Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Hector Berlioz
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena

Hector Berlioz

Louis-Hector Berlioz (1803–1869) byl francouzský romantický skladatel a dirigent, jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního romantismu 19. století. Proslul především svou orchestrální tvorbou a inovativním přístupem k instrumentaci.

Publikováno 07/09/2025
sdílejte:
3 minut čtení
sdílejte:

Louis-Hector Berlioz (1803–1869) byl francouzský romantický skladatel a dirigent, jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního romantismu 19. století. Proslul především svou orchestrální tvorbou a inovativním přístupem k instrumentaci.

Životopis

Berlioz se narodil 11. prosince 1803 v La Côte-Saint-André nedaleko Grenoblu do rodiny lékaře Louise Berlioza. Podle otcových představ měl studovat medicínu, a proto v roce 1821 odešel do Paříže na lékařskou fakultu. Brzy však objevil svou vášeň pro hudbu a začal navštěvovat pařížskou Operu i Konzervatoř. V roce 1826 definitivně opustil medicínské studium a věnoval se hudbě, což vyvolalo rodinný konflikt. Po čtyřech pokusech vyhrál v roce 1830 prestižní Prix de Rome, což mu umožnilo studijní pobyt v Itálii. V roce 1833 se oženil s irskou herečkou Harriet Smithsonovou, která ho inspirovala k některým jeho nejslavnějším dílům. Berlioz zemřel 8. března 1869 v Paříži.

Tvorba

Berliozova tvorba zahrnuje orchestrální skladby jako Fantastická symfonie (1830) a Harold v Itálii, chrámové hudby včetně monumentálního Requiem a L’Enfance du Christ, tři opery Benvenuto Cellini, Trójané a Beatrice a Benedikt a hybridní díla jako dramatická symfonie Romeo a Julie nebo dramatická legenda Faustovo prokletí. Byl průkopníkem programní hudby, která vypráví konkrétní příběh nebo zobrazuje mimohudební obsahy. Jeho orchestrace byla revoluční – používal neobvyklé kombinace nástrojů a dosahoval tak nových barevných účinků. Napsal také významný teoretický spis Velká instrumentace a orchestrace.

Význam

Berlioz zásadním způsobem rozšířil možnosti orchestrální hudby a stal se jedním z největších inovátorů v oblasti instrumentace. Jeho díla ovlivnila generace pozdějších skladatelů včetně Wagnera, Liszta a Mahlera. Zavedl koncept idée fixe (fixní myšlenky) – opakujícího se hudebního motivu představujícího určitou postavu nebo myšlenku v rámci skladby. Kromě skladatelské činnosti byl také uznávaným dirigentem a vlivným hudebním kritikem, který po třicet let psal pro pařížský deník Journal des débats. Jeho memoáry patří k nejzajímavějším dokumentům romantické epochy.

Zajímavosti

Berlioz nikdy nenaučil hrát na klavír, což bylo mezi skladateli jeho doby výjimečné. Jeho láska k Harriet Smithsonové začala poté, co ji viděl hrát v Shakespearových hrách – zamiloval se do ní dříve, než ji vůbec poznal osobně. Dirigoval koncerty s více než tisíc hudebníky. Fantastická symfonie, inspirovaná právě neopětovanou láskou k Smithsonové, byla údajně první symfonií s autobiografickým programem. Berlioz byl ve své době kontroverzní postavou – kritici se dělili na ty, kteří ho považovali za génia, a ty, kteří jeho hudbu pokládali za chaotickou a beztvarou.

Související články

Roméo et Juliette – Julian Steckel, Darrell Ang, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, 7. června 2023 (zdroj Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, foto Petr Dyrc)

Roméo et Juliette v podání Pražských symfoniků: Krásné tóny, málo hudby

Dramaturgicky atraktivní koncert připravil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK na středu 7. června 2023 ve svém domovském koncertním sále – Smetanově síni Obecního…

Obsesivní romantik: Hector Berlioz ve víru milostného dramatu

O Berliozově životě koluje velké množství anekdot, prozrazující jeho prudký temperament a impulsivní chování. Kdyby žil skladatel dnes, zřejmě by mu psychologové diagnostikovali obsedantně…

Faustovo prokletí na festivalu Smetanova Litomyšl

Festival Smetanova Litomyšl má již 61. ročník a za dobu svého trvání má tedy vybudovanou tradici, stavějící na přehlídce toho nejlepšího, co je v…

Faust se v Litomyšli pokusí prolomit své prokletí

V neděli 23. června 2019 uvede festival Smetanova Litomyšl Faustovo prokletí, oratorium francouzského skladatele Hectora Berlioze. Dílo, kvůli kterému Berlioz finančně zbankrotoval. A které…

Berlioz mimo parametry

Pražské jaro uvedlo monumentální Te Deum Hectora Berlioze. Symfonický orchestr Českého rozhlasu a sdružené sbory dirigoval John Nelson.

John Nelson: Berlioz je jeden z největších vizionářů v historii

Přední americký dirigent John Nelson, který je specialistou na dílo Hectora Berlioze, provede na festivalu Pražské jaro 15. května 2019 se Symfonickým orchestrem Českého…

Načíst další
Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Irving Berlin
Další článek Karel Berman
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up