České opery na světové náměty (2)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hned dvakrát čerpal z anglické literatury Jaroslav Křička (1882–1969). Jeho první opera Hipolyta na libreto Julia Munka, Petra Křičky a skladatele vznikla podle novely Maurice Henryho Hewletta Ippolita in the Hills, u nás vydané pod názvem Rozkošná láska (1909). Premiéra pod vedením Karla Kovařovice se konala v Národním divadle v říjnu 1917. Mnohem známější je předloha k další Křičkově opeře Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Tato komická opera vychází z povídky Oscara Wilda Strašidlo cantervillské z roku 1887. Opera, která se pak hrála i v cizině, měla premiéru v Národním divadle 27. listopadu 1929.

J. Křička: Hipolyta – 18.12.1943, scéna – Jan Zrzavý (foto Josef Heinrich / archiv ND)

Z literatury americké čerpal Jaroslav Vogel (1894–1970) ve své opeře Hiawatha. Libreto si napsal sám podle eposu Henryho Wadsworthe Longfellowa Píseň o Hiawathovi z roku 1855, pro pozdější uvedení libreto upravil Zbyšek Malý; premiéra opery z roku 1965 proběhla až po skladatelově smrti, ve Státním divadle Ostrava 9. května 1974. Také Otmar Mácha (1922–2006) našel námět pro svoji poslední operu Nenávistná láska v americké literatuře, a to v básni Robinsona Jefferse Thurso’s Landing (Turzovo kotviště) z roku 1932. Libreto napsal Jiří Bednář a premiéra příznivě přijaté opery se konala 16. března 2002 v Městském divadle v Karlových Varech; další den měla reprízu ve Státní opeře Praha. Ilja Hurník, o němž jsme psali už v souvislosti s antikou (opera Diogenes), napsal svoji první a nejznámější operu Dáma a lupiči podle scénáře známé britské filmové komedie The Ladykillers (Lupiči paní domácí) z roku 1955, jehož autorem je William Graham Rose (druhá filmová verze je pak z roku 2004). Úspěšná premiéra Hurníkovy tragikomické opery na vlastní libreto proběhla v plzeňském Divadle J. K. Tyla 17. prosince 1966.

Úspěšná rodinná opera Čarokraj Marka Ivanoviće (nar. 1976), která měla premiéru v Národním divadle 14. ledna 2012, vychází z knížky britského přírodovědce a spisovatele Geralda Durrella Mluvící balík z roku 1974; libreto napsali Ivan Arsenjev, Petr Forman a Radek Malý.

O. Ostrčil: Honzovo království – 14.03.1958, Antonín Votava – Ivan, Zdeněk Otava – Ondřej (foto: Jaromír Svoboda / archiv ND)

Ruské a slovanské náměty
Již jsme zmínili první českou operu na ruský námět, Marii Potockou Leopolda Eugena Měchury podle poémy Alexandra Sergejeviče Puškina Bachčisarajská fontána, a také Foersterova Blouda podle povídky Tři starci Lva Nikolajeviče Tolstého. K tomuto ruskému klasikovi se obrátil také Otakar Ostrčil (1879–1935) v pohádkové opeře Honzovo království, jejíž libreto napsal Jiří Mařánek podle Tolstého povídky O Ivanu Hlupákovi a jeho bratřích; ruský námět ale pojal Ostrčil ryze česky. Premiéra se konala v Národním divadle Brno v květnu 1934. Bohuslav Martinů, který se nám tu opět objevuje, se ve své rozsáhlé operní tvorbě inspiroval ruskými klasiky dvakrát. Z Tolstého povídky Pohádka o ševci vychází opera-pastorel What Men Live By (Čím lidé žijí) na anglické libreto skladatele; televizní premiéra proběhla na stanici NBC v New Yorku v květnu 1953, divadelní premiéra v Interlochenu ve státě Michigan v roce 1954 a u nás poprvé pod názvem Jak žijí lidé v Plzni v květnu 1964. Na stanici NBC měla v únoru 1953 premiéru také další Martinů opera na vlastní anglické libreto na ruský námět, a sice The Marriage, tedy Ženitba podle komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola z roku 1842. Divadelní premiéra Ženitby se konala v Hamburské státní opeře 13. března 1954, u nás poprvé nejprve v televizi v únoru 1960 a pak scénicky v Janáčkově divadle v Brně v květnu 1960.

L. Janáček: Káťa Kabanová – 30.11.1922, Josef Matěj Gottlieb – scéna II. obrazu (archiv ND)

Nejslavnějšími českými operami na ruský námět jsou samozřejmě dvě díla Leoše Janáčka (1854–1928): Káťa Kabanová podle dramatu Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského z roku 1860 (premiéra opery se konala v Národním divadle Brno 23. listopadu 1921) a Z mrtvého domu podle románu Zápisky z mrtvého domu Fjodora Michajloviče Dostojevského z roku 1861 (premiéra opery se konala až posmrtně, v Národním divadle Brno 12. dubna 1930). O necelé dva roky dříve než Janáčkova poslední opera, a to 8. října 1928, měla v pražském Národním divadle premiéru opera Bratři Karamazovi Otakara Jeremiáše (1892–1962) taktéž podle Dostojevského, tentokrát podle jeho posledního a vrcholného románu z roku 1880; libreto napsali skladatel a Jaroslav Maria. Dramaticky strhující i lyricky zpěvná opera se dnes bohužel neuvádí… Dostojevským se inspiroval i Hans Krása (1899–1944) v opeře na německé libreto Rudolfa Fuchse a Rudolfa Thomase Verlobung im Traum (Zásnuby ve snu) podle povídky Strýčkův sen z roku 1849; premiéra opery se konala v pražském Novém německém divadle 18. května 1933 a měla tehdy úspěch.

Také další velký ruský klasik, dramatik a prozaik Anton Pavlovič Čechov, neušel pozornosti operních skladatelů. Ivo Jirásek (1920–2004) si vybral Čechovovu komedii Medvěd z roku 1888; libreto mu napsal známý pěvec a režisér Karel Berman a komická opera o jednom dějství měla premiéru v Operním studiu AMU v Praze v roce 1965. Josef Boháč (1929–2006) si upravil libreto k opeře Námluvy podle stejnojmenné Čechovovy komedie z roku 1889; jednoaktová komická opera měla premiéru v pražském DISKu v březnu 1971.

Až 12. prosince 2014, tedy 41 let po skladatelově smrti, proběhla v pražském Národním divadle poloscénicky premiéra opery Aloise Háby (1893–1973) Nová země, která vznikla v roce 1936 podle stejnojmenné povídky Fjodora Vasiljeviče Gladkova z roku 1928. Dílo zachycuje složitý proces kolektivizace vesnice a Hába se operou přihlásil k levicovému politickému směru. V roce 1937 se chystalo uvedení opery, avšak členové tehdejšího Orchestru Národního divadla odmítli dílo hrát (už v předehře cituje Hába Internacionálu), navíc ministerstvo kultury pak divadlu nedoporučilo uvedení z ideologických důvodů. Ani po únoru 1948 ale Hába operu k uvedení neprosadil.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat