Dům Bernardy Alby v libereckém baletu

Liberecký balet po příchodu Aleny Peškové na místo umělecké šéfky zaznamenal zajímavou proměnu. Bývaly doby, kdy se v Liberci baletní šéfové často střídali, kdy se v jednu chvíli soubor takřka rozpadal a kdy umělecké výsledky byly až na výjimky nevalné. V poslední době zavládla v Liberci tvůrčí atmosféra, zdá se, že tanečníci mají motivaci, v dramaturgii lze vysledovat jasný směr. Páteř repertoáru tvoří inscenace umělecké šéfky, která inklinuje k původnímu autorskému tanečnímu divadlu, za jehož dosavadní vrchol považuji Periferii podle předlohy Františka Langra. Zajímavým rysem liberecké dramaturgie je hledání námětů přímo v místě. Z tohoto ranku je balet Gustav Klimt, inspirovaný slavným malířem, který pro liberecké divadlo vytvořil návrh opony, balet Harald, pojednávající o libereckém rodákovi a slavném tanečníkovi Haraldu Kreutzbergovi, před rokem uvedené Café Reichenberg, zpracovávající několik libereckých námětů, anebo balet Ota-Pavel-Raška. Právě v Dukle Liberec nastartoval svou oslnivou kariéru skokan na lyžích Jiří Raška. Pravdou je, že inscenace z poslední doby mají dost kolísavou úroveň a třeba Ota-Pavel-Raška připravený choreografem Martinem Dvořákem se nepovedl.

Alena Pešková si uvědomuje, že živoucí umělecký organismus je potřeba živit aktivním zapojováním mladých umělců. Ve volném cyklu jim dává jednou ročně příležitost na jevišti Malé scény. Díky tomu vloni debutovaly Marika Hanousková a Veronika Fišerová s baletem Café Reichenberg. V druhém celovečerním baletu pro liberecký soubor se Marika Hanousková inspirovala dramatem Garcíi Lorky Dům Bernardy Alby.Drama despotické matky Bernardy, která prosazuje pokřivenou morálku a dusí emoční potřeby svých pěti dcer, je do baletní podoby převedeno věrně. Aby Marika Hanousková zapojila i pánskou část souboru, zpřítomnila klíčovou mužskou postavu Pepe Romana a přidala postavu opraváře. Naznačením flirtu opraváře se služkou Poncií tak vytvořila kontrast k nenaplněným sexuálním touhám Bernardiných dcer. Choreografka staví drama přehledně, avšak bez přehnaného popisu. Daří se jí charakterizovat postavy, včetně těch, které v díle nemají velký prostor (což platí i pro některé upozaděné Bernardiny dcery). Španělský kolorit navozuje už hudba Petra Čermáka, zejména však sama choreografie, která je prostá akademických baletních klišé. Na to, že je Marika Hanousková velmi mladou autorkou, je její inscenace dramaturgicky a režijně propracovaná. Zajímavého a přitom technicky jednoduchého efektu dociluje například stínohrou – už úvodní příchod Bernardy s dcerami, jejichž stíny se přibližují k horizontu, je působivý; zcizujícím a přitom oživujícím prvkem je výstup kytaristy při duetu služky Poncie s opravářem. Milým překvapením je zodpovědný přístup tanečníků. Podle zhlédnuté reprízy je práce na inscenaci zaujala; byla vidět přesnost v nuancích gest, zaujetí pro taneční jazyk, který pro ně není rutinou. Zkrátka bylo vidět, že té práci věří. Jaký to rozdíl oproti někdejším zkušenostem z návštěv libereckého baletu!V suitě žen hraje prim právě Bernarda Alba v podání Valerije Radionovy. Po většinu představení „drží figuru“ – v panovačně napřímeném postoji, rozvážném, ale důrazném kroku, přísné mimice. O to více v jejím podání vyzní samotný závěr, kdy po smrti nejmladší dcery Adély na chvíli nad přísným výrazem zavládne hřejivý mateřský cit, aby byl vzápětí zadušen strohým despotickým gestem. Výborně tady pomáhá i kostým Aleše Valáška – dlouhá černá sukně a blůza s vysokým límcem, který jako by Bernardu chvílemi škrtil, jak ostatně ona sama naznačuje občas se opakujícími gesty. Typově přesně hrají i další tanečníci – vzdorovitou Adélu Annabel Pearce, její závistivou a špehující sestru Martirio Rie Morita, bezstarostného floutka Pepe Romana Jaroslav Kolář.

Hanouskové Dům Bernardy Alby byl milým překvapením. Ideální inscenace pro malý regionální baletní soubor.

Hodnocení autora recenze: 70 %

Dům Bernardy Alby
Libreto, choreografie, režie: Marika Hanousková
Hudba: Petr Čermák
Scéna, kostýmy: Aleš Valášek
Light designer: Pavel Hejret
Dramaturgie: Helena Syrovátková
Hudební nastudování: Elena Nagyová
Premiéra 16. května 2014 Malé divadlo Liberec
(psáno z reprízy 27. 5. 2014)

Bernarda Alba – Valerija Radionova
Angustias – Maria Gornalova
Martirio – Rie Morita
Adéla – Annabel Pearce
La Poncia – Veronika Šlapanská
Pepe Romano – Jaroslav Kolář

www.saldovo-divadlo.cz

Foto Lukáš Trojan, Martin Babic

Hodnocení

Vaše hodnocení - Hanousková: Dům Bernardy Alby (DFXŠ Liberec)

[Celkem: 2    Průměr: 5/5]

Mohlo by vás zajímat


2
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na

Dobré dopoledne, rozsáhlejší komentář k této recenzi jsme se souhlasem jeho autora přesunuli do čtenářského blogu (zde)

Jiří Vokoun

Mohu potvrdit recenzi,včera jsem to viděl “na vlastní oči” a vřele doporučuji.I přes to obrovské vedro,které vládlo i v samotném divadle,odvedli tanečníci,hlavně tanečnice,vskutku skvělý výkon.