Baletní inspirace – Malá scéna, velké emoce

  1. 1
  2. 2
Soubor baletu Divadla J. K. Tyla zahájil v pátek 27. května na Malé scéně Nového divadla novou tradici – během večera s názvem Baletní inspirace představili jeho členové své vlastní choreografie. Připravili je se svými kolegy ve svém volném čase. Baletní inspirace se měly původně uskutečnit v minulé sezoně, ale kvůli covidové pandemii musel být termín zrušen a přesunut do sezony letošní. „Člověk má určitou ideu udělat něco, ale hledá obrysy, jak tvořit. Nebo má neurčitou touhu, potřebu po sobě něco určitého zanechat. A o tom je tento večer,“ řekl na úvod šéf baletu Jiří Pokorný.

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie Étude pour six (foto Irena Štěrbová)

Večeru dominovaly krátké abstraktní taneční etudy. Komediální výstupy i choreografie vážné, v nichž rezonovala i současná společenská a politická situace. Celkem publikum vidělo 9 choreografií tanečnic a tanečníků v podání téměř celého souboru. A protože taneční soubor je skutečně mezinárodní, v rámci jednoho večera se na pódiu sešly choreografie tvůrců celkem sedmi národností. Kromě Jiřího Pokorného a Richarda Ševčíka (Slovensko) také Mischa Alexander Hall (Austrálie), Sari Takizawa a Mami Hagihara (Japonsko), Ayala Magril (Izrael), Thierry Lynn Jaquemet (Švýcarsko), Amy Turner-Daly a Holly Saw (Velká Británie).

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie In Line (foto Irena Štěrbová)

Čím toto setkání s tanečním a choreografickým uměním nadchlo, byl přístup mladých tanečníků, jejich nadšení, odhodlání a invence. Někteří se jako choreografové představili vůbec poprvé, jiní už svůj tvůrčí potenciál prokázali. Mezi ně patří i Mischa Alexander Hall, jehož optimistická hravá choreografie The Line (Linie) na hudbu George Gerschwina a Kurta Weilla večer zahájila. Její podtitul byl výmluvný – 24 rukou, 12 levých nohou, 6 minut, 3 dimenze, 2 skladby, 1 řada. Tanečníci se v úvodu oblékli do barevných košil připravených na scéně. Jedenáct tanečnic s jedním tanečníkem vytvářelo originálního lidského hada. Hravost této pestré linie jako by byla vyjádřením večera – symbolem mládí a jeho nadšení a víry v úspěch. A také symbolem pestrosti, kterou večer přinesl. Tančili Sara Aurora Antikainen, Sara Dos Remedios, Laura Faticanti, Mami Hagihara, Adéla Krandová, Victoria Svetlana Roemer, Holly Saw, Lýdie Švojgerová, Sari Takizawa, Amy Turner-Daly, Afroditi Vasilakopoulou a Justin Rimke.

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie Šípková Růženka (foto Irena Štěrbová)

To tanečnice Sari Takizawa připravila podle Mageda Mohameda neobvyklou vtipnou reminiscenci na Šípkovou Růženku. Na hudbu z Čajkovského baletu přišla jako poněkud unavená „odvážná školačka“, která po souboji se sebou samou vyřeší svou ´indispozici´ zaslouženým spánkem s ukazováčkem výmluvně přiloženým na rty.

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie So Far (foto Irena Štěrbová)

Pro své kolegyně Saru Dos Remedios a Amy Turner-Daly připravila choreografii So Far (hebrejsky Být) Ayala Magril na hudbu Keren Karolina Avratz. Choreografií chtěla vyjádřit ne snadnou životní cestu, na níž nás provází láska, boj a touha najít spřízněnou duši. Sympatickým výkonem zaujaly obě dívky.

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie Étude pour six (foto Irena Štěrbová)

Hudbu a mluvené slovo kombinoval ve své choreografii Étude pour six (Etuda pro šest) Thierry Lynn Jaquemet. Skupina šesti tanečníků tančila na Smyčcový kvartet Antonína Dvořáka (Americký), současně do hudby zaznívala recitace veršů ze sbírky Williama Blakea Song of Experience (Písničky zkušenosti) v angličtině, proto je škoda, že nebyl k dispozici i český překlad; ne všichni hovoří plynně anglicky a smysl textu, a tedy z části i choreografie samé, jim zůstal utajen. Koncepce tance tří párů, jejich vzájemné propojování, rozpojování a potkávání zajímavě vyjadřovalo lidské vztahy a jejich změny, kratičké sekvence nápaditě prolnuté vytvářely plastický celek.

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie Malý ptáček (foto Irena Štěrbová)

Choreografie Jiřího Pokorného Пташечка/ Ptašečka (Ptáček) na píseň současné ukrajinské skupiny Vivienne Mort měla mít svoji premiéru na večeru DJKT Bílý akát, určeném na podporu umělců divadla v Oděse, který se konal 24. března. Ale zasáhl covid, a tak nemohla být v plánované datum uvedena. Poprvé ji tedy publikum vidělo nyní v pátek. Ptáček – symbol volnosti, svobody, zdrobnělina zdůrazňující jeho křehkost, a tedy křehkost té svobody, kterou symbolizuje. Jímavou choreografii o bolesti, úniku, lásce a touze po svobodě tančili Gaëtan Pires a Sara Aurora Antikainen. Lehoučké pírko snášející se z dívčí dlaně na zem bylo výmluvnou tečkou.

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie Hell-Bent (foto Irena Štěrbová)

Pevný, sevřený šik odhodlaných lidí, tak si vzájemně podobných, až se stírá jejich individualita a lidskost. Choreografie Amy Turner-Daly Hell-Bent na přísnou rytmizující hudbu (Travise Lake) navozovala různé asociace. Muži i ženy v šedých oblecích, v přísných pohybech, přísných liniích. Tak rozhodní! Kde se zastaví – a zastaví je něco? Jsou to vůbec lidé? Udělají cokoliv, aby dosáhli cíle? A co vlastně chtějí udělat?

Kontrastem k této kolektivní choreografii byla elegantní etuda sólistky souboru Mami Hagihary 閃光/ Senkou (Záblesk). Tančila v černém trikotu na špičkách, v duetu s Justinem Rimkem postaveném na neoklasice vyjadřovali krásu okamžiku i jeho pomíjivost. Kultivovanost a estetičnost projevu byla žádoucí přidanou hodnotou. Svět není jen krutý a dravý, ale i krásný a niterný.

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie Hell-Bent (foto Irena Štěrbová)

Mikropříběh Play it (Hraj to) byl originální nejen svým zpracováním, ale i výběrem hudby. Choreografii připravil Misha HallHolly Saw a také ji spolu ve zdařilé souhře technické i výrazové tančili. Píseň Clary Smith zněla jako ze staré obehrané gramofonové desky, už jen to samo o sobě vneslo na jeviště neotřelou atmosféru, jako by se publikum vrátilo v čase. Přinesli humor a vtip a mezilidské vztahy – dva nezávislí jedinci se potkávají, ovlivňují se a tím přijímají od toho druhého, obohacují se, prolínají se. Výstup zaujal hravým ztvárněním této myšlenky a zajímavým tanečním slovníkem. Škoda, řeknete si, když se obě ´lidské jednotky´ ukloní a odcházejí. Jakpak to asi bylo dál?

Baletní inspirace, DJKT 2022, choreografie Senkou (foto Irena Štěrbová)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments