Rok české hudby a Smetana200 spojuje hudbu s filmem, fotografií i designem

K Roku české hudby a projektu Smetana200 se dosud přihlásily desítky profesionálních i amatérských hudebních institucí z celé České republiky. V kalendáriu na webové stránce Roku české hudby je nyní zařazeno více než šest set akcí a další stále přibývají. Vedle operních představení a koncertů klasické hudby připomínají Rok české hudby také divadelní či taneční představení, výstavy a přednášky. Zastoupena je také populární hudba nebo muzikál. Všechny tyto akce spojují loga, která vznikla v renomovaném českém grafickém Studiu Najbrt. To stojí také za celou vizuální identitou Roku české hudby a Smetana200.

„Tradici Roku české hudby jsme v rámci návrhu loga reflektovali zvoleným serifovým písmem Crabath od české písmolijny SuitcaseType, které jsme doplnili výrazným grafickým motivem ozvěny. Ten se stal klíčovým i pro další rozvedení v rámci celé vizuální identity. K základní černobílé barevnosti jsme přidali doplňující 3 barvy, které se volně střídají a objevují napříč dalšími médii, jako jsou webové stránky nebo sociální sítě. Letošní oslavy navíc připadají i na významné 200. výročí narození Bedřicha Smetany. I k němu jsme navrhli logo, které má ambici zpřístupnit Smetanu a představit ho modernějším způsobem, než tomu bylo v minulosti,“ uvádí hlavní autor vizuálního stylu Tuan Vuong.

Výraznou součástí vizuální prezentace Roku české hudby a Smetana200 jsou také ilustrace. Ty pocházejí z pera mladého a oceňovaného českého ilustrátora Patrika Antczaka. Ústředním motivem je portrét Bedřicha Smetany, který se objevuje na tiskových materiálech, reklamních předmětech či v krátkých videích.

„Ve své tvorbě se velice rád zaměřuji právě na interaktivní a hravé projekty, takže mě moc těší, že to může být i ve spolupráci s Českou filharmonií na Roku české hudby. Ač mám rád nové technologie a ve své práci se je snažím používat a testovat, nedám dopustit na klasickou kresbu na papír. Od skici tužkou, vytažení oblíbenými nástroji jako jsou japonská kaligrafická pera nebo fixy až po následný sken a postprodukci v programech v počítači. A právě tak jsem zpracovával třeba i ilustrace pro tetovačky a postavy skladatelů,“ uvádí Patrik Antczak, který v současnosti pracuje také na portrétech dalších věhlasných i méně známých skladatelů.

Za konceptem komunikační kampaně stojí textařka a tvůrkyně Alžběta Charvátová, která je zároveň autorkou ústředního sloganu Hudba jsme my. „Nám Čechům chybí něco, o čem bychom mohli prohlásit, že je to bytostně naše. Nemáme nic jako Němci přesnost, Italové vášeň a Angličané odměřenost. Hudbu ale opravdu máme. Tak či onak ji máme my všichni. Hudba jsme my,“ objasňuje autorka, jak ke zrodu sloganu došlo, a dodává: „Moc si přeju, aby nám slogan Hudba jsme my jako národu už zůstal. Je to něco pravdivého, takové ‚co Čech, to muzikant‘ jinými slovy, a přitom veskrze pozitivního. Kampaň je postavena tak, aby se do ní mohly zapojit všechny spolupracující subjekty od významných kulturních institucí až po regionální ochotnické soubory či ZUŠky. Je to taková stavebnice, každý může využívat jednotlivé prvky.“

Alžběta Charvátová je také autorkou ideového konceptu reklamních spotů pro televizi a rozhlas. Realizaci videospotu zajistila pražská odnož nadnárodní produkční společnosti s českými kořeny Stink Films. Ta spolupracuje mimo jiné také s mladým českým režisérem Jakubem Jiráskem, který ideový koncept dovedl do finální podoby. Videospot se vedle televizního vysílání dostane i do online kampaně a promítat se bude také ve vybraných českých kinech.

„Tímto spotem jsme divákům chtěli připomenout, že česká hudba má opravdu dlouhou tradici, která žije v každém z nás. Výběr melodie Vltavy jako hlavní motiv celé kampaně byla jasná volba. Je to ikonická skladba – vznešená, a přitom přístupná běžnému posluchači. Přál jsem si, aby divák u našeho spotu pocítil hrdost na toto kulturní dědictví, ale zároveň jsem se chtěl vyvarovat jeho přehnané glorifikace, proto jsem se snažil do herecké akce dostat i momenty, které to celé zlidští a u kterých se člověk pousměje. Byla pro mě čest mít k dispozici Dvořákovu síň jako hlavní lokaci natáčení. Stejně tak, když jsme točili scénu ve studovně Filozofické fakulty Karlovy univerzity, znovu jsem si připomenul, jaké štěstí máme, že žijeme v zemi, kde se tyto historické budovy dochovaly, a jak důležité je otevírat je veřejnosti a naplňovat je životem,“ objasňuje režisér Jakub Jirásek.

