Březnový maraton Bezděkových tuzemských i zahraničních provedení

Hudební skladatel, uznávaný pedagog a publicista Doc. Mgr. MgA. Jiří Bezděk, Ph.D., složil k poctě přední české cembalistky Aleny Tiché skladbu pro cembalo s příznačným názvem Zpověď maratonského běžce. Jak sám říká, „jedná se o metaforu a oslavu těch, kteří neustoupili ze svých dlouhodobých cílů pod vidinou laciného pozlátka“. K těm nepochybně patří i sám Jiří Bezděk. Výčet jeho aktivit by byl velmi obsáhlý, avšak přehled březnových provedení jeho skladeb je toho důkazem.Již první březnový večer zazněl v plzeňském Korandově sboru Bezděkův Hymnus o porozumění (z roku 2014). Kompozice zhudebňující text básníka Josefa Hrácha a německého Otčenáše zde zazněla v repríze (v premiéře byla uvedena při mezinárodním festivalu Musica Sacra) na Koncertu duchovních kantát minulosti i současnosti v podání Kolegia pro komorní hudbu a Consortia musicum, pod taktovkou Víta Aschenbrennera. Skladba zaujala moderní citovostí podnícenou rozvinutou melodikou i účelnou polyfonní prací.

Závěr koncertu čtvrtého březnového večera v Rožmitálu pod Třemšínem pak patřil Bezděkově skladbě Variace pro klavír (z roku 2005) v podání přední české klavírní virtuosky Věry Müllerové.V jejím bravurním provedení Variace zazněly i v závěru koncertu 8. března v holandském Gelvinc Muzeu v Amsterdamu, 14. března v německém zámku Almoshof a následující den v Esperhausu v německém Erlangenu. Skladba zpočátku zpracovává jednohlasé, moderně koncipované, avšak emocionálně nasycené téma, které pak stoupá z jednoduchých variačních metod až po virtuózní, rytmicky bohaté transformace, kde variační princip střídají též témbrově zacílené mezihry. I na mezinárodní scéně platí, že Bezděkovy klavírní Variace jsou pro svoji robustnost závěru vhodné do finále koncertního programu a po právu patří k autorovým úspěšným opusům.

Svoji skladbu Atmosféry pro cembalo Jiří Bezděk vybral do komorního prostředí oblíbené plzeňské umělecké kavárničky Il Mio Caffé, která zde 16. března zazněla v podání přední české cembalistky Aleny Tiché. Skladba vznikla pod egyptskými pyramidami a odráží jejich velikost i tajuplnost, jimiž jsou obestřeny. Autor zde používá neobvyklé efekty vznikající přezníváním sousedních tónů cembala, což podporuje zvláštní náladu skladby. Kompozice vhodně doplnila prezentaci unikátních děl Evy Hubatové zpracovaných vlastní uměleckou technikou „fotoinformel“.V rámci mezinárodního festivalu Smetanovské dny proběhlo dne 17. března v plzeňském Českém rozhlasu provedení Bezděkova melodramu Doba podzimu (z roku 2014). Básně Vladimíra Stuchla zazněly v podání Marty Hrachovinové a Miroslava Dvořáka, na akordeon hrál Ladislav Horák.

Bezděkovu čtvrtou klavírní sonátu Petr, Laura a ďábel (z roku 2005) zahrála 18. března v Domu hudby na závěr svého klavírního recitálu Věra Müllerová.

Zpověď maratónského běžce (z roku 2013) v podání Aleny Tiché zazněla ze záznamu při workshopu Bc. Evy Hubatové, který proběhl dne 23. března na katedře hudební kultury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni v rámci projektu Evropské unie. V nezaměnitelném podání ji Alena Tichá nahrála dne 25. března ve Velkém studiu Českého rozhlasu a dále ji provedla 28. března v rámci svého recitálu v německém zámku Almoshof. Téhož dne bylo výtvarné dílo Zpověď maratonského běžce (2014) poprvé představeno veřejnosti při vernisáži sedmého salonu členů Sdružení výtvarníků České republiky. „Je pro mě velkou ctí, že poslech mé skladby pro cembalo Zpověď maratonského běžce oslovil plzeňskou umělkyni Evu Hubatovou do té míry, že ji i výtvarně ztvárnila. A byl jsem velmi potěšen, když jsem zmiňované dílo (70 cm x 50 cm) spatřil v mazhauzu plzeňské radnice jako součást prestižní výstavy šesti desítek umělců z celé republiky, konané mimo jiné i pod záštitou ministra kultury České republiky Mgr. Daniela Hermana,“ uvedl na adresu výtvarného provedení své skladby Jiří Bezděk.„Na úspěchu mých březnových tuzemských i zahraničních provedení se značnou měrou podílely jejich interpretky Věra Müllerová a Alena Tichá, za což jim patří můj velký dík.“

„Mé vřelé poděkování náleží i dalším účinkujícím, ale také podpoře Nadací Karla Pexidra a 700 let města Plzně, Západočeskému hudebnímu centru a Fondu česko-německé budoucnosti,“ poznamenal v závěru březnového „maratonu“ provedení svých skladeb Jiří Bezděk.

Fota Eva Hubatová, archiv autorky