Týden s tancem
TANEC PRAHA upře pozornost na tvorbu ukrajinských choreografek: Tanec jako cesta
Třetí rok po sobě věnuje TANEC PRAHA prostor uměleckým osobnostem, které uprchly před válkou z Ukrajiny, tentokrát už přímo s nabídkou koprodukce nových děl v plně profesionálních podmínkách.
„Program Kreativní Evropa napomohl podporou výzkumného projektu Moving Borders k hlubšímu poznání zhruba třiceti talentovaných umělkyň, jež se ocitly v různých koutech Evropy a pokusily se tancem překonávat traumata, pomáhat v komunitní práci s dětmi i dospělými, a tam, kde to jen trochu lze, pokračovat v tvůrčí činnosti. Rozhodli jsme se vybrat a oslovit tři z nich, které nás nejvíc zaujaly, Alinu, Dariu a Yanu. Jsou naprosto odlišné, mají různý background, zkušenosti i styl práce, každá žije v jiné zemi EU, přesto přijaly tuto výzvu. Od jarních měsíců se scházely v Praze a zkoušely trio, jehož premiéru zažijeme 18. červnav divadle Ponec,“ říkají organizátoři.
Jeho název Swind je hrou se slovy swing & wind a hlavní choreografkou této pohybové hříčky je Alina Tskhovryebova, žijící ve Francii, v úzké spolupráci s Dariou Koval, pendlující mezi Španělskem, Polskem a Ukrajinou. Třetí, kreativní interpretkou, je Yana Reutova, která žije a pracuje již 3 roky v Praze a festival jí dal prostor k dotažení vlastního duetu, na němž již více než rok pracuje s Brazilkou Clarou v několika verzích. Festival díky expanzi do regionů využije všechny jejich verze. Každá z ukrajinských osobností má svou tvůrčí dráhu, Daria excelovala na řadě zahraničních festivalů a získala ocenění např. na Masdanza solo contest. Večer Unity in Motion obohatí právě její sólo Quiet Waters v Praze, zatímco 12. června v Hradci, kam se kvůli jinému angažmá Daria nedostane, uvede své sólo Alina.
Duet Yany s Clarou Womanhood uvidí diváci v Hradci v delší verzi s úvodním sólem, zatímco v Praze v kratší verzi bez sól a také ukázku v rámci Open Air formátu Artist Trip. Obě tanečnice, Yana i Clara, pracují intenzivně na dotažení celovečerního tvaru společného díla, který uvidí 25. června diváci v Plzni. Bude to další „malá premiéra“ se sóly jedné i druhé.
Yana Reutova vytvořila v Praze více inscenací či projektů: Na cestě je interaktivní inscenace pro děti a vznikla v rámci projektu „Tanec do ubytoven“. Pokračuje v turné po ČR, těší se na ně Hradec Králové, Pyšely, Broumov a Choceň. Druhá, Invisible Traces, vznikla v úzké spolupráci s předními českými umělci: performery, hudebníkem a výtvarníky a byla vybrána na Českou taneční platformu i na zahraniční festivaly v Itálii, Brazílii či Polsku. V rámci festivalu bude uvedena ve Volyni a Chocni.
Alina Tskhovryebova je choreografka a tanečnice ukrajinského původu, která žije v Paříži. Zajímá se o zkoumání pohybů, o tělo v prostoru a o spojení mezi těly a různými prostory. Jako tanečnice a performerka se během studia na škole Cndc podílela na mnoha projektech. Vytvořila také díla pro mladé ukrajinské umělce a během studia ve Francii vytvořila díla, která byla prezentována zejména v CCN de Nantes v roce 2023 a v Quai Angers v roce 2024. Společně s Lucasem Resendemvytvořila projekt Blue Lava, který propaguje jejich tvorbu a výzkum. Vytvořili duet Unfolding o komunikaci mezi dvěma těly v prostoru. Spolupracovala s umělci, jako jsou Lia Rodrigues, Ivana Müller, Noé Soulier, Salia Sanou, Olga Dukhovna, Mathilde Monnier, Boris Charmatz, Gisèle Vienne a další.
Daria Koval je ukrajinská choreografka a performerka známá politicky angažovanými díly, která upozorňují na realitu Ukrajiny. Jako performerka se často zabývá tématy paměti, traumatu a odolnosti. Vytváří silná díla, v nichž se mísí tradiční prvky s městským a současným tancem. Účastnila se významných evropských festivalů a vyvinula také pohybovou metodu Safe Space – improvizační praxi vycházející ze somatické práce a terapie traumatu.
