Bachův varhanní podzim v Brně skončil – a jaký byl?    

Julian Gembalski (foto Michal Růžička)Festival se ale neomezil jen na Brno, směle vystrčil své prsty i do ostatních měst republiky a zahajovací koncert se konal 2. října v hlavním městě v Praze, v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Varhaník Samuel Kummer z Frauenkirche v Drážďanech je v zasvěcených kruzích respektovaným umělcem a dramaturgii koncertu si postavil sám, s ohledem na možnosti místního nástroje varhanáře E.Š.Petra. Že šlo o výjimečný zážitek, o tom nelze pochybovat.

Další koncert pokračoval 3. října v Brně a to v Jezuitském kostele Nanebevzetí panny Marie. Na nové varhany, které jsou chloubou brněnských hudebních posluchačů, hrál jeden z nejuznávanějších polských varhaníků Julian Gembalski. Profesor katovické hudební akademie vsadil dramaturgicky na J.S.Bacha a na jeho pokračovatele, ke kterým se rovněž přiřadil. Zahájily Preludium a fuga C dur BWV 547 J.S.Bacha a následovala Chorální předehra Herr Gott, dich loben alle wir s fugou na B-A-C-H Johanna Ludwiga Krebse, Bachova žáka. Další skladbou, opět J.S.Bacha, byla Fantazie a fuga c moll BWV 562, jejíž závěr dokončil sám varhaník, přičemž citoval v pedálu téma Bachovy Pasacaglie c moll. Následovala Partita C dur Jana Křtitele Kuchaře a závěrem se představil varhaník jako skvělý improvizátor, když na oblíbené téma B-A-C-H improvizoval. Obecenstvo si vynutilo přídavek a tak následovala opět improvizace, tentokrát na středověkou píseň Svatý Václave, kterou se s nadšeným publikem rozloučil.

Nedělní koncert 7. října byl v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku. Zdejší historické rekonstruované varhany z roku 1760 se rozezněly nejen rukou ostravského varhaníka Josefa Kratochvíla, ale spolupracovala s ním i sopranistka z Valašska, která působí v opeře v Lipsku. Aneta Ručková rozezněla prostory kostela jasným sopránem.

Kostel sv. Tomáše v Brně se dosud příliš pro koncertování nevyužíval, ale jeho varhany také prošly rekonstrukcí a překvapily příjemným zvukem. 11. října je  rozezněla varhanice Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky sv.Jakuba na Starém Městě  pražském. Nabídla vedle skladeb J.S.Bacha – Preludium a fuga G dur BWV 541, Schüblerovy chorály a Piéce d´orgue BWV 572 a Chorální předehru Ertödt uns durch dein Güte z kantáty BWV 22, které bylo nejen technicky virtuozní a rytmicky perfektní, ale i promyšleně dynamicky vypracované, také skladby z doby romantismu. Josefa Suka a jeho Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave op. 35 v úpravě Františka Picka, Humoresku Bedřicha Antonína Wiedermanna s měkkou jemnou melodií,  Miriam – Rachel – Deborah z cyklu Dedikace Jaromíra Weinbergera a Fantazii na motivy symfonické básně Vyšehrad Bedřicha Smetany op.33 od Josefa Kličky. Irena Chřibková dokázala rozeznít varhany v plném rozsahu a vykouzlit emotivní, barevnou, ale i monumentální atmosféru.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je kouzelným prostorem s orientálními prvky a s členěním, které akustiku prostoru poněkud komplikuje. Varhany, na které ještě hrál Leoš Janáček, byly rozšířeny a doplněny, což akustice prospělo a dnes je tu koncert zážitkem. Koncertoval tu v neděli 14. října mladý varhaník Martin Moudrý, který před rokem zvítězil v janáčkovské soutěži. Tentokrát věnoval večer Maxu Regerovi a dokonce i ve svých dvou improvizacích neskrýval svůj obdiv k tomuto varhaníkovi. Večer by se dal nazvat „ v zajetí Maxe Regera“. Jen první skladba byla věnována J. S. Bachovi a zněly Preludium a fuga Es dur BWV 552, které vykazovaly menší romantizující rytmické výkyvy. Preludium c moll a Fuga C dur, Introdukce a passacaglia f moll ( z Monogolů op.63) znělo mohutně, interpret se nechal unášet zvukem varhan. Na závěr přednesl Chorální fantazii na Straf mich nicht in deinen Zorn op.40/2 Maxe Regera, která byla uvedena ve světové premiéře v Německém domě v Brně.

Koncerty v Českých Budějovicích, v koncertní síni Otakara Jeremiáše v kostele sv. Anny, kde 18 října vystoupili Jan Talich ( housle) a Martin Kasík ( klavír) s náročným programem a 20. října koncert Petry Kujalové (varhany) v kostele sv.Prokopa ve Žďáru nad Sázavou, byly též součástí festivalu a byly vděčně přijaty publikem.

Největší ohlas měl závěrečný koncert festivalu, který se konal v neděli 21. října v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem a varhaník Tomáš Thon se těšili velkéu zájmu publika, které dokázalo ocenit jak přednes skladeb Gregoriánského chorálu, zejména Cantio Svatý Václave, které bylo provedeno s ohledem na výročí republiky, i skladby Petra Ebena. Sladké okovy lásky z varhanního cyklu Labyrint světa a ráj srdce a po přestávce Suita liturgica vzbudily opravdové nadšení. Suita liturgica je napsána navíc na český text, i když před II. vatikánským koncilem, protože skladatel chtěl, aby tomu posluchači rozuměli. Navíc členové Scholy Gregoriany Pragensis zpívali velmi kompaktně a vyrovnaně, přirozeným zvukem i projevem. Vynikající výkon podal i varhaník Tomáš Thon, kterému se podařilo využít maximálně registračních a tedy i barevných možností nástroje, který zněl plasticky a monumentálně. Poslední koncert se maximálně vydařil. Vydařil se i varhanní festival, který tak obohatil nejen brněnský hudební život, ale nenápadně se rozšířil i do jiných měst republiky. Počkejme si tedy na další ročník, jestli si zachová expanzivní tendenci a narůstající uměleckou i dramaturgickou úroveň!