Rozhlasoví symfonikové vystoupí pod taktovkou Václava Lukse

Carl Philipp Emanuel, druhý nejstarší a patrně nejnadanější z potomků velkého Bacha, působil bezmála třicet let v Berlíně a Postupimi ve službách pruského krále Fridricha II. V hudbě vytvořil pomyslný most mezi barokem a dobou klasicistní. Vedle toho, že byl uznávaným hráčem a pedagogem hry na klávesové nástroje, stal se také originálním skladatelem vokální a orchestrální hudby. Uváděná Symfonie D dur pochází z roku 1775.

Nejstarším Bachovým synem byl Wilhelm Friedemann. Vedle hudby studoval i práva a matematiku. Etabloval se jako uznávaný varhaník s výraznými improvizačními schopnostmi. Bohatý je i jeho kompoziční odkaz, z něhož tentokrát poznáme Adagio a fugu d moll. První část směřuje po výrazové stránce do budoucnosti, zatímco fuga je naopak ukotvena v barokní tradici.

Renomovaný houslista Roman Patočka přednese sólo v Koncertu B dur Josefa Myslivečka. Tento výjimečný tvůrce působil v Itálii, kde komponoval pro prestižní operní scény a nejslavnější pěvce dané éry. (Dirigent připravovaného koncertu Václav Luks věnuje Myslivečkovu odkazu intenzivní pozornost a jedním z plodů jeho zájmu bude i film Il Boemo, který má mít premiéru letos na podzim.) Myslivečkovy houslové koncerty zdaleka nepředstavují jen technicky dokonalé virtuózní kusy. Jsou melodicky okouzlující a hudebníkům poskytují možnost vyjádření nespoutané energie i oduševnělosti.

Ve finále nás zaujme překvapivě dramatická Symfonie g moll Leopolda Koželuha, rodáka ze středočeských Velvar působícího ve Vídni. Získal tady pověst významného tvůrce a stal se dvorním skladatelem a komorním kapelníkem. Uváděná Symfonie g moll se zachovala v opisu uloženém v zámecké sbírce v Kroměříži, letním sídle olomouckých církevních hodnostářů.