TANEC PRAHA podruhé: Z líhně Aerowaves
Platforma na podporu mladých choreografů Aerowaves již přes čtvrt století dává příležitost talentům ze všech koutů Evropy. Z více než 600 každoročně se hlásících děl vybírá pouhých dvacet pro putovní festival Spring Forward, na němž pak dvě stovky uměleckých ředitelů, kurátorů z celého světa živě sledují kratší díla nastupující generace. Tanec Praha si na letošek vybral tři díla, a to naprosto odlišná.
První dvě, z Belgie a Lucemburska, se podělila o večer už v pondělí 9. června v Ponci. Vytvořili je umělci s výjimečnými fyzickými dispozicemi: hyper-energická Loraine Dambermont, která tančí o tom, jak se vyhnout násilí, a duo Sarah Baltzinger a Isaiah Wilson, jejichž originální duet si vychutná i publikum v Ostravě, a to v úterý 10. června. Z jiného soudku nabídne ochutnávku YAV, multitalentovaný umělec původem z Konga, který je stejně tak rád tanečníkem jako hudebníkem, kostýmním návrhářem nebo přímo módní ikonou. 13. června vystoupí v barokním skvostu – klášteře Kladruby, aby v pondělí, 16. června uvedl své sólo v Ponci. Po představení v Ponci se konají diskuse, před představením dramaturgický úvod.
TANEC PRAHA potřetí: Temná sonda versus světélkující kopretiny
Festival TANEC PRAHA tento týden přináší duet DARKMATTER uznávané umělkyně Cherish Menzo s dalším performerem tmavé pleti Camilem Mejíou Cortésem, který slibuje fascinující efekt. „Vtáhne diváky do světa dvou silných osobností plného temnoty i krásy, napětí i uvolněnosti. Svým osobitým přístupem se vymyká všem konvencím, a to i v rámci uskupení GRIP, kde figuruje vedle Jana Martense a dalších silných osobností současné taneční scény. Hip-hop patří neodmyslitelně do jejího rejstříku, ale její apel jde ještě dál.“ Festival nabízí jediný večer tohoto kalibru, 11. června v divadle Ponec.
Jisté odlehčení, poetickou procházku městem, kde oživnou zdi obvykle nudných budov díky animacím finského multidisciplinárního umělce Stena Heijstera a pohybovému ztvárnění Adriany Štefaňákové, si užijí diváci na více místech: v Karlových Varech, Zlíně, Brně a Praze od 13. června, což je termín světové premiéry Luminous Daisies právě v Karlových Varech. „Jednou věcí je tanec, který přináší Adriana po svých studiích v zahraničí, druhou pak důmyslný vynález Stena, který na speciálně vyrobené ‚tříkolce‘ vybavené mobilním projektorem vede diváky promyšlenou trasou v jedné každé lokalitě. Kopretina sice ztrácí své okvětní lístky jeden za druhým, ale poezie i naděje zůstávají v srdcích diváků,“ láká dramaturgie festivalu.
Open Air projekty letos vévodí programu v regionech. Tam kde není solidně vybavený divadelní sál, může publikum zažít tanec zblízka v parku, na ulici, náměstí nebo galerii – doslova na dosah ruky, zpravidla i s šancí vyzkoušet si pohyb na vlastním těle. Program si lze vyfiltrovat na webu festivalu.
Probíhají absolventská představení Tanečního centra Praha 2025, Prolog a Epilog ve Stavovském divadle
Příležitost nahlédnout do světa tanečních talentů budou mají diváci v těchto dnech, 9. a 10. června 2025 ve Stavovském divadle. Tradiční absolventská představení Konzervatoře Taneční centrum Praha, která letos nesou názvy Prolog a Epilog představují „mladistvou energii, elán a umění studentů jedné z předních českých tanečních škol,“ jak říkají organizátoři. Program slibuje rozmanitou směs klasického, jazzového i současného tance v podobě krátkých choreografií, etud a tanečních fragmentů. Vystupují studenti od druhého do osmého ročníku spolu se členy souborů Balet Praha Junior a Balet Praha Junior 2.
Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium nabízí osmileté vzdělání propojující umělecký a všeobecně vzdělávací program. Od svého založení v roce 1994 připravuje studenty nejen na profesní dráhu tanečníků, ale i pedagogů, choreografů a produkčních v oblasti performing arts. Vyučují se zde současné taneční techniky, klasický tanec, jazz i pohybové divadlo. Nedílnou součástí výuky je aktivní činnost v uměleckých souborech, díky které studenti pravidelně vystupují na profesionálních scénách jak v České republice, tak v zahraničí.
