Barokní ozvěny v třeboňském chrámu

Čtenáři Opery Plus blogují

Dne 27. října 2015 se uskutečnil v třeboňském kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny koncert nazvaný Barokní ozvěny v podání českobudějovického souboru Capella Infernata, hrající na kopie historických hudebních nástrojů, v tomto případě cink, zobcové flétny, barokní trombón, violu da gamba, teorbu a barokní kytaru.

Název programu dával tušit, že soubor znovu oživí ozvěny hudební tradice sedmnáctého století, repertoár koncertu však s tématem naložil ještě hlouběji a učinil akustické „echo“ páteří celého programu. Tento koncept předznamenala již první skladba večera, Canzona a doisoprani in eco Giovanniho Baptisty Riccia, ve které byli hudebníci rozestavěni po obou koncích chrámové lodi. Jejich vzájemné odpovědi vytvářely pozoruhodný akustický efekt.

V následujících písních Girolama Kapsbergera O fronte serena a Sonino, se představili zpěváci Kristýna Fílová (soprán) a Tomáš Lajtkep (tenor). Pan Lajtkep se představil též jako zdatný hráč na barokní trombón, a to s diminucemi na chanson Doulce memoire od Pierra Sandrina, jehož mystickou atmosféru vystřídala Frescobaldiho „Sonata terza“s „echo efektem“ v sólovém partu zobcové flétny (Barbora Plachá). Pomyslnou první půlku programu pak uzavřela temperamentní La Folia od Andrea Falconieriho.

Druhou polovinu představení otevřelo O magnum mysterium Tarquinia Meruly, po kterém předvedl soubor Palestrinovo moteto Introduxit me rex, kde hráli Miroslav Kůzl na cink a Tomáš Lajtkep na trombón diminuce, vepsané do původního moteta o generaci mladším skladatelem Giovanni Bassanem. Poté následovala árie od Giovanniho Paola Cimy, ve které sopránovým koloraturám odpovídal „ozvěnou“ z presbytáře mystický hlas cinku. Lamento della Ninfa Claudia Monteverdiho ukázalo příjemnou barvu a přesvědčivý interpretační výraz Kristýny Fílové. Polyfonní Jubilent Omnes skladatele G. B. Riccia v plném ansámblovém obsazení naplnilo pomyslný vrcholcelého koncertu. Soubor se s publikem rozloučil anonymní italskou ukolébavkou Ninna nanna.

Kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny se pro tento koncert ukázal jako zcela příhodný. Chrámová akustika podpořila nejen charakter staré duchovní hudby, ale též akustické hříčky interpretovaných kompozic. Zároveň, Capella Infernata zcela vycítila potřeby gotického dvoulodního prostoru a vyšla akustice dobře vstříc.

Sopranistka Fílová má pro tuto hudbu velice pěkně posazený hlas, který se dobře pojí s barvou starých nástrojů. Její interpretační výraz působí přirozeně, zároveň však barevně a afektově bohatě. Radost z poslechu působí i příjemný hlas Tomáše Lajtkepa, který se evidentně specializuje takřka pouze na tento typ repertoáru. Hráč na cink a umělecký vedoucí ansámblu Miroslav Kůzl, který často spolupracuje s předními českými i zahraničními soubory staré hudby, má plný sytý tón a zcela přesvědčivě zvládá dobovou improvizační praxi, jež k repertoáru 17. století bezpodmínečně patří. Sólové výstupy Barbory Plaché potěšily ucho svoji nenuceností a hravým provedením náročných diminučních pasáží. Celé kapele dodávalo solidní zvukový základ basso continuo: Jakub Michl hrál akordicky číslovaný bas na basovou violu da gamba a Richard Závada střídal teorbu s barokní kytarou.

Soubor je spolu dobře sehrán a zároveň jednotliví zpěváci i hráči nejednou překvapí působivým sólovým vstupem. Členové kapely již řadu let čerpají ze zkušeností, nabraných v mnohých českých i zahraničních souborech staré hudby, řada z nich studovala svoji specializaci v zahraničí. Není tedy divu, že jejich profesionální výkon se stal pro návštěvníky třeboňského koncertu jedinečným zážitkem a dá se čekat, že o ansámblu ještě uslyšíme  – a to nejen v jihočeském kontextu.

I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]