„Na český trh, odkud jsme vzešli, se po mezinárodní expanzi vlastně vracíme. Proto jsme rádi, že jsme dostali důvěru zpracovat tak výrazně české téma. Chceme rozvíjet české talenty a Jakub je jedním z prvních mladých českých režisérů, nově zastupovaných naší společností. Je to zároveň muzikant, takže pro toto téma byl skvělou volbou,“ dodává producent ze společnosti Stink Films Jakub Sláma.

S upoutávkami na Rok české hudby a Smetana200 se setkají posluchači rádií včetně Českého rozhlasu, který je hlavním mediálním partnerem projektu. V produkci studia Soundsquare pode vedením mistra zvuku Jana Martínka vznikla série rozhlasových spotů, jejichž protagonisty jsou Iva Bittová a Vojtěch Dyk.

„Pro rozhlasový spot jsme chtěli vytvořit takovou podobu hlavního tématu Smetanovy symfonické básně Vltava, která by oslovila i publikum mimo klasickou hudbu. Proto jsme oslovili dva vynikající umělce a zpěváky s mimořádnou schopností spontánní improvizace. A spolu s nimi jsme vytvořili hravou a atraktivní podobu této notoricky známé Smetanovy skladby. Textovou pozvánku opatřil svým nezaměnitelným hlasem Václav Neužil, představitel Bedřicha Smetany v připravovaném snímku České televize. Autorem alternativní verze stejné nahrávky Ivy a Vojtěcha pro komerční rádia je zvukový mistr Honza Martínek,“ uvádí Aleš Březina, skladatel, muzikolog a kreativní ředitel Roku české hudby v jedné osobě.

Audiovizuální výstupy Roku české hudby a Smetana200 mohou posluchači identifikovat také podle znělky, kterou vytvořili DJ RIDO a Aleš Březina. „Při tvorbě znělky jsme chtěli moderním způsobem, typickým pro elektronickou hudbu dneška, uchopit jedno ze Smetanových nejproslulejších hudebních témat – Z českých luhů a hájů, a dát mu dnešní zvukovou podobu, aniž bychom jej deformovali,“ dodává Březina.

Hold slavným, úspěšným či naopak začínajícím a nadějným českým hudebníkům a hudebnicím vzdají také fotografky Štěpánka Stein a Vendy Mlejnská. Jejich projekt Allegro Forte zachycuje více než dvacítku domácích interpretů a interpretek klasické hudby v zajímavých prostorech v Praze i v regionech. Výstava poprvé spatří světlo světa 9. června 2024 v Litomyšli, objeví se ale také v Praze a zájem o ni mají i Česká centra.

„Vnitřní motto ‚S námi je to symfonie kdekoliv‘ určuje podstatu celého projektu a ukazuje umělce na místech, která díky své neobvyklosti ještě umocňují sílu samotných portrétů. Výroba pian Petrof, Arnoldova vila v Brně, bývalý klášter Gabriel Loci, zvukové laboratoře na fakultě elektrotechniky, cukrářství Cukrář Skála… a vy můžete jen hádat, kde se objeví jména jako Jakub Hrůša, Gabriela Beňačková, Alena Hron, Jiří Kylián a mnoho dalších,“ říká Štěpánka Stein.

Jedním z nejvýznamnějších příspěvků k oslavám 200. výročí narození Bedřicha Smetany je hraný životopisný film České televize, jež je také generálním mediálním partnerem Roku české hudby. Premiéra filmu, který vzniká v režii Marka Najbrta, je plánována na podzim tohoto roku. Titulní roli slavného zakladatele české národní hudby svěřili tvůrci Václavu Neužilovi, Smetanovu manželku Bettynu ztvární Sarah Haváčová, v dalších rolích se představí Denisa Barešová, Jana Plodková, Erika Stárková, Igor Bareš, Pavel Řezníček, Jiří Maryško a Viktor Zavadil.

„Děj filmu sleduje zhruba patnáctileté období od roku 1868, kdy bylo rozhodnuto o položení základního kamene Národního divadla, do roku 1883, kdy bylo divadlo po požáru znovu slavnostně otevřeno operou Libuše. Končí tak půl roku před Smetanovou smrtí. Ústředním tématem filmu je hledání lásky a inspirace navzdory osudové ztrátě sluchu, která se pro skladatele stala nejtragičtější událostí jeho života, ale zároveň paradoxně vedla k největšímu vzepětí jeho tvůrčích sil i k zaslouženému úspěchu. Natáčení probíhalo mimo jiné v Národním divadle, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v Jaroměři, na zámečku Roželov u Plzně i v ateliérech na Kavčích horách,“ uvádí kreativní producent České televize Jan Lekeš.

Základy nynějším Rokům české hudby, jež se slaví v letech končících čtyřkou, položily spontánní celostátní oslavy stého výročí narození Bedřicha Smetany v roce 1924. Čtyřka však figuruje také v datech narození či úmrtí dalších významných českých skladatelů. Dalším letošním jubilantem je Leoš Janáček, který se narodil roku 1854, v květnu uplyne 120 let od úmrtí Antonína Dvořáka a připomínáme si také rok 1944, kdy v koncentračním táboře Osvětim vyhasly životy celé generace hudebních skladatelů dnes známých jako terezínští autoři. Sto let v únoru uplynulo od narození písničkáře Jiřího Šlitra a osmdesátky by se letos dožil Karel Kryl.