Inspiraci pro vítěznou skladbu našel Ondřej Zámečník v dětských obrázcích z Terezína

Vítězné dílo vybrala odborná porota ve složení: hudební skladatel a kytarista Lukáš Sommer, hudební skladatel a klarinetista Aleš Pavlorek, členka správní rady Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději Martina Jankovská, dramaturgyně festivalu Věčná naděje Kristina Vocetková, hudební skladatel Yuval Shaked a členové Belfiata Quintet. První cena je dotována sumou deset tisíc korun českých.

„Napsat tuto skladbu pro mne nebylo vůbec jednoduché, protože vznikla z dojmů z třídenní muzikologické exkurze v Terezíně. Hlavním tématem kompozice jsou obrázky dětí, které holokaust nepřežily. V kompozici se tak zrcadlí veselá dětská naděje v kontrastu s jejich tragickým osudem,“ říká k dílu jeho autor Ondřej Zámečník a pokračuje: „Hlavní myšlenkou je naděje, kterou děti v Terezíně měly. Ta šance, že se dožijí konce války, ale pro mnohé z nich zůstala jen pouhým snem. Celou kompozici tak rámuje motiv naděje, který je pojícím prvkem celé suity. Vybrané obrázky znázorňují černého pejska, motýla a fotbalový zápas. Jednotlivé obrázky nebyly pojmenovány, proto jsou ve skladbě nazvány dle tématu, které znázorňují.“

Ondřej Zámečník je studentem magisterského studia hudební vědy a managementu v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně. Na konzervatoři Pardubice vystudoval obor hra na hoboj, hraje také na anglický roh, zobcovou flétnu a klávesové nástroje. Svou skladatelskou činnost zahájil spoluprací se Symfonickým orchestrem Masarykovy univerzity, který provedl dvě jeho rozsáhlé symfonické básně Vodník a Krvavá svatba. Mezi jeho zájmy patří také vodáctví, tramping, včelaření nebo výpomoc na rodinném vinohradu. Autor se premiéry 4. února 2025 v Praze osobně zúčastní.

Osmý ročník hudebního festivalu Věčná naděje se uskuteční od 2. února do 20. března 2025 na sedmi různých místech Prahy a představí nejenom hudbu terezínských skladatelů, ale také díla, která reagují na příkoří a nespravedlnost nebo je vytvořili umělci na útěku před bezprávím či pronásledováním.

Festival zahájí v neděli 2. února 2025 koncert se třemi symfonickými díly v neogotickém kostele v areálu někdejšího kláštera ženské kongregace Nejsvětějšího Srdce Páně, památkově chráněném komplexu Sacré Coeur. Ansámbly Pražští komorní sólisté a Pražský katedrální sbor povede Radek Baborák, dirigent, jehož umělecká prestiž je stvrzena deseti sezonami na pozici sólového hornisty Berlínských filharmoniků. Společně představí dvě málo známá díla, a to společně s Honeggerovou Symfonií č. 2 pro smyčcový orchestr a trubku. Méně známými díly zahajovacího koncertu jsou Řecký památník Lidicím pro smyčcový orchestr a klarinet Mariose Christoua, skladatele a dirigenta kyperského původu, který žije a tvoří v Praze. Sólový part svěřila festivalová dramaturgie přednímu českému klarinetistovi Karlu Dohnalovi. Posledním číslem koncertu je Requiem na latinský text od arménského skladatele Tigrana Mansuriana, které je věnováno obětem arménské genocidy z let 1915 až 1918. Sólových vokálních partů se ujmou sopranistka Tamara Morozová, jež před dvěma lety debutovala v Národním divadle v Schrekerově Vzdáleném zvuku, a barytonista Pavel Kšica, student HAMU ve třídě Martina Bárty. Zahajovací koncert se uskuteční pod záštitou velvyslance Arménie v České republice Ashota Hovakimiana.

Ve stejný den dopoledne, v neděli 2. února 2025 v 11:00 hodin, ještě před samotným slavnostním zahájením, dá festival v Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze prostor rodinnému programu se scénickým provedením Broučků skladatele Václava Trojana z roku 1943 na motivy známých pohádek spisovatele Jana Karafiáta. Kühnův dětský sbor zde rovněž nabídne výběr lidových písní v úpravě Otakara Jeremiáše pro dětský sbor. Právě Karafiátovo dílo ve verzi hudebního divadla se v terezínském ghettu těšilo velké oblibě dětských diváků.

Festival bude pokračovat v úterý 4. února 2025 vystoupením jednoho z nejvýraznějších českých komorních ansámblů Belfiato Quintet v pražské Španělské synagoze. Vedle hravých a elegantních Tří krátkých kusů Jacquese Iberta, nostalgického Milhaudova Krbu krále René a Ravelova cyklu Má matka husa zazní i energická Kleine Kammermusik Paula Hindemitha, autora „zvrhlé hudby“, který musel kvůli své tvorbě a židovskému původu své ženy uprchnout před nacisty do Spojených států. Na koncertě zazní v premiéře také oceněná skladba Ondřeje Zámečníka.

Festival pokračuje až do 20. března 2025 a jeho jarní část uzavře vystoupení Wiener Klavierquartett v Novoměstské radnici v Praze.