Andreas Scholl: Händel dobře věděl, jak vás přikovat k židli…

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Před časem jsem mluvil se Sirem Edwardem Higginbottomem, slavným sbormistrem King´s College choir. A on mi řekl, že pro chlapecký sbor není nejdůležitější úroveň interpretace, nýbrž výchovný, pedagogický efekt. A bohoslužba.

Vy jste v řadách takového sboru prožil tuším více než deset let…

Začal jsem v sedmi a končil v osmnácti. Takže jsem dokonale poznal evangelium, každý rok jsem slyšel Matouše, Marka, Lukáše a Jana. A tohle jsou věci, které vás posouvají vpřed. A přitom jde o jasnou myšlenku. Chválit Boha svým hlasem… prostý aspekt, který jsem si později spojil s Bachem. A pro mne nejsilnější vliv. Pracovat ve skupině, kde ostatní dělají to samé, necítit se nijak výjimečně…

Překonávat překážky, spojenou silou…?

Ten pocit určitě znáte… otevřete noty s novou skladbou a řeknete si „wow, to je ale hodně těžké…“ a o čtyři či pět měsíců později skladbu společně zazpíváte a lidé vám zatleskají.

Andreas Scholl (zdroj theartsdesk.com)

Zmínil jste se o Bachovi… Já dobře vím o vaší vášni pro Händela a úspěších, kterých jste jako händelovský interpret dosáhl. Řada vašich kolegů označuje Händela za barokního hitmakera. I pro něj je třeba onen dlouhý dech, trpělivost a práce na dlouhou trať?

Samozřejmě! Poslechněte si Mesiáše, nebo i Saula, kterého teď zpívám s dirigentem Romanem Válkem… I Händel byl zbožným člověkem. Jeho mise ale byla mnohem silnější na rozdíl od Bacha, pro něhož skladba a nutnost napsat nové dílo pro každou nadcházející neděli byla povoláním. Takže bych tyhle dva autory do kontrapozice nestavěl. A rozhodně se necítím omezen jakýmsi úzkým pohledem „abyste mohl zpívat Bacha, musíte být protestant…“ myslím, že abyste mohl zpívat Bacha, musíte rozumět jeho hudbě. A tomu, proč byla napsána. Vnímám jeho hudbu jako sílu, která obrátí naši pozornost od věcí, jichž se můžete okamžitě dotknout, které si můžete koupit za peníze. Jako sílu, která vás přinutí k sebereflexi. Která vás vede k přemýšlení o sobě samých. Příkladně oratorium Saul obsahuje řadu obtížných rozhodnutí, která musí David učinit. Jeho otec představuje zlo, ale je to stále jeho otec. Tohle jsou konflikty, které všichni známe z každodenního života. A myslím, že i světská díla, jako opery, filmy, sochy, malby nás můžou k úvahám o sobě samých vést.

Do Prahy jste přicestoval na jediný koncert; v Rudolfinu zpíváte Händelova Saula, provedl jste ho již před několika týdny v Brně a vrátíte se opět v létě, abyste Saula s Romanem Válkem a orchestrem Czech Baroque Ensemble interpretoval na Hudebním festivalu Znojmo. Řekli jsme, že provedení Saula jako důležitého díla pro váš hlasový obor počítáte na desítky…

A stále se má interpretace vyvíjí. A musí se vyvíjet! Jako hudebníci máme závazek neustále si klást otázky po nejlepším možném ztvárnění skladby či role v ten konkrétní den. Musíme uplatnit veškeré aktuální znalosti, veškeré technické vybavení, sociální dovednosti, interakce s kolegy a dirigentem… vše musí být dáno do služby hudbě. Pak předkládáme interpretaci, která je opodstatněná. A publikum si řekne „ano, on ví, o čem zpívá…“

A o deset let později pak za sebou máte mnoho dalších podnětů ze vzájemného působení…

Ano, vyrostl jsem – doufám – jako lidské stvoření, učinil jsem další osobní zkušenosti, dočetl jsem se mnoho dalšího o díle, které ztvárňuji. I můj hlas se technicky dále vyvinul. A pak jdu jako jedenapadesátiletý zpívat part, který jsem interpretoval v pětadvaceti. Výsledek je samozřejmě jiný, ale neznamená to, že ta starší verze není dobrá. Zkrátka nevěřím na konečné, dokonalé podání díla, kdy ho jednou nastuduji a příště už jen vytáhnu šuplík a je to. Příkladně dirigenti vám můžou poskytnout různé pohledy. Saula dělám čtyřicet let, ale s Romanem Válkem jsem například zažil silnou expozici sborů, jakou jsem předtím nepoznal. A jiné to bude s dirigentem, který vyrostl na bassu continuu, jiné s dalším, který je původně houslistou a podobně.

Andreas Scholl, Händel: Saul, Czech Ensemble Baroque (foto Petr Dyrc)

Někteří umělci neradi poslouchají a prezentují své ranější nahrávky…

Tomu zcela rozumím, ale já si ty své občas poslechnu. Letos budu třeba znovu po čtvrtstoletí natáčet Vivaldiho Stabat Mater. Ten starý snímek poslouchám a slyším jasný vývoj. A říkám si, že i před těmi lety, byť tehdy byl kontratenor něčím dosti exotickým, jsem byl práv prezentovat svůj hlas, techniku. Slyším třeba, že jsem nebyl tolik v kontaktu s dramatem v hudbě a cílil spíše na estetiku podání. To je něco jako začátečnická chyba, ale mladému umělci jí odpustíte, když se jí v padesáti letech nedopustí znovu… ale obecně zdůrazňuji, že v jakékoli fázi života a vývoje – jak mne naučili moji přísní učitelé Richard Levitt a René Jacobs – se nepustím do nahrávky, na kterou nejsem „superdobře“ připraven, technicky, výrazově, i teoreticky.

Zmínil jste se o svých učitelích. Co přesně znamená, že byli přísní…?

Richard Levitt byl žijícím příkladem disciplíny a po studentech vyžadoval to samé. Netroufl bych si přijít na hodinu nepřipravený. On by to okamžitě poznal. Ale dokázal být i nesmírně milý. Když vycítil nějakou osobní nesnáz – když jsem se třeba rozešel s přítelkyní – nenaléhal. Každopádně od něj vím – a podepisuji se pod to, že skutečný život umělce je mnohem tvrdší, než hudební akademie. Studentovi tedy neprospěje, když se s ním nakládá příliš mile a ohleduplně. Což se ale nevylučuje s respektem a uznáním! Jenže učitel musí být krutý, protože krutý je i život. Richard Levitt byl ve své kritice místy až surový. Ale musel jste ji přijmout, protože byla dobře míněná. A můžete si být jistý, že takové zacházení vás dobře připraví i na přijímání kritiky. Protože jen velmi málo kritiků ví, o čem píší…

Váš učitel byl znám svým mottem „Zpěv je jednoduchý, ale býti zpěvákem je těžké…“ Saula interpretujete spolu s basbarytonistou Adamem Plachetkou a já jsem si teď vybavil slova jeho učitele, profesora Luďka Löbla, který říká: „Naučit někoho zpívat znamená neomezovat jeho talent…“

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na