„Již třicet let nabízíme mimořádně talentovaným a zvídavým dětem, jejichž rodiče mají vysoké nároky na jejich vzdělání, unikátní vzdělávací koncepci ‚konzervatoř – gymnázium‘,“ říká Antonín Schneider, dramaturg Konzervatoře Taneční centrum Praha. „Naši učitelé a předchůdci založili v roce 1961 první umělecký soubor ‚současného‘ tance ve Střední Evropě. To jsou naše kořeny. Proto jsme při budování konzervatoře, hned po roce 1989, vždy dbali o neustálé propojení tréninkového procesu se scénickou praxí a dramaturgií po celou dobu osmiletého studia. Kompetence absolventů se netýkají jen interpretace – tedy řemeslného vybavení v klasických, současných a etnických tanečních technikách, výrazových schopností, pohybové a prostorové inteligence a mimořádné rytmické, respektive hudební paměti. Našim studentům umožňujeme naplno ‚dělat‘ divadlo a kulturu – seznámit se s tvůrčími a inscenačními postupy, scénickými technologiemi, ale také s kulturním managementem, grantovou diplomacií a komplexní rehabilitační péčí, nezbytnou pro profesionální kariéru. Vše jsou to zcela nová kritéria uměleckého školství… a bezpečně to funguje. Nakonec – posuďte sami,“ dodává Schneider.
Multižánrová Má vlast – nejen DEKKADANCERS a Jatka78
Na scénu míří projekt, jaký v českém kulturním prostoru nemá obdoby. První multižánrová divadelní adaptace Mé vlasti pro malé i velké diváky v podání České filharmonie, Divadla bratří Formanů a DEKKADANCERS bude slavnostně uvedena ve čtvrtek 12. června v Azylu78. Výjimečné spojení scénického umění, hudby a výtvarné poetiky slibuje velkolepou multižánrovou podívanou pro malé i velké. Po loňském rozloučení s Knihou džunglí tak tvůrci přicházejí s novou výpravnou inscenací, která se právem stává zlatým hřebem závěru letošní divadelní sezony.
V inscenaci se na jedné scéně potká 12 performerů (během třítýdenního bloku představení se alternuje 15 tanečníků, herců a akrobatů) a komorní sestava hudebníků České filharmonie čítající 16 lidí. Smetanovu předlohu pro ně upravil respektovaný skladatel a dirigent Marko Ivanović. Scénu navrhl Matěj Forman a kostýmy a masky připravila výtvarnice Andrea Sodomková. Režii mají v rukou Matěj Forman, Janek Jirků a Štěpán Pechar. Mezi performery jsou zastoupeni tanečníci z DEKKADANCERS, improvizátoři z My kluci, co spolu chodíme, akrobatky z Holektivu i herci z Divadla Minor. O hudební doprovod se pod špičatou střechou šapita postará České filharmonie.
Skladatel a dirigent Marko Ivanović říká: „Celosvětově je známa především Vltava, ale já mám zvláštní vztah k Blaníku. Je to trochu přehlížená část, která je ale velmi optimistická, idealistická a pro mě reprezentuje přesně tu míru vlastenectví, kterou na Češích tak obdivuji. Navíc se jedná o skladbu, po jejímž prvním poslechu (bylo mi tehdy 14) jsem poprvé zatoužil studovat v Praze a stát se dirigentem.“ Smetanovu Mou vlast považuje za jedno z nejikoničtějších českých symfonických děl, k němuž se každý muzikant vztahuje. Proč se tedy pouštět do něčeho tak ošemetného, jako je hudební úprava už prakticky dokonalého díla, pokládá si sám otázku a rovnou na ni odpovídá: „Protože si myslím, že i s takto legendární skladbou lze navázat tvůrčí dialog. Že lze uchopit Smetanovu ideu a hudební nápady a podívat se na ně současnýma očima. Protože se domnívám, že i ten nejkonzervativnější posluchač se nakonec rád nechá pobavit a překvapit. Podstatou každého živého umění je totiž – hravost…“
Multižánrový projekt počítá s výpravnou scénou, která vzniká pod vedením režiséra a výtvarníka Matěje Formana, jehož originální pohled nabídne mezigenerační podívanou a také workshopy. Dětem bude před představením určena Velká rytířská výzva, kde si budou moci pod vedením zkušených výtvarníků z okruhu Divadla bratří Formanů a Blanických rytířů vyzdobit vlastního oře, s nímž vyrazí do boje o záchranu naší vlasti. V režii se Matěj chopil básní Vyšehrad a Blaník.
„Určovat hranici mezi malým a velkým divákem je ošemetné a snad i pošetilé. Netvoříme naučné představení pro školní mládež ani vzdělávací koncert pro děti. Jsme zkrátka unášeni Smetanovou hudbou a když teď, obrazně řečeno, překládám hudební motivy Mé vlasti do divadelních obrazů a scén, nemyslím při tom na dětské nebo dospělé publikum, ale toulám se krajinou a nechávám se okouzlit. Poslouchat a vnímat Smetanovu hudbu je moje cesta k ní. A je to také o příbězích a o nás. Má vlast se odehrává mezi přítomností a minulostí. Je to o hledání zamilovaných míst, která jako poklad objevují po generace ti, kdo žijí s touhou po kráse, opravdovosti, dobrodružství a lásce. Malí i velcí. Je to pozvání pro všechny,“ vysvětluje Matěj Forman.
Autorem námětu a režisérem je Janek Jirků, ředitel Divadla Minor. Na scéně tak nebudou kromě herců a tanečníků chybět ani loutky: „Naším cílem je vytvořit kouzelné představení. Aby loutkové divadlo fungovalo, musí to dovolit i divák. Když si chce hrát, je to v pohodě. Ale hravost tu není pro hravost, není to jenom prázdná zábava – zrychluje přenos informací, zesiluje emoce, vyostřuje dramatičnost. Smetanova hudba je obrázková. Dramatická. Energická. Hravá. Proměnlivá. Nesmírně nápaditá. Chvíli pimprlová a chvíli naprosto vážná. Jsem přesvědčen, že by Smetanu bavilo s námi pracovat na společné věci, že to, co je blízké nám, by bylo blízké i jemu. Nicméně, bránit se nemůže, takže my čile spolupracujeme s ním,“ uzavírá režisér Jirků, který zrežíruje Vltavu, Šárku a Tábor.
Choreografii pro inscenaci připravuje umělecký a výkonný šéf DEKKADANCERS Štěpán Pechar a současně se režijně ujal symfonické básně Z českých luhů a hájů. Autoři přistupují k divadelnímu zpracování Mé vlasti s respektem, ale zároveň vítají použití humoru: „Má vlast v našem podání bude nejen hudebním, ale i tanečním, hereckým, loutkovým, akrobatickým a také výtvarným představením. Samotné obsazení je složeno z tanečníků, herců, akrobatů, muzikantů, což je taková krásná zoologická všech možných druhů performerů. Pevně věřím, že všichni dostanou prostor se vyřádit. Pro naši společnou tvorbu si totiž nelze odmyslet humor a nadsázku, které nám jsou vlastní. Je to právě to pojítko, které nás všechny sbližuje.“
Vznik takto rozsáhlého projektu dále umožnila výrazná finanční pomoc společnosti Pale Fire Capital českého internetového podnikatele a investora Jana Barty, který je známý svými filantropickými aktivitami. Má vlast je tak dalším kulturním projektem, který se mohl opřít o jeho podporu. „Naše inscenace vzniká v produkci několika malých nezávislých kulturních subjektů, rozpočtově by ale patřila spíš do Národního divadla. Pro financování takto velkého projektu potřebujeme významnou pomoc od firemních partnerů. Vstup takto významného partnera jen pár týdnů před premiérou pro nás sehrál klíčovou roli. Pomoc Jana Barty nám umožnila projekt realizovat v jeho plánovaném rozsahu. Diváci tak nezůstanou o nic ochuzeni a mohou se těšit na velkolepou podívanou, která nemá v českém kontextu srovnání,“ uvádí producent Štěpán Kubišta. Projekt pak podpořila celá řada dalších partnerů, mezi kterými je třeba vyzdvihnout dotaci od Bohemian Heritage Fund. Divadelní Má vlast se zároveň odehraje pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla.
Vyšla publikace Taneční věda: Východiska, přístupy a perspektivy
Nová kniha z Nakladatelství AMU představuje současný stav a směřování dynamicky se vyvíjejícího oboru taneční vědy. Tuzemští autoři napříč generacemi – od historiků tance po odborníky na taneční analýzu, antropologii, sociologii, psychologii, management či etnochoreologii – mapují vývoj a aktuální podobu oboru ve vazbě na širší interdisciplinární kontexty. Druhou část knihy pak tvoří výběr zásadních textů v komentovaném překladu. Nakladatelství a autorský tým srdečně zve na křest knihy, který proběhne 11. 6. ve 14 hodin v Café Lžička v Praze na Malé Straně.
