Barokní podvečery nabízí program inspirovaný Římem

V Římě byla napsána nadčasová hudební díla, setkávaly se zde největší hudební osobnosti té doby a vznikly nové hudební žánry. Řím byl bezednou studnicí inspirace pro tvůrce barokních oper, oratorií a kantát, ať už se jedná o náměty čerpající z osudů skutečných historických postav antického či raně křesťanského Říma nebo o mytologické příběhy. Koncertní řada Barokní podvečery představí v podání souboru Collegium Marianum a jeho hostů díla skladatelů spojených s Římem jako byli Arcangelo Corelli, Alessandro Scarlatti, Antonio Caldara či Georg Friedrich Händel. „Barokní Řím nepřestával fascinovat největší umělce své doby. Patřil k nim i Händel, který v Římě několik let žil a dokázal mistrně ovládnout italský styl. Podobně Jean-Philippe Rameau, hlavní představitel francouzské opery, byl hluboce ovlivněn italskou hudbou,“ vysvětluje hráčka na barokní příčnou flétnu a muzikoložka Jana Semerádová, která je zároveň uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní Barokních podvečerů.

Jarní řadu zahájí 18. dubna koncert ve slavnostním prostředí Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Program uvede árie z oratorií a oper psaných pro Řím či zde provedených a kantátu L’Orfeo Alessandra Scarlattiho. V sólových partech se zaskví sopranistka Hana Blažíková.

Koncertní cyklus Barokní podvečery se za dvě desetiletí své existence stal nedílnou součástí pražské kulturní scény. Je významnou platformou, na níž se setkávají špičkoví interpreti z nejrůznějších evropských zemí s renomovaným pražským souborem Collegium Marianum. Za originální a objevnou dramaturgií stojí umělecká vedoucí Jana Semerádová. Tematicky zaměřená dramaturgie a úzká návaznost na architektonické památky Prahy řadí cyklus k nejoriginálnějším hudebním projektům metropole. Koncerty se konají v sálech, které stylově i akusticky odpovídají charakteru uváděné hudby. Program cyklu nabízí známé i dosud málo uváděná hudební díla, a to v interpretaci na dobové nástroje.

Lobkowiczký palác na Pražském hradě se 18. dubna promění v jeden z mnoha římských paláců, kterými zněla hudba barokních mistrů. Na rozdíl od jiných italských hudebních center neměla v Římě hlavní slovo veřejně přístupná opera; operní produkce byly dokonce opakovaně zakazovány. Namísto oper zde tedy kralovaly kantáty, serenaty a oratoria. Hudební život se navíc odehrával zejména v prostředí paláců významných šlechticů a církevních hodnostářů. Možnosti uplatnění v papežském městě lákaly do Říma ve druhé polovině 17. století hudebníky z celé Itálie. Již roku 1650 sem přijel Bernardo Pasquini, v roce 1672 Alessandro Scarlatti, v téže době zde zažíval skladatelské úspěchy také z Toskánska pocházející Alessandro Stradella. Roku 1709 jejich řady doplnil benátský rodák Antonio Caldara. Všichni tito autoři se zasloužili o rozvoj oratoria, hudební formy, která má svůj původ právě v římské chrámové praxi. Na koncertě zazní árie z oratorií a oper psaných pro Řím či zde provedených v podání Hany Blažíkové za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Nejvýznamnější římští šlechtici pořádali ve svých sídlech jednou týdně veřejné koncerty zvané akademie, na nichž zněly nejnovější kusy v Římě působících mistrů. Mezi hlavní mecenáše patřila královna Kristina I. Švédská, od roku 1677 pořádal ve svém paláci akademie kardinál Benedetto Pamphili, deset let po něm se hudební produkce objevily i v paláci kardinála Pietra Ottoboniho. Na počátku 18. století pak převzali záštitu nad tamějším hudebním životem zejména polská královna vdova v exilu Marie Kazimíra a markýz (později kníže) Francesco Maria Ruspoli. V hudební salon markýze Ruspoliho či kardinála Ottoboniho se 21. května promění Tereziánský sál Břevnovského kláštera, aby v něm zazněla mistrovská díla jejich chráněnců Georga Friedricha Händela a Arcangella Corelliho. Program doplní tvorba jejich současníků Francesca Geminianiho a Alessandra Scarlattiho. V precizním a zároveň hravém provedení představí publiku Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové sólové a triové sonáty v nejrůznějším obsazení včetně virtuózního flétnového koncertu na závěr.

Barokní Řím pak přitahoval hudebníky z různých částí Evropy, aby se zde osobně seznámili s taji italské hudby. Mezi ně patřil i Georg Friedrich Händel, který v Římě strávil na své studijní cestě přes dva roky a započal zde úspěšnou kariéru skladatele italské vokální hudby. Na Velikonoce 1708 zde bylo provedeno jeho nové oratorium La Resurrezione, a to přímo pod taktovkou slavného Corelliho. Ve své pozdější tvorbě, zejména pro londýnská divadla, pak Händel čerpal z bohaté osobní zkušenosti s italskou hudbou a právem ho můžeme nazvat jedním z nejvýznamnějších autorů italské opery seria. Árie a duety z jeho oper na koncertě doplní tvorba neméně úspěšného operního skladatele, tentokrát však ve francouzském prostředí, Jeana-Philippa Rameaua, který v mládí v Itálii krátce pobýval. S italskou hudbou se seznamoval zejména v rodné Francii, kde byl jedním z jejích propagátorů rodilý Neapolitánec Michele Mascitti. Barvitý italsko-francouzský program 20. června přednesou sopranistka Chantal Santon Jeffery a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům. S úspěchem koncertuje v zahraničí a má za sebou celou řadu mezinárodních produkcí.