Do Komické opery přišel před čtyřmi lety a operní život v Berlíně obrátil naruby

Komická opera v Berlíně zaznamenává nevídané úspěchy od té doby, co se její ředitel, Australan Barrie Kosky, rozhodl uvádět zapomenutý meziválečný repertoár. Rodák z Melbourne a gay židovského původu obrátil naruby operní svět německé metropole, když se před čtyřmi lety chopil vedení Komické opery. Kosky uvedl neznámé partitury, například díla, která psali židovští skladatelé v horečnatých letech Výmarské republiky (1918-1933), místo toho, aby se spokojil se zlatým fondem operního repertoáru, který nikdy nevychází z módy.

Jen málo znalců dosud slyšelo o operetě Clivia, kterou napsal Nico Dostal, opeře Ball im Savoy (Ples v Savoji) Paula Abrahama či operetě Eine Frau die weiss was sie will (Žena, která ví co chce) Oscara Strause, dokud je Kosky neuvedl. Získal si tím nadšenou kritiku a plné hlediště.

“Než jsem tady začínal, strávili jsme hodně času úvahami o tom, co Komická opera vlastně je a co bychom chtěli, aby se z ní stalo,” vysvětluje devětačtyřicetiletý ředitel. “Nechci, aby se zdejší práce dala snadno definovat. Přeji si, aby tu bylo místo, kde něco pro sebe najdou všechny věkové kategorie,” citovala jej agentura AFP.

Barrie Kosky je známý svými převratnými inscenacemi, které jdou od vysoce teatrálního po maximálně minimalistické. “Chci, aby tuto scénu charakterizovala rozmanitost. Volím produkce, které jsou jeden večer vysoce náročné a následující večer zase zábavné. Chci publikum překvapovat,” říká.

V Berlíně hrála Komická opera vždy druhořadou roli, v pozadí za svými dvěma sestrami: Státní operou, která stojí jen několik set metrů daleko, na třídě Unter den Linden v srdci metropole, a Německou operou, situovanou v bývalém západním Berlíně.

A milovníci opery vždy pohlíželi poněkud opovržlivě na instituci, kterou v roce 1947 založil rakouský dramaturg a režisér Walter Felsenstein. Ten stál v jejím čele až do své smrti v roce 1975. Kosky z ní však dokázal vytvořit módní instituci a získat si diváky: v sezoně 2014/2015 celkem 214.600 diváků zhlédlo 234 představení. Divadlo bylo naplněno z 88 procent, což je více než u dalších dvou berlínských operních scén.

Ředitel je ostatně potěšen štědrými státními subvencemi, které podle něj umožňují nabízet vstupenky za “směšně nízké a přístupné ceny, což vyvrací všechny argumenty, že opera je záležitostí elity”. “Na představení do Komické opery si můžete koupit vstupenku za 12 eur (325 Kč), a to je mnohem méně, než byste vydali za sportovní utkání nebo rockový koncert,” zdůrazňuje.

Souběžně s berlínskými aktivitami byl Kosky vyzván, aby příští rok připravil novou inscenaci Mistrů pěvců norimberských Richarda Wagnera pro festival v Bayreuthu, kam směřují každoročně milovníci tohoto německého skladatele. Avšak umělec s židovskými kořeny – jehož maďarská židovská babička trvala na tom, aby se učil němčinu – přiznává, že v něm Wagnerovo stěžejní dílo vyvolává poněkud rozpolcené pocity. V opeře je zdůrazněna nadřazenost německého umění, dílo si oblíbil Adolf Hitler a nacisté zneužívali partituru pro propagandistické účely.

Barrie Kosky je rovněž velmi žádán v zahraničí. A když mu zbude volná chvíle, zapomene na operu a vydá se do multikina na Postdamer Platz v Berlíně, aby se tam “podíval na nějaký příšerný hollywoodský film”, jak sám říká.