Tanec byl a je součástí všech kultur a doprovází rozmanité události lidského života, přesto se jeho teoretická reflexe utvářela nesoustavně a převážně na okraji diskurzů uměnovědných a humanitních disciplín. „Verbalizovat intuitivní tělesný zážitek v daném okamžiku a přetavit jej do objektu, po jehož kontextu, argumentaci a kauzalitě pátráme, je velmi záludné. Pozice tanečního badatele a jeho vliv na interpretaci tance je předmětem diskusí již desítky let. Také tato kniha je určena osobnostmi jednotlivých autorek a autorů a jejich způsobem manévrování v této síti vzájemně propletených cest k poznání tance,“ píší v knize editorky Lucie Hayashi a Dorota Gremlicová. „Chtěli bychom, aby posloužila studentům, tanečním vědcům i kolegům ze spřízněných oborů, čtenářům z celé taneční obce jako pozvánka do choreologického myšlení, jeho povahy, specifik a smyslu,“ doplňují.
První část publikace představuje různé formy tanečněvědného zkoumání a přístupy k němu, kterými se autoři zabývají ve svém výzkumu a pedagogické činnosti. Čtenáři se tak mohou seznámit s metodami taneční historiografie (Helena Kazárová), problematikou přenosu dobového baletního repertoáru (Zuzana Rafajová), analýzou tance (Dorota Gremlicová, Lucie Hayashi), Labanovou analýzou pohybu (Lucie Dercsényi), vývojem etnochoreologie a taneční antropologie (Daniela Stavělová), rodící se disciplínou psychologie tance (Josef Bartoš), sociologií tance (Dorota Gremlicová) a rolí tanečního výzkumu v uměleckém managementu (Lucie Hayashi).
Druhá část přináší šest zásadních teoretických textů taneční vědy uplynulého století v českém překladu a s odborným komentářem. Kniha díky tomu propojuje domácí pohled s mezinárodním diskurzem a nabízí čtenáři orientaci v základních konceptech a metodách výzkumu tance. Mezi přeloženými autory jsou Andriy Nahachewsky, Anca Giurchescuová, Claudia Jeschkeová, Fritz Böhme, Gertrude Prokoschová Kurathová a Matthew Reason s Dee Reynoldsovou.
Více informací o této publikaci i dalších edičních počinech Nakladatelství AMU (včetně e-shopu) najdete na webu nakladatelství. Knihy jsou také dostupné v distribuční síti Kosmas.
Simulakrum: oficiální premiéra SYNESTHETIC FLESH
Premiéra kolektivu Simulakrum SYNESTHETIC FLESH v choreografii Eduarda Adama Orszulika se uskuteční 12. června v pražském klubu Fuchs2 a o den později, 13. června, se performance „organicky rozpustí do navazující rave party, jejímž hradcore beatům a nedostižetelným BPM bude ministrovat Whiskas party. Diváctvo tak bude mít jedinečnou šanci ztělesnit a prožít skrze vlastní tělo předešle načerpanou energii do osvobozujícího zážitku.“ Performance SYNESTHETIC FLESH představuje vyvrcholení Orszulikova doktorského výzkumu, který nahlíží na rave kulturu jako na liminální rituál současnosti.
Orszulik v tomto díle propojuje taneční umění s antropologickými a filozofickými koncepty, přičemž reflektuje klíčové aspekty rave scény, jako jsou extatický tanec, individuálně-kolektivní tělesnost a smyslová saturace: „Rave představuje esenci kolektivní smyslnosti, pohlcující a hyperrálnou pouť, během které se účastníci skrze repetitivní pohyb, souhru zvuků a světel nechávají unášet do alternativních světů. Taneční parket se stává sekulárním rituálním místem emancipující svobodu.“
Projekt vznikl ve spolupráci s mezinárodním týmem umělců a umělkyň (Eva Weibel, Matilde Flor Usinger, Julie Savery, Tereza Holubová, Oliver Zabystrzan, Nicola Mascia a Claude Johann Čierny, Karolína Maťová) a usiluje o hlubší porozumění rave kultuře jako subkultuře, která svým étosem a konáním přináší do většinové společnosti důležité hodnoty, jako jsou pospolitost, kolektivnost, svobodný individuální projev s respektem k ostatním, inkluzi a odmítání všech forem násilí a diskriminace. Rave scéna rovněž podporuje návrat k nenáboženské spiritualitě a svou progresivní povahou destabilizuje tradiční binární chápání genderových rolí. „Kdybych měl říct, kdy jsem v životě nejšťastnější, tak rave je určitě jedna z těch hlavních věcí. Cítím se šťastně a pokojně,“ říká choreograf.
