Paul Agnew (* 11. dubna 1964, Glasgow) je skotský operní tenor a dirigent, který se specializuje na interpretaci barokní hudby, zejména francouzského repertoáru 17. a 18. století. Patří mezi přední světové interprety náročných haute-contre rolí a je úzce spojen s proslulým souborem Les Arts Florissants.
Životopis
Paul Agnew se narodil v Glasgow a svou hudební dráhu zahájil v chóru katedrály v Birminghamu. Studoval hudbu na Magdalen College v Oxfordu jako stipendista chóru (Choral Scholar). Po dokončení studií se spojil s předními soubory rané hudby včetně Ex Cathedra, Consort of Musicke, Tallis Scholars, The Sixteen a Gothic Voices. Na počátku 90. let se vydal na samostatnou sólovou dráhu. Klíčovým momentem jeho kariéry se stal rok 1992, kdy ho objevil William Christie, zakladatel Les Arts Florissants, a angažoval ho jako předního interpreta francouzských barokních oper. V roce 2007 začal také dirigovat a postupně se stal spoluředitelem souboru – nejprve jako Associate Musical Director (2013), později jako Joint Musical Director po boku Christie (2020).
Tvorba
Agnew vyniká zejména v interpretaci francouzských barokních oper od skladatelů jako Rameau, Charpentier, Lully a dalších. Proslul jako interpret titulních rolí v operách Hippolyte et Aricie a Platée od Rameaua či Jason v Charpentierově Médée. Jeho diskografie čítá více než sto nahrávek, včetně děl J. S. Bacha, Händela, Purcella a Monteverdiho. Jako dirigent vedl kompletní cyklus Monteverdiho madrigalů a realizoval projekty věnované dílu Gesualdo, Vivaldiho a dalších barokních mistrů. Pedagogicky působí jako spoluředitel akademie Le Jardin des Voix pro mladé zpěváky a v letech 2009-2015 vedl Orchestre Français des Jeunes Baroque.
Význam
Paul Agnew patří mezi hlavní protagonisty obrození francouzské barokní hudby na přelomu 20. a 21. století. Jeho práce s Les Arts Florissants zásadně přispěla k pochopení a interpretaci francouzského operního stylu haute-contre. Získal několik prestižních ocenění včetně Gramophone Awards za nahrávky Monteverdiho madrigalů (2016) a Gesualdových madrigalů (2022). Jako dirigent úspěšně kombinuje pěveckou a dirigentskou kariéru a přenáší své interpretační zkušenosti na nové generace barokních specialistů.
Zajímavosti
Agnew je jedním z mála současných zpěváků, kteří ovládají náročnou techniku haute-contre – historický francouzský typ vysokého tenoru používaný v barokní opeře. V roce 2007 se stal prvním dirigentem kromě William Christie, který kdy dirigoval Les Arts Florissants. Jeho nahrávka Bachova Vánočního oratoria s Philipem Pickettem byla kritikou vyzdvihována pro mimořádně expresivní interpretaci evangelistových partů.