„Einstein muzikologie“ – Alfred Einstein se narodil před 140 lety

  1. 1
  2. 2

Vedle výše zmíněných Dějin hudby z roku 1917 a revidované verze Köchelova seznamu z roku 1937 patří k hlavním dílům Alfreda Einsteina monografie Heinrich Schütz (1928), biografie Gluck. Sein Leben – seine Werke (Gluck. Život a dílo, 1936), biografie Mozart. Sein Charakter, sein Werk (Mozart. Život a dílo, 1945), monografie Music in the Romantic Era (Hudba v období romantismu, 1947), studie The Italian Madrigal (Italský madrigal, 1949) a monografie Schubert. A Musical Portrait (Schubert. Hudební portrét, 1951). Kromě toho publikoval (v němčině či angličtině) řadu menších studií a nespočet článků a kritik v různých časopisech a sbornících. Jako editor zpracoval několik hudebních partitur pro nová vydání a podílel se na redakci a přispěl do hudebních slovníků Hugo Riemanns Musik-Lexikon (tři různá vydání v letech 1919, 1922 a 1929) a Das Neue Musiklexikon (1926) a do publikace Briefe deutscher Musiker (Dopisy německých hudebníků, 1938).

V češtině vyšla dosud jediná Einsteinova kniha, a to výběr studií a článků Od renesance k hudbě dneška, kterou přeložil Rudolf Toman a připravili Ivan Vojtěch a Tomislav Volek; vydal Supraphon v Praze v roce 1968. Dvousetstránková publikace zahrnuje studie o italském madrigalu, dílčí stati o skladatelích, úvahy o moderní hudbě, o smyslu hudebních dějin, o koncertním životě v minulosti, o vztahu hudby ke společnosti, o hudbě národní a univerzální, dále polemické články reagující na někdejší kulturně politickou situaci v hitlerovském Německu aj. Před lety uvažovalo nakladatelství Paseka o vydání monografie Hudba v období romantismu, ale z vydání nakonec bohužel sešlo. Již několik let má nakladatelství Vyšehrad v edičním plánu Einsteinovu biografii Wolfgang Amadeus Mozart. Život a dílo v překladu Heleny Medkové, vydána však zatím nebyla a není ani známo, kdy přesně by měla vyjít; snad se jí ale někdy dočkáme.

Alfred Einstein: Od renesance k hudbě dneška (archiv OP)

Kniha Hudba v období romantismu byla vydána ve slovenštině, a to v překladu Otakara Kořínka v nakladatelství Opus v Bratislavě v roce 1989. Autor v ní poutavým stylem s precizním vyjadřováním, s bohatstvím myšlenek a hlubokým průnikem do podstaty zkoumaného historického období postihuje souvislosti jeho duchovních proudů. Kniha má tři hlavní části: Východiska, koncepce, ideály; Dějiny; Filozofie. V 19 kapitolách Einstein probírá hudbu a skladatele 19. století. O rozsahu práce svědčí i názvy hlavních kapitol: Protiklady; Jednotlivec a společnost; Hudba jako centrum umění; Nadvláda instrumentální hudby; Univerzální a národní hudba; Forma a obsah; Nástup hudebního romantismu; Schubert – romantický klasik; Romantická opera; Symfonická a komorní hudba; Církevní hudba; Oratorium; Píseň; Národní hudba (kde nechybí ani podkapitola o hudbě české); Hudební estetika a muzikologie. Einstein tedy postihuje všechny žánry i důležité osobnosti a přirozeně nevynechává ve dvou rozsáhlých kapitolách ani klavírní literaturu a novoromantickou operu Wagnera, Verdiho a dalších skladatelů.

5 1 vote
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments