Patnáctiletý klavírista zahraje Rachmaninova, Prokofjeva a Bacewicz

Na svém dalším koncertu v pondělí 17. března budou rozhlasoví symfonikové spolupracovat s německo-japonským dirigentem Eliasem Grandym a teprve patnáctiletým klavíristou Adamem Znamirovským, který v září roku 2023 vybojoval 1. cenu na Mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga. Hosté ve Dvořákově síni Rudolfina i posluchači přímého přenosu stanice Českého rozhlasu Vltava či záznamu stanice Českého rozhlasu D-dur se mohou těšit na vrcholná díla Rachmaninova, Prokofjeva a hudbu Grażyny Bacewicz.

Umělecký vývoj této polské skladatelky se ubíral od neoklasicismu a vlivů Karola Szymanowského až k užívání folklorních prvků. Později začala experimentovat s novými kompozičními postupy, s racionálními konstrukcemi a témbrovou hudbou. Svou Ouverturu složila v roce 1943. Jasnou formou s kontrastními segmenty vykazuje tato skladba navzdory své stručnosti znaky velkého symfonického díla, jež triumfálně vrcholí fanfárami.

Virtuózní dílo koncipované v duchu skladatelových klavírních koncertů. Taková je Rachmaninovova Rapsodie na Paganiniho téma, využívající známé sólové Capriccio č. 24 mezinárodně proslulého italského houslového mága první poloviny 19. století. Ačkoli si tuto nakažlivě znějící melodii vzalo jako základ k variacím nebo aranžím mnoho skladatelů, Rachmaninovova kompozice se díky své svěžesti a melodické vynalézavosti stala asi nejslavnější. Premiéra v listopadu 1934 v Baltimoru byla skutečně úspěšná. Orchestr dirigoval Leopold Stokowski, sólistou byl sám skladatel.

Zvukově je Pátá symfonie Sergeje Prokofjeva podobně opulentní partitura jako Rachmaninovova Rapsodie. Tato symfonie je z autorových sedmi nejznámější, nejpřístupnější a nejoblíbenější. Je datována válečným rokem 1944. Autor ji označil za „chvalozpěv na svobodného a šťastného člověka, na jeho mocné síly, čistého a vznešeného ducha“. Premiéru měla v lednu 1945 v Moskvě za autorova řízení. Už na podzim ji Sergej Kusevickij v Bostonu představil Americe.

Elias Grandy, dirigent

Elias Grandy si svou uměleckou prací v čele prestižních orchestrů a operních těles v Evropě, Americe a Japonsku získává čím dál větší mezinárodní ohlas. Německo-japonský dirigent, tiskem oceňovaný jako „oddaný a temperamentní“, „vášnivý a zároveň precizní“, oplývající schopností „zachytit psychologické nuance jako pod mikroskopem“, nedávno s velkým úspěchem debutoval s renomovanými tělesy, mezi něž patří Vídeňský symfonický orchestr, Filharmonický orchestr Monte Carlo, Orchestre du Capitole de Toulouse, Norský rozhlasový orchestr, Belgický národní orchestr a Minnesota Orchestra. Od roku 2025 je Elias Grandy šéfdirigentem Sapporo Symphony Orchestra. Mezi jeho nedávné či budoucí projekty patří spolupráce s Frankfurtským rozhlasovým symfonickým orchestrem, Spolkovým orchestrem mladých, tokijským Symfonickým orchestrem Yomiuri Nippon, Bruselskou filharmonií, Antverpským symfonickým orchestrem, Orquesta Filarmónica de Buenos Aires, Německou rozhlasovou filharmonií Saarbrücken Kaiserslautern, Katarskou filharmonií, dále turné po Polsku s Filharmonickým orchestrem Roberta Schumanna a hostování v amsterdamském Concertgebouw se Severozápadní německou filharmonií.

Elias Grandy se významně realizuje také při operních produkcích, a to s velkým zaujetím pro hudební drama. V posledních letech dirigoval vysoce hodnocené inscenace oper Elektra a Carmen v Minnesotské opeře, Werther a Romeo a Julie na vsi ve Frankfurtské opeře, Maškarní ples v Aalto-Musiktheater Essen, dále Carmen v tokijské opeře Nikikai a Rusalku v Portland Opera. Čeká ho angažmá v drážďanské Semperově opeře i návrat do Frankfurtské opery a opery Nikikai.

Elias Grandy se narodil do německo-japonské rodiny. Studoval hru na violoncello a dirigování v Mnichově, Basileji a Berlíně. Jako violoncellista hrál například v Symfonickém orchestru Bavorského rozhlasu nebo v Komische Oper Berlin. Svou dirigentskou dráhu zahájil jako dirigent Státního divadla v Darmstadtu a krátce nato vyhrál prestižní Mezinárodní dirigentskou soutěž Sira George Soltiho. V letech 2015–2023 vykonával funkci hudebního ředitele v Heidelbergu.

Adam Znamirovský, klavír

Adam Znamirovský (narozený 2010) začal hrát na klavír jako čtyřletý. Od pěti let dojížděl z Chodova u Karlových Varů na Základní uměleckou školu Jižní Město v Praze do třídy Markéty Cibulkové. Poprvé na sebe upozornil v sedmi letech, kdy získal 1. cenu v celostátním kole soutěže ZUŠ. Brzy následovaly ceny v národních i mezinárodních soutěžích, např. Classic Pure Vienna (Rakousko), International Béla Bartók Piano Competition (Rakousko), Broumovská klávesa, Città di Minerbio (Itálie).

V roce 2022 získal Adam 1. cenu na Mezinárodní soutěži Virtuosi per musica di pianoforte v Ústí nad Labem, v prosinci se pak stal laureátem mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře. V květnu roku 2023 vyhrál 1. cenu a dvě zvláštní ocenění na Mezinárodní klavírní soutěži Fryderyka Chopina pro děti a mládež (Szafarnia, Polsko). V září 2023 Adam vybojoval 1. cenu na mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga. V jejím finále vystoupil společně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery ve Dvořákově síni Rudolfina. Získal zde také Cenu publika, Cenu Českého rozhlasu a Cenu Karel Komárek Family Foundation pro nejúspěšnějšího českého účastníka.

V uplynulých letech Adam doplňoval své vzdělávání účastí v programu uměleckého mentoringu MenART, který organizuje Nadační fond Magdaleny Kožené, a to ve třídě Iva Kahánka. S tímto umělcem pracoval také na Letní hudební akademii Kroměříž, kde se stal v roce 2023 „laureátem akademie“. Zúčastnil se i Mezinárodních letních klavírních kurzů Pražské konzervatoře pod vedením Milana Langera. Adam Znamirovský je finančně podporován Nadačním fondem Milénium pro nejmladší české umělce.

Program
Grażyna Bacewicz (1909–1969) Ouverture
Sergej Rachmaninov (1873–1943) Rapsodie na Paganiniho téma pro klavír a orchestr, op. 43 22 min.
Sergej Prokofjev (1891–1953) Symfonie č. 5 B dur, op. 100 46 min.
Elias Grandy dirigent
Adam Znamirovský klavír