Březnové muzicírování na Pražské konzervatoři

Věhlasná Pražská konzervatoř, založená v roce 1808, žije velmi košatým koncertním životem, nemálo obohacujícím hudební dění v metropoli. Konec konců velký počet studentů tohoto ústavu si žádá, ale zároveň povinuje předvést to, čemu se na škole naučili. Řada nejrůznějších oborů prezentovaných školou umožňuje pestrost koncertních vystoupení, a to včetně operního žánru. V současné době se může škola pochlubit nově vybudovaným koncertním sálem pro 330 diváků, otevřeným v roce 2011. Do velké šířky koncipované pódium sem umožňuje umístit i velký symfonický orchestr.

Asi by nebylo dosti místa uvést množství osobností, které za které tímto ústavem za jeho mnohaletého trvání prošly a uplatnily se na operních jevištích i koncertních pódií a také ty, kteří svoje zkušenosti zdejším studentům předávají. Koncerty nebo i celá představení stíhají jedno za druhým a tak není jednoduché si vybrat. Myslím ale, že ti, kteří volili za mrazivého březnového podvečera návštěvu v následujících řádcích zmiňovaného koncertního programu, byli umělecky odměněni víc než dost. Po vstupu do sálu čekal na diváky pohled na pódium zcela zaplněné notovými pultíky skoro šedesátičlenného Symfonického orchestru pražské konzervatoře. Jeho úkolem bylo doprovázet v první půli absolvující posluchačku šestého ročníku, mezzosopranistku Alžbětu Vomáčkovou a v druhé části večera pak houslistu Matouše Pěrušku v Brahmsově Houslovém koncertu D dur op. 77. Oba sólisté byli vítězové konkursu na absolventský koncert s orchestrem v prosinci 2012. Celý hudební večer probíhal pod dirigentskou taktovkou zkušené Miriam Němcové, profesorky a vedoucí oddělení dirigování na této hudební instituci.

V úvodu by bylo dobré uvést několik informací o hezké a charizmatické protagonistce první části absolventského koncertu Alžbětě Vomáčkové. Čtyřiadvacetiletá končící posluchačka má za sebou již velmi úspěšné pěvecké výsledky, z nichž nejdůležitějšími momenty jsou obsazení druhého místa v kategorii juniorů na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech v roce 2011, rok poté 1. cena v soutěži Pražský pěvec a v témže roce následovala Mezinárodní soutěž Imricha Godina Iuventus Canti na Slovensku a 2. cena v mezinárodní soutěži Ferrucia Tagliaviniho v Deutschlandbergu u rakouského Grazu. Opětovně pak tato mladá umělkyně získala 3. cenu v pěvecké soutěži v Karlových Varech, kde byla ještě odměněna cenou Národního divadla v Brně za nejlepší interpretaci operní árie a také cenou Beno Blachuta. Pochopitelně takováto ocenění nezůstanou stranou zájmu operních nebo koncertních institucí. V minulém roce to bylo, na základě ceny v pěvecké soutěži v Karlových Varech, účinkování na dvou koncertech Festivalu Jarmily Novotné v Litni. Následovala také pozvání na účinkování v operních představeních v Ústí nad Labem a Plzni. Alžběta Vomáčková absolvovala písňové pěvecké kurzy u Dagmar Peckové v Praze a také mistrovské pěvecké kurzy Don Giovanni v italském Brenu. O rozvíjení jejího krásného hlasového materiálu zvláštního podmanivého zabarvení na pražské konzervatoři spolehlivě pečuje profesorka Brigita Šulcová, která také dobře promyslela s interpretkou výběr árií pro tento koncert. Po svižném orchestrálním provedení Polky a Furianta z Prodané nevěsty vstupuje na pódium v efektivní róbě i účesu štíhlá pěvkyně, aby vzorně a s vervou předvedla árii Ježibaby z Dvořákovy Rusalky, se kterou vystupuje pohostinsky v opeře v Ústí nad Labem. Po další orchestrálce, Skočné z Prodanky, opět přichází mladá interpretka a s maximálním nasazením zazpívá svou oblíbenou árii Santuzzy z Mascagniho Sedláka kavalíra. Z tohoto díla jsme ještě uslyšeli legendární jímavé intermezzo a sólistka opět nastoupila se sobě vlastním sugestivním podáním slavné árie cikánky Azuceny z Trubadúra Giuseppe Verdiho. Bouřlivé ovace publika zcela naplněného sálu po právu odměnily její výkon, který byl na vskutku velmi vysoké interpretační úrovni. Kromě vytříbené pěvecké techniky a schopnosti vžít se maximálně do své role, přidává umělkyně i svůj znatelný šarm. Pokud bude laťku kvality zdvíhat dále, určitě o ní ještě mnoho uslyšíme. Škoda, že ty árie byly jenom tři. Bylo by jistě požitkem, poslechnout si další.

Koncert Symfonického orchestru Pražské konzervatoře
Alžběta Vomáčková – zpěv
Matouš Pěruška – housle
Dirigent: Miriam Němcová
Symfonický orchestr Pražské konzervatoře
14. března 2013 Koncertní sál Pražské konzervatoře Praha

program:
Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Giuseppe Verdi, Johannes Brahms, Jules Massenet

www.prgcons.cz

Foto Pavel Horník