Cimrmanova velká satisfakce: premiéra Prosa

Pokud jste si doposud mysleli, že Lehár, Strauss či Nedbal se oprávněně řadí mezi největší tvůrce operety, badatelé z Divadla Járy Cimrmana by vás vyvedli z omylu. Tito skladatelé totiž své nejlepší hity jednoduše ukradli z dosud neznámé sedmihodinové operety Proso, kterou napsal všestranný český génius Jára Cimrman a zaslal ji do Vídně do kompoziční soutěže.

S tímto skandálním odhalením bylo pražské publikum seznámeno v sobotu 13. července na koncertu Proms Prague v Obecním domě.Dochované árie z původně sedmihodinové operety Proso na koncertu demonstroval Český národní symfonický orchestr vedený Liborem Peškem a sólisté Adriana Kohútková, Tomáš Černý a Miloň Čepelka.Zajímavý festivalový pokus, jak skloubit humor Divadla Járy Cimrmana s operetním žánrem v symfonickém provedení, mohli sledovat diváci nejen ve Smetanově síni, ale prostřednictvím vysílání do kin také na padesáti dalších místech České republiky. Výtěžek akce přispěl na Centrum Paraple, které pomáhá fyzicky postiženým najít cestu zpět do kvalitního života. 

Na koncertu se střídala hudební čísla s přednáškami oblíbených cimrmanologů Miloně Čepelky, Zdeňka Svěráka, Petra Bruknera a Roberta Bárty. Všichni teoretici se k překvapení publika zapojili i hudebně: Robert Bárta a Zdeněk Svěrák zasedli v orchestru (housle a cello), Petr Brukner si osvojil činely v rytmické sekci a největší odvahu předvedl Miloň Čepelka, který dokonce sólově zpíval, v programu označen jako „tenor buffo“. V písni „Ty české panenky“ (Perly panny Serafínky Rudolfa Piskáčka) nebo v duu z Nedbalovy Polské krve „Blondýnky něžné“ s Adrianou Kohútkovou se držel statečně, obstojně intonoval, „udýchal“ i rychlejší tempa a jeho sokolsky nadšený přednes byl roztomilý. „To je náš zlatý slavík,“ poznamenal na jeho adresu divadelní kolega Zdeněk Svěrák.Tenorista Tomáš Černý uvedl Píseň tuláka „Dobrou noc“ z Künnekeho Bratránka z Batávie a „Líbám, ženy, vás tak rád“ od Franze Lehára. Aby dostál humornému ladění večera, přehrával trochu pompéznost a na konci árie roztáhl vítězně ruce v typickém gestu Luciana Pavarottiho. Také slovenská sopranistka Adriana Kohútková pojala večer jako velké gala představení, uprostřed programu změnila garderobu z metalicky stříbrných šatů na bronzově zlaté, přestože se jelo v kuse bez přestávky. Zazpívala „To je směšné, cha cha cha“ ze Straussova Netopýra, Vilja-lied z Lehárovy Veselé vdovy, tu možná až v příliš pomalém tempu.U obou operních pěvců poněkud vadilo nazvučení přes mikrofon (pochopitelné u Miloně Čepelky), znělo to lacině a zvláště sopránu Adriany Kohútkové to dodalo zbytečně ostré zabarvení. Nejvíc se povedlo její duo s Tomášem Černým „To jediné nemohu odpustit“ (Vídeňská krev Johanna Strausse), to mělo jiskru, která na chvíli přeskočila i do orchestru. V posledních taktech si oba sólisté i zatančili (podobně jako Domingo v Krumlově). O totéž s tancem se pokusili ještě v přídavku – ve slavném duetu „Lippen schweigen“ z Veselé vdovy. Ovšem tempo bylo opět tak unavené, že to k tanci moc nebylo. Výkon Českého národního symfonického orchestru pod vedením dirigenta Libora Peška byl standardní, ale šedivý, jako by mu scházela energie: žádné výrazné nedostatky, ale ani vrcholy, vše v jedné dynamické rovině, tempa nijak strhující. Předehra k Netopýrovi, k Vinobraní, valčík Na krásném modrém Dunaji ani Marš Radetzky na rozloučenou se nestal tím parádním číslem, kdy se orchestr bez zpěváků může zablýsknout a svobodně naplno rozehrát. Publikum se ale jinak bavilo dobře, a když se na něj Libor Pešek otočil do sálu, doprovodilo Radetzky Marš spontánním tleskáním do rytmu.
Hodnocení autorky recenze: 70 %

Prague Proms 2013
Libor Pešek – dirigent
Adriana Kohútková – soprán
Tomáš Černý – tenor
Miloň Čepelka – tenor buffo
Semináře: Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner a Robert Bárta
Český národní symfonický orchestr
13. července 2013 Smetanova síň Obecního domu Praha

program:
Johann Strauss – Netopýr, předehra

Cimrmanova cesta k operetě
Eduard Künneke – Píseň tuláka (Bratránek z Batávie)
Johann Strauss – To je směšné, cha… Mein Herr Marquis (Netopýr)
Rudolf Piskáček – Ty české panenky (Perly panny Serafínky)

Cimrmanův rýmový aparát
Oskar Nedbal – Blondýnky něžné (Polská krev)
Oskar Nedbal – Vinobraní, předehra

Umělecká loupež
Franz Lehár – Vilja-Lied (Veselá vdova)
Franz Lehár – Líbám, ženy, vás tak rád (Paganini)
Johann Strauss – Das eine kann ich nicht verzeihen (Vídeňská krev)

Pravděpodobný obsah operety Proso

Frustrační kompozice
Jára Cimrman – Proso, předehra
Cimrmanův notový zápis

Johann Strauss – Na krásném modrém Dunaji

www.pragueproms.cz

Foto Studio Malý