420PEOPLE, projekt Dancing Histor(y)ies a Hrad Lipnice: festival Dancing Histor(y)ies 2025
Soubor současného tance 420PEOPLE, projekt Dancing Histor(y)ies a Hrad Lipnice uvádí dvoudenní festival, který bude probíhat 13. a 14. června 2025. Projekt Dancing Histor(y)ies, který na mezinárodní úrovni propojuje historická místa a komunity společně s tancem podporuje víceletý program Kreativní Evropa, divákům představí choreografie současného tance v historickém prostředí hradu Lipnice, pohybové workshopy s choreografem Václavem Kunešem a premiéra site-specific představení CESTA v okolních lomech. Festival přinese komentované procházky, prohlídky hradu, sochařské dílny nebo diskuze s tvůrci a legendami Lipnice. Program zakončí koncertem kapely ALL MAD HERE, která vezme diváky se svým novým EP Through the Looking-Glass na výpravu do země za zrcadlem v Amfiteátru pod hradem.
Mezinárodní projekt Dancing Histor(y)ies – s podtitulem Binding Communities and Heritage Through Dance se zaměřuje na popularizaci historických kulturních památek prostřednictvím scénického umění a současného tance. Opakovatelný a udržitelný model, který projekt od roku 2023 do roku 2025 vytváří, aktivně zapojuje komunity vybraných lokalit do uměleckého procesu a znovu objevuje jejich kulturní dědictví. Evropští umělečtí partneři a soubory společně s institucemi vybraných států během několika let podnikly nespočet setkání, rezidencí, workshopů a na konci tvůrčího průzkumu dali vzniknout novým společným site specific představením.
V roce 2025 vrcholí projekt festivaly v jednotlivých partnerských zemích. Prvním uvedení modelu Dancing Histor(y)ies se odehrálo v letošním květnu místo Andělského hradu v Římě, kde se během několikadenního festivalu představily nové choreografie. Hned po českém programu se představí také v srbském archeologickém parku Viminacium, ve španělské Meridě a v Itálii na Sardinii. Na tyto místa přiváží soubory premiérové choreografie speciálně vytvořené pro danou lokalitu a historickou památku.
„Projekt chce upozornit na důležitá místa a příběhy památek a kulturního dědictví prostřednictvím kreativity tance a klade si za cíl představit inovativní a opakovatelný model pro jejich zviditelnění. Díky festivalu u nás a v zahraničí tak rozvíjí mezinárodní spolupráci evropských tvůrců v Itálii, Srbsku, Španělsku nebo České republice s místními obyvateli a umělci,“ popisuje Václav Kuneš, umělecký šéf souboru 420PEOPLE – zástupce partnerské organizace v projektu v ČR.
Lipnice se stala domovskou scénu souboru 420PEOPLE a letos ji už potřetí představí divákům ve dvou dnech. Na jednom z nejkrásnějších míst Vysočiny, kde se psala historie, a nejen ta Švejkova, si současný tanec našel mezi nespočet hudebních i divadelních festivalů své místo. Soubor představí choreografii EVER pro čtyři tanečníky*ce Václava Kuneše a duet plný třpytek WHY THINGS GO WRONG od Sylvy Šafkové. Tanečnice Veronika Tököly společně s tanečníky a hudebníky uvede premiéru site-specific performance CESTA v historickém lomu, kde se nachází i plastika Ucho od sochaře Radomíra Dvořáka. Choreografie pro dvě tanečnice, jednoho tanečníka a dva hudebníky se odvíjí jako cesta transformace – fyzické, osobní a symbolické. Jádrem díla je improvizace, jež otevírá prostor pro citlivost, vzájemnou důvěru a přímou interakci s místem, hudbou a publikem.
Doprovodný program přinese pohybový workshop pro veřejnost bez rozdílu věku či zkušenosti s tancem pod vedením Václava Kuneš a Heleny Arenbergerové, kteří spolu vytvořili oceňované představení WHERE v rámci projektu 42+PEOPLE pro tanečníky starší 42+ let a výše. Diváci se budou moci seznámit s hradem Lipnice nebo být součástí diskuzí s tvůrci, a dokonce se mohou stát i součástí performance v otevřeném odpoledním festivalovém slotu.
Dancing Histor(y)ies je jedinečný projekt, protože jde o první unikátní podobu spojení historie a tance v takovém rozsahu napříč Evropu. Do projektu se zapojily i další státy a vytvořily lokální festivaly Dancing Histor(y)ies: Česká republika, Polsko, Švédsko nebo Bulharsko.
13. 6. 2025
18:00 – 18:45 – premiéra site-specific představení CESTA | Lom Ucho (*zdarma)
19:30 – 20:30 – představení EVER | Hrad
20:30 – Live DJ set
14. 6. 2025
13:00 – 15:00 – komentovaná prohlídka & procházka & diskuze s tvůrci (*zdarma)
16:00 – 17:30 – pohybový workshop (Václav Kuneš a tanečníci 420PEOPLE) | Hrad
18:30 – 19:20 – představení WHY THINGS GO WRONG | Hrad
19:45 – 20:40 – koncert kapely ALL MAD HERE | Amfiteátr (*zdarma)
Performance shYfted wOrld – tYhle v Národní galerii v zahradách Anežského kláštera
V sobotu 14. května se v rámci doprovodného programu Národní galerie objeví performativní umění, projekt v podání souboru tYhle. Hodinová performance proběhne od 19:30 v klášteru sv. Anežky České. Vstup je volný, ale je nutná rezervace v systému GoOut zde.
