Děvče na vdávání po 150 letech

  1. 1
  2. 2

Před 150 lety měla v pražském Prozatímním divadle premiéru Smetanova Prodaná nevěsta

Z historie, přehlížené s odstupem, vyčnívají události, kterým přikládáme mimořádný význam, ale v okamžiku, kdy se dějí, jejich výjimečnost nezaznamenáme. V nejlepším můžeme jen podvědomě tušit, že jsme se stali svědky něčeho mimořádného (nebo si to za předpokladu nějaké osobní vazby přejeme), avšak cosi jako jedinečnost, trvalost, nadčasovost vzniká až dodatečně.

Pražské Prozatímní divadlo uvedlo během května 1866 ve své hlavní budově na vltavském nábřeží dvacet devět představení, k tomu na pobočné letní scéně Novoměstského divadla dalších dvanáct – tedy jednačtyřicet představení během třiceti dní (31. května byl takzvaný „noremní den“ a nehrálo se).

Prozatímní divadlo (zdroj theatre-architecture.eu/archiv J. Hilmery)
Prozatímní divadlo (zdroj theatre-architecture.eu/archiv J. Hilmery)

Z oněch čtyřiceti jednoho představení byla dvě operetní: Milenka na střeše Karla Ferdinanda Kohna (pseudonym C. F. Conradin) a Offenbachovy Krásné Gruzínky, a jedenáct operních: Boïeldieuova Bílá paní, od téhož autora v odpoledním představení Jan z Paříže a večer Donizettiho Lucie z Lammermooru (bez prvního dějství), dále se hrál Lortzingův Zbrojíř, Donizettiho Lucrezia Borgia, Gluckova Armida a také jeho Orfeus a Eurydika, Smetanovi Braniboři v Čechách, Héroldův Zampa, Halévyho Židovka. Jedenácté operní představení a jediná premiéra toho měsíce připadla na 30. května a mohla se právě tak dobře označit jako opereta. Byl to skromný příběh z vesnice o tom, jak Jeník šikovným trikem dostal svou Mařenku, mazaný dohazovač Kecal ostrouhal a Vašek, který se ještě nechtěl ženit, si zahrál na medvěda. A mezitím na principálův povel metali kozelce potulní komedianti a Esmeralda tančila kankán, ve dvou dějstvích se zpívalo i mluvilo.

Smetanova operní prvotina Braniboři v Čechách, poprvé uvedená 5. ledna 1866, měla za sebou do premiéry Prodané nevěsty třináct představení. V repertoáru Prozatímního divadla znamenali Braniboři vítanou vlaštovku, ale jaro přece jen ještě nevěstili. Opera obsahovala historické téma svázané s Čechami a měla patřičné patriotické vyznění, ale prostý lid zastupovala v opeře vzbouřená chudina a národní život má přece také jiné, radostnější stránky. Čekalo se na původní českou operu, která by nejen obstála v kmenovém operním repertoáru a potvrdila soběstačnost vlastní české tvorby, ale také měla vyhlídku se dlouhodobě udržet i reprezentovat národní operu v cizině. Představa toho, co by pro takovou národní operu mělo být specifické, byla mlhavá, ale panoval optimismus. Den před premiérou Prodané nevěsty psal Jan Neruda: „Letní naše saisona divadelní není tak chudá, jak jsme se toho obávali, naopak sluší přiznati, že repertoir náš sobě poměrně živě počíná. Uznáváme toho vzdor pravdě, že celkově arci jde podnes repertoir onou dráhou, která od nás i od jiných byla naznačena co nevyhovující. Od léta ostatně nečekáme obratu rozhodného, ač jisté známky dobré vůle, k obratu tomu směřující, dobře pozorujem. Doba věru není prospěšna návštěvě divadel a naše artistická správa přece sestavila například pro běžící dny repertoir lecčím novým prospěšně se označující. Vidíme tu nové hry původní i přeložené, uslyšíme novou původní operu…“ A mezi denními zprávami se hned objevilo upozornění, že „zejtra provozuje se na českém jevišti poprvé p. B. Smetanova komická opera Prodaná nevěsta osobním řízením skladatelovým. […] Podotýkáme prozatím, že to první komická zpěvohra v naší literatuře dramatické a již z této příčiny povinni jsme věnovati jí zvláštní pozornost.“

30. května 1866 byla středa. Do sbírky „Na zdar důstojného národního divadla“ toho dne přibylo 182,63 zlatých (s půvabnou poznámkou, že „od vášnivého národního Honzíka z Kolína sebráno za rozličné předměty 7,16“) a celková suma sbírky nyní činila 27 729,13 zlatých. Ze Slezska přišla zpráva, že se po celých hranicích stahují pruská vojska, ale co se za tím skrývá, si zpravodaj netroufal odhadnout. Rakousko navzdory diplomatickým jednáním zbrojilo a Itálie, která uzavřela v dubnu s Pruskem spojeneckou smlouvu, už v nejkratší době počítala s vypuknutím války. Pro všechny případy byl předčasně ukončen školní rok na středních školách, „aby mládež se domů propustiti mohla“.

Zpěvácký spolek v Železném Brodě se rozhodl „výnos z pěvecké a deklamatorní besedy věnovat účelům vojenským za příčinou hrozícího nebezpečenství války“.

Zpravodajství tvořilo pestrou směs. V novinách stály na jedné stránce titulek Přípravy k válce a zprávy o obecném neklidu, a na další stránce oznámení:

Královské zemské české divadlo v Praze.
Ve středu dne 30. května 1866. (Hra mimo předplacení).

Poprvé: (Osobním vedením skladatele)

Prodaná nevěsta.
Komická zpěvohra o dvou jednáních. Slova od Karla Sabiny. Hudba od Bedřicha Smetany.

Plakát k premiéře Prodané nevěsta 30. května 1866 (zdroj commons.wikimedia.org)
Plakát k premiéře Prodané nevěsty 30. května 1866 (zdroj commons.wikimedia.org)

Hned pod tím byla v novinách výzva: „Bratří Sokolové! Ve čtvrtek dne 31. května podnikne jednota naše výlet způsobem tím, že vyjede se ráno o 6. hodině vlakem do Řevnice, odkudž pak se půjde pěšky přes Řídkou na sv. Kilian a pak na Zbraslav. Večerním vlakem, jenž o 8 1/2 hod. z Radotína odjíždí, pojede se nazpět do Prahy.“

Kromě obecné nervozity se později také tomuto sokolskému podniku přičítalo, že Prozatímní divadlo bylo v den premiéry poloprázdné. Spojení dvou faktů vzniklo pravděpodobně na základě Smetanovy zpětně zaznamenané vzpomínky: „Náhodou obecenstvo při prvním představení Prodané nevěsty dne 30. května v Nov. div. 1866 scházelo, za jedno již všude panoval strach, neb vojna s Pruskem započala, a za druhé zrovna české spolky dělaly na ten den výlety do okolí.“

  1. 1
  2. 2

Související články


Komentáře “Děvče na vdávání po 150 letech

Napsat komentář

Reklama