiční čínské housle se dvěma strunami) a vedl místní čínský orchestr, matka byla odbornicí na tradiční čínské písně a tance. „Každý víkend jsme pořádali rodinné koncerty,” říká Lang Lang, „na kterých hrála moje babička a všichni naši sousedé – hrálo se vše od čínských lidových písní až po klavírní trio a koncerty trvaly tři hodiny. Pozvali jsme si publikum z řad přátel, moje matka vařila a naši přátelé nosili jídlo – bylo to skvělé, jako ve Vídni v osmnáctém století! Takovou atmosféru mám dodnes rád a najdete ji i na některých hudebních festivalech, kde všichni hudebníci společně jedí, hodně si povídají a baví se. Pomáhá to vytvářet takový vřelý svět.“ Jak sám Lang říká, od svého otce – byť dětství s ním nebylo pro Langa jednoduché – se naučil řadě dovedností důležitých pro profesionální hudební kariéru, z nichž nejdůležitější byly dvě: disciplína a způsob vedení hudební linie. Právě odtud pochází Langovo specifický způsob vedení legata, který je ovlivněn způsobem hry na strunné nástroje a pěveckým smýšlením o hudbě.

Protože projevoval výjimečný talent, jeho rodiče se rozhodli, že udělají vše pro to, aby se z Langa stal nejlepší čínský klavírista. Otec se vzdal vlastní práce a přestěhoval se se synem z mandžuského Šen-jangu do Pekingu, aby zde mohl Lang navštěvovat hodiny u nejlepších pedagogů. Ne vždy šlo vše lehce – jeden z profesorů na konzervatoři dokonce o Langovi prohlásil, že nemá talent a odmítl ho učit, což pro Langa mohlo znamenat konec kariéry. To jej však neodradilo a v jedenácti letech zvítězil na mezinárodní soutěži mladých klavíristů v Německu, ve třinácti vyhrál Čajkovského soutěž v Japonsku. V roce 1996 se se svým recitálem představil v USA a tím začalo jeho úspěšné působení na americké půdě – na základě tohoto recitálu obdržel řadu pozvánek ke studiu od předních amerických hudebních škol. Rozhodl se pro Curtis Institute of Music. V patnácti letech se přestěhoval do Filadelfie a začal studovat u legendárního klavíristy Garyho Graffmana. Ten se pro něj nestal jen učitelem klavíru, ale i učitelem „života“. Pomáhal mu zvládnout anglický jazyk, bral ho každý víkend do čínských restaurací, do galerií či muzeí.

Další významnou osobností, která značně ovlivnila Langův umělecký život i styl, byl Christoph Eschenbach. S tímto dirigentem se setkal poprvé v Chicagu v roce 1999, tedy ve svých sedmnácti letech, během konkurzu. Tehdy se ho Eschenbach zeptal, pokud by byl vybrán, jaký koncert by si zvolil. Lang tehdy bez zaváhání odpověděl, že Čajkovského První klavírní koncert. Tato odpověď se mu stala osudnou, několik dní na to byl osloven, aby nahradil právě v tomto koncertě Andrého Wattse na Gala of the Century za doprovodu Chicagského symfonického orchestru pod vedením Christopha Eschenbacha. Vystoupení mu přineslo ze dne na den velký zájem odborné veřejnosti i publika a další nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Vedle Eschenbacha se stal jeho mentorem také významný dirigent a pianista Daniel Barenboim. Oba jeho učitelé značně ovlivnili Langovu klavírní hru, smýšlení o hudbě i jeho osobní život, jak často Lang zdůrazňuje: „Jsou nejen mými učiteli, ale také blízkými přáteli, kteří mě hodně učí o životě a o tom, jak řešit záležitosti, jako je cestování a odpočinek. Třeba jak si na deset minut zdřímnout, nebo jaká jídla bych měl v různých zemích ochutnat – dokonce mi radí, do kterých restaurací chodit a jaká jídla si v nich objednat.“

Mezi další významné dirigenty, se kterými navázal Lang spolupráci, patří například Sir Simon Rattle či Gustavo Dudamel, účinkoval za doprovodu všech nejvýznamnějších světových orchestrů. Vedle předních představitelů klasické hudby má na svém kontě také například koncerty s Metallicou, Pharrellem Williamsem nebo jazzovou legendou Herbie Hancockem. V roce 2008 zahajoval svým vystoupením Olympijské hry v Pekingu. Jeho diskografie obsahuje třicet tři alb, vydal své paměti s názvem Cesta tisíce mil a v současnosti se připravuje Langův životopisný film.

