Dvojice Julia Fischer a Julianna Avdějeva zahraje v Praze

V hudbě platí, že jedna a jedna nejsou dvě, ale tři a klidně ještě více. Zvláště u tak fantastické dvojice jako je houslistka Julia Fischer a klavíristka Julianna Avdějeva. Dvě krásné a geniální virtuosky byly snad již svými jmény předurčeny k tomu, aby koncertovaly společně. Anebo je k tomu dovedly jejich neuvěřitelné životní příběhy nabité splněnými sny a senzačními hudebními triumfy? Julia a Julianna zahrají v rámci řady mimořádných koncertů FOK ve středu 7. března ve Smetanově síni Obecního domu.

Julia Fischer byla zázračným hudebním dítětem podobně jako Mozart nebo třeba Paganini. Na housle začala hrát ve třech letech a záhy k tomu připojila i klavír, na který ji občas také můžeme slyšet koncertovat. Tvrdí o sobě ale, že je primárně houslistkou a klavír má jen tak „jako koníček“. Každopádně jde o koníček vskutku v nejvyšší kvalitě; i přes houslemi zaplněný diář Julia ve volném čase neustále za klavír usedá a dokáže zazářit i jako klavírní sólistka.

Zpět však k jejím houslím, s nimiž dobyla a stále znovu dobývá svět; byla to podle jejích slov „spíše náhoda, že svůj první koncert s orchestrem hrála na housle“ a ne na klavír. To ji velmi ovlivnilo a housle se následně staly „tím hlavním“ nástrojem. A pak – dokážete si představit, že byste nastoupili na vysokou školu ve svých devíti letech? Na to je potřeba nejen zcela mimořádný hudební talent a obrovská motivace, ale také neobyčejná zralost ve všem, co studium ve špičkové houslové třídě obnáší. Julia byla zkrátka vždy napřed. Jak napovídá její životní motto „carpe diem“, dokázala vždy využít každý svůj okamžik tak, aby jej proměnila v budoucí štěstí. A co je snad ještě pozoruhodnější, daří se jí prvenství stále držet.

Studium u Any Čumačenko na Vysoké hudební škole v Mnichově se brzy ukázalo jako ta nejlepší volba: V necelých dvanácti letech Julia nastartovala světovou sólovou kariéru vítězstvím v prestižní houslové soutěži Yehudi Menuhina. O rok později získala Velkou cenu Eurovize mladých instrumentalistů v Lisabonu a pak ještě nespočet dalších významných ocenění, a to i za nahrávky nebo komorní hru. V patnácti letech začala toužit po učitelské kariéře, což se ukázalo jako další správný směr, když se ve třiadvaceti stala nejmladší profesorkou na vysoké škole v Německu, a to nejprve ve Frankfurtu, později se však vrátila do Mnichova na školu, kde předtím sama studovala, aby nastoupila na místo své profesorky. Na otázku, co bylo podle ní nejdůležitější na cestě ke všem životním úspěchům, kterých se jí podařilo dosáhnout neuvěřitelně brzy, Julia odpověděla: „Být pravdomluvná k sobě samé.“ I jako matka dvou dětí s neutuchající energií koncertuje a vydává nahrávky s těmi nejlepšími tělesy po celém světě, kromě toho se věnuje komorní hudbě – vedle vlastních recitálů má od roku 2010 kvarteto, které nese její jméno a ve kterém, jak uvedla, hraje se svými nejlepšími přáteli. Ve spolupráci se svou matkou také stále vede mistrovské kurzy Musikferien am Starnberger See.

Tuto sezonu je Julia rezidenční umělkyní u Vídeňských filharmoniků, na jaře má v plánu cestu do New Yorku společně se špičkovým cellistou Danielem Müller-Schottem, se kterým hraje Brahmsův Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr, řadu sólových koncertů v mnoha německých městech, dále v Paříži, Curychu, a v neposlední řadě také recitálové turné s klavíristkou Juliannou Avdějevou, v rámci kterého už příští týden zavítá i do Obecního domu v Praze.

Julianna Avdějeva koncertuje také sólově po celém světě, k čemuž jí podobně jako Julii Fischer dopomohlo i vítězství ve světoznámé (v tomto případě klavírní) Chopinově soutěži ve Varšavě. Uspěla též v soutěži Arthura Rubinsteina a v mnoha dalších. Díky tomu se pravidelně objevuje v nejproslulejších koncertních síních po celém světě. Na jaře vystoupí například s vlastním recitálem v Sydney nebo s Chopinovým Druhým klavírním koncertem v Hong Kongu. Během podzimu se vydá na významné turné s Deutsches Symphonie-Orchester Berlin po Japonsku a představí se v sólových recitálech v Koreji, Tchaj-wanu a Číně. Dále má před sebou turné po Severní i Jižní Americe, včetně debutu s Orchestre symphonique de Montréal a spolupráce s dalšími skvělými tělesy, jako je Pittsburgh Symphony Orchestra nebo Orquestra Sinfônica do Estado de São Paulo.

Avdějeva si získává publikum svou neochvějnou upřímností, skromností a hudebním vtipem. The Financial Times o ní napsal, že dokáže „nechat hudbu dýchat“. Oplývá také neochvějným smyslem pro bryskní hudební úsudek za každé situace. Také pro tuto dovednost je vhodnou společnicí na recitály k Julii Fischer. „Měly jsme společné hudební přátele, kteří nás za každou cenu chtěli dát dohromady. Byli přesvědčeni, že se k sobě hodíme. A 2012 k tomu konečně došlo. Co k tomu dodat? Měli pravdu,“ uvedla Julia Fischer. Julianna Avdějeva letos doprovodí Julii Fischer kromě České republiky po Německu, Španělsku, Švýcarsku a Polsku.

Na programu jejich zastavení v Obecním domě 7. března je Brahmsova Houslová sonáta č. 2 A dur, Šostakovičova Sonáta op. 134 a dále skladba Mýty od polského autora Karola Szymanowského. Nejnápadnějším rysem Brahmsovy sonáty je uplatnění obou nástrojů v rovnocenné roli. Klasicistní model melodie a doprovodu je nahrazen prací s tematickými myšlenkami, na níž se rovným dílem podílejí oba hráči, a oba tak mají šanci předvést své schopnosti v plné síle. Ve skladbě Mýty polského autora Karola Szymanowského zas hudebnice předvedou své interpretační schopnosti – skladba je inspirována příběhy z antických bájí, které vypráví skrz zvláštní, až impresionisticky pojaté, zvukové efekty, na nichž se opět oba nástroje mohou doslova „vyřádit“ v trylcích, rozložených akordech, flažoletech, či „jen“ v krásné melodické linii. Zmiňme se také o nástrojích, které ten večer ve Smetanově síni zazní. Julianna bude samozřejmě hrát na místní skvělý Steinway, Julie si pak přiveze své úchvatné housle Guadagnini z roku 1742. Možná že jednou, až tyto housle budou putovat dál do světa, se jim bude přezdívat ex-Fischer. Jako se jiným Guadagniniho nástrojům říká ex-Wieniawski nebo ex-Kubelík.

www.fok.cz