„V prostorách Kláštera sv. Anežky České se zabydlelo několik podivuhodných bytostí. Jejich těla a pohyby připomínají lidi, jejich hlavy však nabývají různých geometrických tvarů. V každé z bytostí přebývá symbiont – zvíře či rostlina, které jejich existenci posouvá dál v čase i prostoru. Jak daleko od našeho světa? V site-specific performativní instalaci shYfted wOrld můžete potkat kudlanku výzkumnici, srostlice studující herbář, neklidného písaře či meditující zahradníky. Hranice mezi lidským světem kláštera a ne-lidskými světy rostlin, zvířat a věcí se zde stírají. A historický klášterní život se zde spojuje s futuristickými světy po člověku.“ Takový návod dávají tvůrci ke svému projektu, ve kterém se již poněkolikáté v Národní galerii propojuje výtvarné umění a nonverbální divadlo.
tYhle jsou mezinárodní kolektiv umělkyň a umělců, kteří ve své tvorbě spojují performativní umění, tanec, fyzické divadlo, klaunství a další druhy umění. „Zaměřujeme se na experimentování s představivostí, každodenností, humorem, identitou a společností. Písmeno Y v našem názvu symbolizuje křižovatku. Místo, kde se můžeme společně setkat, rozhodnout a vydat se zase dál. Představuje průnik různých inspirací, pohledů, názorů a myšlenek, v němž tvoříme,“ říkají sami o sobě. Kolektiv tYhle založili v Brně v roce 2015 performeři Lukáš Karásek a Florent Golfier-Brechmann. Následně se k nim připojila světelná designérka Zuzana Režná a scénografka a choreografka Marie Gourdain. V roce 2025 se ke kolektivu připojil dramaturg Jakub Liška. V současné době jsou tYhle usazeni v Praze a své projekty uvádějí v České republice i v zahraničí.
Platforma Temporary Collective vystoupí v Galerii Rudolfinum: taneční sóla i workshop pro veřejnost v nové výstavě Ivána Argote Radical Tenderness.
Nezávislá umělecká platforma Temporary Collective společně s Galerií Rudolfinum připravují výjimečné setkání současného výtvarného umění a živé performance. V rámci výstavy Iván Argote: Radical Tenderness ožije Galerie Rudolfinum sérií tanečních událostí v podání Terezy Ondrové a Temporary YOUNG. Projekt s názvem Radical Tenderness v pohybu nabídne ve dnech 14.–17. června čtyři taneční sóla a jeden workshop, které promění výstavní prostory v místo živé zkušenosti – prostor sdíleného pohybu, paměti a péče.
Performance jsou koncipovány jako samostatná umělecká výpověď, ale zároveň přirozeně vstupují do dialogu s výstavou Ivána Argoteho Radical Tenderness. „Jejich cílem není ilustrovat vystavená díla, ale nabídnout paralelní zkušenost, která vychází ze stejného tematického rámce – hledání alternativních forem vztahu, jemnosti, tělesnosti a sdílení. Vznikne tak performativní dialog s probíhající výstavou, který tematizuje tělo jako prostor paměti, ztráty a radikální péče,“ říká Temporary Collective. Znalost díla Ivána Argoteho není pro příchozí nutná, kontakt s výstavou se může stát spontánním impulsem pro diváka i performera. Výstava Iván Argote: Radical Tenderness je veřejnosti přístupná od 12. června do 7. září 2025. Vstup na výstavu i na všechny části tanečního programu je volný.
Program má dvě části. První víkendový blok (14.–15. 6.) tvoří sobotní taneční workshop pod vedením Terezy Ondrové a Temporary YOUNG, který je otevřený široké veřejnosti, tanečníkům i netanečníkům. Workshop se uskuteční ve Dvoraně Rudolfina a následně – v rámci programu Pražské muzejní noci – přejde přímo do výstavních prostor. V neděli naváže na programsólo Terezy Ondrové přímo ve výstavě. Ondrová ve svém díle pracuje s tělem jako médiem pro přemítání o ztrátě, konečnosti a paměti. Pomalost, práce s pozorností a detail se zde stávají formou vnitřní výpovědi – sochařstvím v čase.