Jako „zázračné dítě“ měl Lang značné množství koncertních nabídek. Klavírní koncert se dokázal naučit během dvou týdnů tak, že ho mohl veřejně provézt. Začal si ale uvědomovat povrchnost takového studia repertoáru a následnou nižší kvalitu takového provedení. Proto se rozhodl omezit svou koncertní činnost a věnovat se hlubšímu studiu jednotlivých koncertů. Mezi svým čtrnáctým a sedmnáctým rokem tedy přestal koncertovat, s výjimkou dvou až tří koncertů ročně, a věnoval se výhradně studiu klavírního repertoáru. Během této doby nastudoval třicet pět klavírních koncertů a osm různých recitálových programů. V současné době připravuje nový repertoár minimálně půl roku dopředu před jeho provedením a dodržuje ve své koncertní činnosti „letní prázdniny“, aby měl dostatek času a klidu pro kvalitní nastudování nových skladeb. Klavír zasáhl významně i do jeho osobního života – v roce 2019 si v Paříži vzal za ženu klavíristku německo-korejského původu Ginu Alice Redlinger. V lednu 2021 se jim narodil první potomek.

Lang Lang pořádá až sto šedesát koncertů po celém světě ročně – pro velké sály i pro malé posluchárny určené studentům. Díky jeho schopnosti komunikace s publikem prostřednictvím hudby jsou jeho vystoupení vždy vyprodána. Koncertní činnost musel v sezóně 2017–2018 přerušit, v roce 2017 mu byla diagnostikována silná tendinitida (toto onemocnění paže postihuje mnoho klavíristů a často může zapříčinit konec kariéry). Langovi se podařilo uzdravit a svým pozitivním přístupem k nemoci inspiroval řadu jiných umělců potýkajících se s touto nemocí.

Vedle koncertní činnosti věnuje značné úsilí hudebnímu vzdělávání, propagaci klasické hudby a snaze přiblížit krásu klasické hudby všem věkovým kategoriím. V roce 2008 založil Langovu mezinárodní hudební nadaci, jejímž cílem je vychovávat špičkové klavíristy budoucnosti, prosazovat hudební vzdělávání na špičkové technologické úrovni a budovat mladé publikum prostřednictvím živých hudebních zážitků, zastává názor, že všechny děti by měly mít přístup k hudebnímu vzdělání a příležitostem bez ohledu na jejich původ. Proto také věnoval v roce 2019 pět miliónů dolarů na hudební výuku v USA, aby všichni žáci měli možnost naučit se hrát na klavír.

Posledním počinem Langovým počinem v rámci činnosti této nadace je jeho slib na oživení hry na klavír ve Velké Británii – v rámci ambiciózního projektu plánuje zřídit nejmodernější “klavírní laboratoře”. Každá laboratoř by měla disponovat dvaceti až třiceti hudebními nástroji. Základní škola Winns ve Waltham Forest, kde velká část dětí pochází ze znevýhodněného prostředí, se pak stane první školou ve Velké Británii, která tohoto programu využije – během několika příštích týdnů obdrží třicet nástrojů. Výuka bude probíhat podle učebního plánu vytvořeného Královskou hudební konzervatoří v Torontu a Lang Langem.

Lang jako pedagog nezaměřuje své vzdělávací snahy pouze na malé klavíristy s vizí profesionální dráhy, ale na to, aby zábavnou formou přilákal ke hře na klavír a k hudbě jako takové co největší množství dětí. Například nakladatelství Faber vydalo v roce 2016 jeho edici pěti učebnic klavírní hry pro začátečníky určené dětem ve věku pěti až deseti let s názvem The Lang Lang Piano Method, kde se zábavnou formou snaží děti vtáhnout do „dobrodružství“ klavírní hry prostřednictvím panáčka-superhrdiny Lang Langa. Výuku klavírní hry spojuje také s novými technickými možnostmi, podporuje vývoj nových výukových aplikací. Ve školách po celém světě jsou používány Langvy inovativní školní programy, jejichž cílem je dát studentům možnost učit se hře na klavír a využívat ho jako prostředku sociálního rozvoje mládeže.

Za tyto snahy získal řadu ocenění a poct, v roce 2004 se stal nejmladším Vyslancem dobré vůle organizace UNICEF, v roce 2013 byl jmenován generálním tajemníkem OSN Poslem míru se zaměřením na globální vzdělávání. Obdržel čestné doktoráty Royal College of Music, Manhattan School of Music a New York University, byla mu udělena nejvyšší cena Ministerstva kultury Čínské lidové republiky, vyznamenání Zásluhy Spolkové republiky Německo a ve Francii Medaile Řádu umění a literatury.