Filip Barankiewicz: Náš repertoár obsahuje vše, co soubor 21. století vyžaduje – klasiku, neoklasicismus i modernu

S Filipem Barankiewiczem, šéfem Baletu Národního divadla, jsme se poprvé setkali v roce 2017 před jeho nástupem do funkce. Tehdy nás seznámil se svými vizemi a záměry. „Za pět let budu moci říci více“, řekl mi. Byla to situace nelehká, převzít funkci po oblíbeném Petru Zuskovi. A proto jsem se za ním vydala, abych mohla po zmíněných pěti letech porovnat jeho záměry se skutečností. Jeho hlavní ideou bylo vrátit na jeviště Národního divadla, Státní opery a Stavovského divadla více klasického baletu, což se naplnilo a zdá se, že to publikum rádo akceptuje. Zároveň projekty jako bpm nebo Forsythe/Clug/McGregor ukázaly, že se nebojí ani moderny.

Profesionál každým coulem, který se prezentuje jako týmový hráč ve službách souboru ND, jehož vnitřně uspokojuje možnost předávat své bohaté profesionální zkušenosti a tím posouvat úroveň svého týmu. Bude mít ještě možnost pokračovat v započaté koncepci, neboť v říjnu s ním byla podepsána nová smlouva prodlužující jeho působení v Praze o další čtyři roky. Při souboru Baletu Národního divadla zavedl i systém pro elévy, jehož rozvoj bohužel přibrzdil kovid. Největší radostí Filipa Barankiewicze je dle jeho slov to, že 15. prosince 2022 dojde ke splnění dalšího bodu jeho koncepce a do repertoáru baletu přibude poprvé v Praze uváděná Tramvaj do stanice Touha v choreografii světově proslulého Johna Neumeiera.

V říjnu jste získal nominaci na cenu kritiků časopisu Dance Europe – berete to jako mezinárodní ocenění vašich prvních 5 let u souboru Baletu Národního divadla v Praze?
Nikdy jsem nebažil po žádných cenách, které by náležely přímo mně. Nechci být šéfem baletu proto, abych sbíral ceny. Více si vážím toho, že soubor Baletu Národního divadla získal ocenění Nejlepší premiéra sezony 2021–2022 za inscenaci díla Eden v choreografii Wayna McGregora a oceněn byl také Matěj Šust. Více mě zajímá rozvoj souboru a zvyšování jeho uměleckých kvalit. Rád předávám všechny zkušenosti, které jsem nasbíral během celé své kariéry. Ty nejlepší věci, když jsem pracoval s Johnem Neumeierem, Marcií Haydée, Jiřím Kyliánem, Williamem Forsythem. A fantastické je to, že soubor ND má příležitost pracovat s osobnostmi tohoto formátu. Být šéfem souboru není o mně, ale o rozvoji každého člena souboru, o jejich kariéře, o jejich edukaci. Také je to o publiku, aby mělo možnost vidět různorodý repertoár, to, co ještě nikdy v Praze neviděli. Ta nominace mě potěšila pouze v tom kontextu, že někteří lidé na to lépe slyší a více si uvědomují kvality našeho souboru skrze ta mezinárodní ocenění.

Nedávno jsme se dočetli na Opeře Plus, že Jan Burian, ředitel Národního divadla, s vámi prodloužil smlouvu do roku 2026 – a vy jste ji podepsal. Znamená to, že i přes ty těžké kovidové roky jste k oboustranné spokojenosti našli společnou řeč?
Vážím si svobody a důvěry, které mi pro mou práci poskytuje Jan Burian jako můj jediný nadřízený. Samozřejmě kdybychom neměli prokazatelné výsledky, možná by i náš vztah byl o něčem jiném. Máme výbornou zpětnou vazbu od publika. Mnoho divadel má problémy nalákat publikum po kovidu zpět do hlediště. My, tedy Balet ND, za sezonu od září letošního roku do 25. 11. 2022, když odhlédneme od 100% vyprodaného Louskáčka a od chystané premiéry Tramvaj do stanice Touha, máme 86% naplněnost divadel. To je neuvěřitelně skvělý výsledek. Nám se jako jedněm z mála podařilo dostat se na předkovidovou úroveň. Těch 86 % – to je úžasný výsledek v porovnání s jinými evropskými domy – např. moje manželka teď byla v Německu a hlediště bylo poloprázdné… Také jsem hovořil s ředitelem Opery v Polsku, ten si také stěžoval, že lidé do divadla přestali chodit a je těžké je dostat zpět. Jsem tedy velmi potěšen, že naše publikum se vrátilo a chodí na nás, což si troufnu říci, že znamená, že se jim to líbí. Musím říci, že co se týče publika, nebojím se jít si sednout do hlediště. (úsměv)

V našem rozhovoru před 5 lety jste mi řekl: Teprve až za pět let budu moci říci: „Toto je můj soubor. To jsou moji tanečníci, se kterými bych chtěl strávit následujících pět či deset let.“ Máte tedy pocit, že tím, co bylo řečeno výše, se tato vaše myšlenka naplňuje?
Jsem velmi spokojený s vývojem souboru Baletu ND, momentálně vrcholí přípravy na premiéru Tramvaj do stanice Touha. Před svým nástupem jsem musel předložit koncepci rozvoje a připravit repertoár pro následujících 5 let a je velmi uspokojující, že všechny body se nám daří postupně realizovat. Mé umělecké vize se naplňují. Mým cílem bylo dostat soubor na špičkovou evropskou úroveň – a to se daří naplňovat, protože máme mnoho pozvání na turné. Právě jsme se vrátili z Cagliari v Itálii, kde jsme měli představení Romea a Julie v choreografii Johna Cranka. To je veliký úspěch.

Ve své umělecké koncepci jsem kladl na první místo navrátit na prkna ND více klasického baletu v ověřených choreografiích. Máme jeden z největších souborů v Evropě, a proto potřebujeme hrát klasický repertoár, který je nejtěžší k provedení a vypovídá o kvalitě souboru. To je náš základní kámen, na kterém se dá stavět. Mít klasický repertoár ve vysokém standardu, to je základna. Pokud bychom měli velkou skupinu lidí dělající pouze současný tanec nebo neoklasicismus, bylo by velice těžké vrátit se zpátky ke klasice. To byla pro mě od počátku velká výzva, a to jsem také dal najevo ve své koncepci rozvoje při nástupu. Jak můžete zjistit, máme na repertoáru Spící krasavici, Labutí jezero, Louskáčka, Romea a Julii, to je široký seznam klasického repertoáru. A je to to, co si publikum zaslouží vidět. Například Romeo a Julie od Cranka má jedny z nejkrásnějších kostýmů vůbec. Ani si mnohdy neuvědomujeme, jakého privilegia se nám dostalo – pouze čtyři divadla na celém světě mají tuto produkci. A také máme k dispozici ne jedno – ale tři velká jeviště ve třech historických budovách – ať už je to ND, SOP anebo Stavovské divadlo. Máme tři divadla a každé z nich se řadí k nejkrásnějším scénám v Evropě. Zopakuji – ne jedno – my máme k dispozici tři divadla! Proto musíme uvádět díla, která patří na tyto scény a která jsou hodna tam být.