Divadlo J. K. Tyla v minulém roce odehrálo 525 představení

Nejvíce skloňovanými tématy byly realizovaný elektroakustický dozvuk, připravovaný bezbariérový přístup do předních řad Nové scény zastřešením atria, speciální projekt Kultura občanům regionu a plánované fyzioterapeutické centrum. Vyzdvihnuta byla široká žánrová nabídka divadla i speciální skupiny předplatného, které podle radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Elišky Bartákové napomohly po covidovém období vrátit diváky zpět do divadla. Zvyšující se návštěvnost pozitivně hodnotil také radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.

V roce 2022 diváci zhlédli v plzeňském divadle sedmnáct premiér a tři obnovené inscenace, celkově divadlo odehrálo 525 představení, průměrná cena vstupenky byla 285 korun. Návštěvnost se v roce 2022 vyšplhala na 78,75 %, v předloňském roce to bylo 71,46 %. „Je zřejmé, že se pomalu vracíme k době před covidem, kdy návštěvnost dosahovala téměř 88 %,“ doplnil ředitel divadla Martin Otava.

„Uplynulá sezóna 2021/2022 byla velmi složitá, protože návrat diváka do hlediště probíhal postupně. Divadlo svým repertoárem dokázalo nejen vrátit diváky, ale také udržet své regionální renomé. Věřím, že nová sezóna přispěje svou programovou pestrostí k větší spokojenosti diváka. Doufám, že k ní také přispěje hledání řešení možného bezbariérového vstupu k předním řadám,“ uvedla Eliška Bartáková.

Umělecká rada Divadla J. K. Tyla ocenila aktivní přístup zřizovatele vůči nedostatkům budovy Nového divadla, především instalování elektroakustického dozvuku Ambiance renomované francouzské značky L-Acoustics. Jednalo se o vůbec první takto komplexní instalaci na světě, která spojuje několik jednotlivých systémů dohromady. Investici třináct miliónů korun bez DPH do této moderní technologie schválilo Zastupitelstvo města Plzně v únoru 2022 a umožnilo tak divadlu uvolnit potřebnou částku z rezervního fondu divadla. Dále rada podpořila záměr zastřešit a revitalizovat atrium a vybudovat nový, bezbariérový přístup do předních řad Nové scény.

Debatovalo se i nad programovou nabídkou, rada pochválila výběr repertoáru jednotlivých souborů, například vyzdvihla uvedení současné hry Příliš drahý jed, která se zabývá vraždou bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, a velmi kladně hodnotila podporu původní české tvorby. Tu v současnosti zastupuje v repertoáru plzeňského divadla opera Quo vadis, muzikál Kozí válka, balety Ferdinand a Filipína, Vyhoďme ho z kola ven a Srdce, činohra Vánoce na poušti nebo ještě nedávno uváděná inscenace o plzeňském malíři Lindauer? Pākehā! Původní tvorbu podporuje také soutěžní projekt INTRO, díky kterému se nejlépe ohodnocené muzikály dočkají svého prvního uvedení. Oceněno bylo i přenesení příběhu klasického baletu Louskáček do plzeňských reálií a atraktivní nastudování amerického historického thrilleru Čarodějky ze Salemu, které přilákalo do hlediště řadu mladších diváků. Uznání si vysloužil záměr divadla uvést v roce 2024 celý cyklus oper Bedřicha Smetany jako součást mimořádné kulturní události Rok české hudby 2024.

Z akcí mimo repertoár byl vyzdvižen projekt Kultura občanům regionu. Jedná se o nabídku představení spojenou s autobusovou dopravou, na které divadlo spolupracuje s Plzeňským krajem a samosprávou města a obcí Plzeňského kraje. „Do naší nabídky se také v nadcházející sezóně vrátí tříkolový cyklus určený pro děti z mateřských škol. První dvě kola interaktivní formou připravují malé diváky na návštěvu celého divadelního představení, které je vrcholem tohoto projektu,“ upozornil ředitel divadla Martin Otava.

I přes zdražování energií a výrobních materiálů skončilo hospodaření divadla s kladným hospodářským výsledkem. „Šetřit se snažíme především v hledání nových výrobních postupů kulis a kostýmů a také díky koprodukcím. V minulém roce jsme takto zrealizovali tři nové inscenace – se soukromou agenturou balet Srdce, s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě operu Dalibor a s mezinárodním operním festivalem ve Wexfordu inscenaci Armida. Tento postup nám umožňuje snižovat náklady, ale přesto nesnižovat úroveň našich inscenací či komfort diváků,“ shrnul Martin Otava, jenž také dodal, že stále přetrvávají problémy s úrovní mezd zaměstnanců divadla. „Náš průměrný plat stále nedosahuje na standart kraje a republiky a je velkou překážkou při obsazování míst špičkovými pracovníky a specializovanými odborníky především v umělecko-technických profesích.“

Během jednání byl představen i nový plán na využití prostorů bývalého oddělení prodeje a předplatného v Sedláčkově ulici. Místo by mohlo posloužit k fyzioterapii a rehabilitaci, a to nejen tanečníků, na které jsou kladeny nejvyšší fyzické nároky. Podle člena Umělecké rady DJKT Zdeňka Prokeše jsou obdobné služby v zahraničních divadlech standard, v České republice má podobné centrum například Národní divadlo v Praze. „Je to investice do našich zaměstnanců, díky kvalitní a dostupné péči se dá často předejít úrazům i jiným zdravotním komplikacím nejen aktivních umělců, ale i umělecko-technických a administrativních pracovníků,“ potvrdil Otava.

Kvůli pandemii byl v roce 2020 pozastaven prodej předplatného na další období. Během vynucené pauzy byla nabídka abonmá přepracována, došlo ke snížení počtu skupin a předplatné bylo převedeno z kalendářního roku na období divadelní sezóny. „Na podzim roku 2021 jsme prodávali abonmá pro období leden až červen 2022 – pro toto období jsme evidovali 5509 předplatitelů, abonmá na sezónu 2022/2023 si zakoupilo 5 829 diváků,“ upřesnil Otava.

Přítomní představitelé Magistrátu města Plzně
Mgr. Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče
Ing. Přemysl Švarc, ředitel Úřadu služeb obyvatelstvu MMP

Za Krajský úřad Plzeňského kraje
Ing. Libor Picka, radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Přítomní členové Umělecké rady Divadla J. K. Tyla
PhDr. Květuše Sokolová
ak. arch. Daniel Dvořák
JUDr. Vlasta Formánková
Ladislav Smoček
PhDr. Vlasta Smoláková, CSc.
Mgr. Zdeněk Prokeš

Omluvení členové Umělecké rady DJKT
Eva Urbanová
Ilona Svobodová
PhDr. Radmila Hrdinová
Michael Prostějovský