Druhá část projektu vyvrcholí v úterý 17. června premiéroutří tanečních sól v podání členů Temporary YOUNG – platformy, která cíleně pracuje s mladými tanečními tvůrci a tvůrkyněmi na prahu jejich kariéry. Svá taneční sóla představí David Králík, Emma Fiala a Natalie Tun. Jejich performance vznikají v přímé návaznosti na práci Terezy Ondrové, ale rozvíjejí ji v nových směrech – jako forma tělesné recyklace, reinterpretace a sdílení paměti. „Projekt Temporary YOUNG vznikl z potřeby vytvořit prostor pro dialog s mladou generací a vyplnit mezeru, která často vzniká po ukončení studia, kdy jsou čerství absolventi a absolventky vrženi do systému a odkázáni sami na sebe. Našim zájmem je vytvořit nový způsob spolupráce v oblasti tance – jde nám o sdílení zdrojů, výměnu znalostí a vstupování do různých rolí vzájemné podpory. David, Emma a Natalie jsou přizváni nejen jako interpreti a tvůrci či tvůrkyně, ale povedou také workshopy, sdílíme společně znalosti, vedeme dialog o metodách tvorby, ale i profesní připravenosti, udržitelnosti a vlastní autorské a osobnostní autonomii,“ říká Petra Tejnorová, režisérka a spoluautorka konceptu.
Platforma Temporary Collective dlouhodobě rozvíjí umělecký jazyk, který propojuje observační dokument, archivní výzkum a radikální péči. Pracuje s pomíjivostí těla, udržitelností a osobními zkušenostmi, které se skrze tanec překlápějí do sdílené výpovědi. Humor, srdečnost a jemnost podle umělců nejsou slabostí, ale strategií pozornosti a odporu vůči dominantním strukturám moci. Radical Tenderness v pohybutak podle nich není pouhým doprovodným programem, ale paralelním narativem, který vdechuje výstavě nový rozměr – tělesný, pomíjivý a hluboce lidský. Více nawebu, Facebooku nebo Instagramu Temporary Collective.
Studenti Duncan centre v červnu
V sérii vystoupení napříč republikou se i během června představí studenti konzervatoře Duncan centre:
11. června v Divadlo 29 v Pardubicích zatančí čtvrtý ročník vybrané maturitní práce a choreografii Shift od Lali Ayguadé.
14. června ve Festivalových zahradách Smetanovy Litomyšle uvedou studenti obě choreografie Lali Ayguadé: Shift a Roots. 15. června do Festivalových zahrad zavítají i studenti třetího ročníku s choreografií Heroes, na které spolupracovali s Dorou Sulženko Hoštovou
15. června zavítá Duncan centrum s Roots i na Jazz Dance Festival do Pardubic.
19. června vystoupí s choreografií Heroes na festivalu Siraex v Klášterci nad Ohří
Olomoucké kulturní léto odstartuje ve velkém – všechna divadla poprvé společně
Olomoucká divadelní scéna spojila síly. Historicky poprvé se do slavnostního zahájení kulturního léta zapojí všechna olomoucká divadla – Moravské divadlo Olomouc, Divadlo na cucky, Divadlo Tramtarie i nezávislá scéna Olomouc (o)žije. Společně zvou veřejnost na slavnostní open-air událost, která proběhne ve středu 11. června 2025 od 17 hodin na Horním náměstí v Olomouci, přímo před budovou Moravského divadla a Moravské filharmonie.
Tato událost symbolicky odstartuje open-air divadelní sezonu a zároveň otevře letní kulturní maraton, který propojí různorodé umělecké směry i různá publika. Hlavním bodem večera bude výjimečné open-air představení Arcadia od krakovského divadla KTO. Beze slov, pouze pohybem a obrazem, rozehraje soubor režiséra Jerzyho Zońe silný příběh o hrdinství, lidství a světě kolem nás. Představení oslovuje diváky napříč generacemi a bez jazykových bariér.
Na zahájení se představí i bohatý program, který jednotlivé divadelní instituce připravily na letní měsíce: Cirkuzkus – novocirkusová přehlídka pořádaná Divadlem na cucky, workshopy a komunitní akce ve spolupráci se Za()hradou, Olomouc (o)žije – pouliční festival propojující umění a veřejný prostor, Olomoucké nejen shakespearovské léto v podání Divadla Tramtarie, letos rozšířené o červnové večery na letním kině, Moravské divadelní léto – letní scéna Moravského divadla a Moravské filharmonie ve Smetanových sadech. Vstup na stání je zdarma. Vstupenky na sezení jsou k dispozici za symbolických 50 Kč na webu Moravského divadla Olomouc a v pokladně MDMF.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
