Plzeň: Radní dnes rozhodnou o řediteli divadla
Městská rada má dnes posoudit doporučení výběrové komise na post ředitele Divadla J. K. Tyla v Plzni. Jedenáctičlenná komise, jejímž předsedou byl ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab, nevybrala nikoho ze tří dostavivších se uchazečů (stávající ředitel Jan Burian, Tomáš Šimerda a Martin Zoubek) pouze prodloužila funkční období Janu Burianovi na dva roky a doporučila vypsat nové výběrové řízení nejdéle do konce prosince letošního roku.
Mezi členy komise byl ředitel Národního divadla Ondřej Černý, Petr Štědroň, šéf uměleckého úseku Divadla Reduta, bývalá umělecká ředitelka divadla Alfred ve dvoře Šárka Havlíčková nebo divadelní a operní kritička Jana Machalická a Helena Havlíková, Roman Černík, pedagog s odborným zaměřením na dramatickou a multikulturní výchovu, Alena Svobodová, vedoucí Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje, Eva Herinková, náměstkyně primátora, Helena Knížová, vedoucí odboru kultury plzeňského magistrátu a Radoslav Kozák, ředitel Úřadu služeb obyvatelstvu.
Její verdikt i vystupování politiků vyvolalo emoce na všech stranách a jak ukázala veřejná diskuse minulý týden, vyplula na povrch i celá řada osobních i partikulárních zájmů, mezi nimiž problesk i ten nejzákladnější – boj o městské peníze určené na kulturu. Ať v rozhodnutí komise vidí kdokoliv cokoliv a ať se mu líbí více či méně, je nezpochybnitelné, že zažehla plamínek nejistoty. Náměstkyně plzeňského primátora Eva Herinková po rozhodnutí komise komentovala situaci takto. „Posuzovali jsme koncepce, které nám předložili. Očekávali jsme, že při výběrovém řízení budou uchazeči energičtí, řeknou nám očekávaný vývoj, něco nového, dozvíme se něco navíc, co není v jejich koncepci napsáno. To jsme se nedozvěděli,“ uvedla. Nedokázala přitom konkrétně pojmenovat nedostatky v předložených koncepcích a postrádala dynamičnost a změnu do budoucna. Jakou, ovšem nedefinovala. “Část komise vyjadřovala nespokojenost s věcmi uvnitř jednotlivých souborů a v koncepci shledala jisté nedostatky. Já osobně jsem se jako laik dívala na věc z manažerského hlediska. Tedy – jestli se mi líbí, jak se divadlo řídí. Představuji si, že ředitel tomu bude věnovat strašně moc času. Vím, že Jan Burian má i řadu jiných aktivit okolo. Očekávala jsem změnu. Nepřesvědčili nás ani ostatní kandidáti. U Tomáše Šimerdy jsem cítila jednostranné zaměření na operu a nevím, jestli by pod jeho vedením neutrpěly ostatní soubory. V případě pana Zoubka nás jeho projekt neoslovil ani v nejmenším,“ uvedla k verdiktu komise Herinková.
Nejasnosti kolem ředitele čtyřsouborového plzeňského divadla a nečitelné postoje představitelů města (chtějí divadlo ve stávající podobě nebo chtějí změnu jeho statutu či mají jiné plány s chystanou novou scénou a má v ní mít místo ještě někdo jiný než čtyři soubory divadla a jeho orchestr a jsou o tom vůbec schopni rozhodnout?) a konečně ne ojedinělé úvahy o možné předpojatosti či nedostatečné kompetentnosti komise, která doporučení vydala, jistě k přehlednosti situace nepřispívají.
Radní to nemají dnes lehké. Schválí-li doporučení komise, podtrhnou stávající situaci a riskují, že Jan Burian z ředitelské funkce odejde a divadlo se ocitne náhle bez vedení. Neschválí-li jej a ponechají Buriana ve funkci, okamžitě spustí lavinu kritiky a obvinění z politických tlaků, ignorace odborných názorů a budou nařčeni z politické svévole. Nejsmutnější na celé situace je, že zcela zapadnou oprávněné kritiky a výtky ohledně fungování divadla, a co by bylo třeba změnit se nezmění. Naopak se možná paradoxně změní právě to, co funguje a přináší Plzni vavříny a Thálie. Je třeba si uvědomit, že to byly právě dlouhodobé umělecké projekty Divadla J.K.Tyla, které přispěly k získání titulu EHMK – Evropské hlavní město kultury. A že dva soubory ze čtyř – balet a opera – vyvážejí plzeňská představení na jeviště v celé republice i za její hranice a přivádějí do plzeňského hlediště zahraniční diváky. Městští politici by měli co nejdříve rozhodnout a vydat jasné stanovisko ohledně budoucnosti divadla. I s tím vědomím že ať tak či onak – veškeré kroky kolem Divadla J. K. Tyla v Plzni vyvolají řadu rozporuplných reakcí, ataků i vášní a emocí. Především by mělo být co nejdříve jasné, kdo povede divadlo a jaké toto divadlo bude.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
Smysluplná a dlouhodobá koncepce (umělecká i marketingová) chybí v plzeňském divadle už léta (jestli někdy byla). V umělecké stránce je zásadním problémem absence dlouhodobé dramaturgické linie, která je důležitá nejen pro umělecký růst těles, ale i pro rozvoj regionálního, celorepublikového i mezinárodního marketingu. V praxi to znamená to, že současné i bývalé vedení divadla téměř nevyužívá jeho potenciál, což se pochopitelně odráží v neuspokojivé finanční situaci (nízké platy, nedostatek financí pro agresivní propagační kampaně). V plzeňském divadle dále téměř nefunguje komunikace s médii (když nepočítám příležitostné články v regionálních přílohách celostátních médií), až na malé výjimky zde chybí fundraising atd. Smysluplný rozbor situace plzeňského divadla by zabral mnoho stran, toto byla jen malá ukázka. Chci jen říci, že zcela chápu rozhodnutí plzeňských zastupitelů, pokud se zakládá na podobných myšlenkách, které jsem stručně zmínil. Každá volba nového vedení přináší naději na zlepšení statické situace, která v Plzni je. Bylo by skvělé, kdyby si to uvědomovali zastupitelé i kandidáti. Robert Hollman
Pěkně napsáno, pane Hollmane. Ovšem podobné problémy mají i divadla v Brně (pouze tři soubory) a Ostravě(prozatím čtyři soubory, ale jeden, operetní, Nekvasil likviduje)
Pan Nekvasil nic nelikviduje,zrovna dnes má premiéru muzikál Noc na Karlštejně,který je na dlouho vyprodán.
Zlata
Zlato, nechci vám brát iluze, ale ostravské "vyprodáno" je již pojmem. Raději se ptejme, kolik že vstupenek bylo zase prodáno za 20,- Kč, nebo rozdáno VIP hostům? Jen pro upřesnění: Noc na Kalštejně není opereta, ale muzikál.
Plzeňskému divadlu přeji hodně zdaru a kvalitního ředitele (raději neumělce). Zlomte vaz!
Můj komentář se týkal pouze situace v Plzni. Stav uměleckého managementu v České republice je obecně špatný, ale nemyslím si, že je přínosné řešit v diskuzi u článku o plzeňském divadle problémy jiných divadel. To je totiž častým problémem, který v této zemi pozoruji. Neřeší se konkrétní problémy, ale rozříštěnou formou celek. To je špatná strategie, protože na 90 procent se nevyřeší nic. Stejně jako válečnou frontu, tak celkovou situaci lze otočit k lepšímu, pouze pokud se rozdělí na jasně vymezené cíle a úseky. To ostatně platí i u zlepšování situace v jednotlivých tělesech. Když to shrnu, tak správný umělecký management funguje jako složitý živý organismus, kde se vzájemně prolínají a doplňují jednotlivé funkce. Tímto způsobem ale bohužel není řízena ani jedna instituce v Čechách. S pozdravem, Robert Hollman
Vážený pane Hollmane, jak jsem s vámi minule nesouhlasil, tak nyní tleskám!!!
Zejména Vaším prvním komnetářem jste "klepl hřebíček přímo do hlavičky".
Bohužel zkušenosti z dosazování různých osob(ností) na manažerské posty v organizacích (i kulturních), které provozuje "erár", nás neopravňují k žádnému optimismu!!!
Marek Špelina
Anonyme já vím, že Noc na Karlštejně je muzikál,také jsem to tam napsala. Ale zpívají a hrají v něm operetní zpěváci a velmi zdařile. A kde berete jistotu,že se na něj prodávají lístky za 20,Kč.