Hana Blažíková a její španělský středověk na Letních slavnostech staré hudby

  1. 1
  2. 2
Třetí koncert Letních slavností staré hudby představil sopranistku Hanu Blažíkovou v jedné z jejích domén – středověké hudbě. V programu sestaveném ze skladeb ze španělských hudebních pramenů 13. a 14. století – Cantigas de Santa Maria, Kodex Las Huelgas a Llibre Vermell de Montserrat – vystupovala sólově, jen s vlastním doprovodem na románskou harfu. Interpretační variabilita písní dala Haně Blažíkové značný prostor pro sebevyjádření, nejednalo se tak pouze o koncert ve smyslu (zdařilého) hudebního předvedení, ale v jistém smyslu i o zajímavé osobnější „setkání“ s interpretkou.

Hana Blažíková – Letní slavnosti staré hudby 2020 (zdroj LSSH)

Hana Blažíková je mezinárodně velmi žádanou a obdivovanou pěvkyní, zejména pokud jde o raně barokní a bachovský repertoár. Soustavně a dlouhodobě se věnuje též středověké hudbě, zejména v souboru Tiburtina Ensemble Barbory Kabátkové, ale i jinde. Krátce před svým vystoupením na Letních slavnostech ostatně spolupracovala na podobném repertoáru se světoznámým španělským dirigentem a gambistou Jordim Savallem a jeho souborem La Capella Reial de Catalunya. Na Letních slavnostech se již se středověkou hudbou představila vícekrát jako členka Tiburtiny nebo v duu s Barborou Kabátkovou, tentokrát se však jednalo o čistě sólový „recitál“.

V programu byly nejhojněji zastoupeny Cantigas de Santa Maria. Jedná se o více než čtyři stovky písní o mariánských zázracích a oslavných hymnů, které jsou dochované v celkem čtyřech rukopisech. Jsou v galicijštině (respektive v jazyce, ze kterého se vyvinula moderní galicijština a portugalština). Písně vznikaly v prostředí dvora kastilského krále Alfonsa X., zvaného El Sabio (Moudrý), jenž vládl v letech 1252–1278. Zajímavostí je, že tento současník Přemysla Otakara II. zasáhl i do dějin střední Evropy, neboť si činil nárok na říšskou korunu. Vznik zpěvníku byl patrně osobním projektem krále, motivovaným vlastní zbožností, zároveň byl i projekcí politické moci v kulturní oblasti a součástí budování odkazu. Král ve své poslední vůli stanovil, aby písně byly uchovány v místě uložení jeho ostatků (jímž se stala katedrále v Seville) a některé se zpívaly o mariánských svátcích. Zda jeho přání bylo naplněno, je však nejasné.

Kodex Las Huelgas vznikl v letech 1300–1325 na půdě významného kláštera cisterciaček Santa María la Real de Las Huelgas, na rozdíl od Cantigas de Santa Maria se tak patrně jedná o zcela autenticky „ženský“ repertoár. Kodex obsahuje jak zpěvy určené pro vlastní liturgii, tak poetická moteta a kondukty na latinské texty, skladby jednohlasé i vícehlasé. Je pozoruhodným pramenem, pokud jde o ranou polyfonii školy Notre-Dame, respektive vývoj a praxi vícehlasého zpěvu na Pyrenejském poloostrově. V rámci řádného programu z něj zaznělo pět písní, z toho dvě v instrumentální podobě.

Hana Blažíková – Letní slavnosti staré hudby 2020 (zdroj LSSH)

Nejmladším (a nejméně zastoupeným) pramenem v programu koncertu byla Llibre Vermell de Montserrat. Pochází z benediktinského kláštera zasvěceného Černé Madoně z Montserratu a vznikl koncem 14. století. Vedle duchovních textů obsahuje i menší počet jednohlasých i vícehlasých vokálních skladeb.

Koncert kladl na interpretku poměrně velké nároky. Části skladeb přednášela bez doprovodu (aniž by bylo kdy patrné nějaké intonační zakolísání při opětovném zapojení harfy), některé kusy zazněly v instrumentální podobě, jinak však musela stále dělit pozornost mezi zpěv a hru. Jak už bylo dáno charakterem některých kompozic, harfa nesloužila ve zpívaných skladbách toliko jako čistě doprovodný nástroj, ale někdy na něj pěvkyně hrála i samostatné hlasy. Kvůli proměnlivé modalitě skladeb musela interpretka nástroj mezi skladbami často přelaďovat.

Asi nejemotivněji a nejpůsobivěji vyzněly písně v galicijštině z Cantigas de Santa Maria. Bylo každopádně znát, že k tomuto repertoáru má Hana Blažíková silný vztah (výběr z Cantigas de Santa Maria ostatně již v roce 2015 s Barborou Kabátkovou a dalšími kolegy nahrála na CD) a vyhovuje jí, že může k jeho interpretaci přistupovat tvořivě a intuitivně. Její ve vyšší poloze jasný a dosti pronikavý hlas, osobité charisma a neformální vystupování (pěvkyně si na pódiu, patrně aby se jí lépe hrálo, zula boty) se k charakteru této hudby, jež částečně připomíná písně trubadúrů, dobře hodí.

Hana Blažíková – Letní slavnosti staré hudby 2020 (zdroj LSSH)

Určitou slabinou koncertu, byť omluvitelnou, vzhledem k současné situaci a tomu, že se nejednalo o delší dobu připravovaný koncert, bylo sporé zpracování programové brožurky. Ta překvapivě neobsahovala texty a překlady skladeb, ale jenom krátké, většinou dvouvěté až třívěté přiblížení jejich námětu, jenž byl někdy podán poněkud simplicistně. (Tak se například čtenář u úvodní písně Virgen, madre groriosaPanna, Matka přesvatá dozvěděl toliko, že „tato píseň velebí Pannu Marii.“) Text jako by byl na tomto koncertě až ve druhém sledu (někdy i interpretačně se zdál být – alespoň u písní v latině – trochu potlačen ve prospěch sugestivity přednesu). Sama interpretka přitom jistě disponuje pracovními překlady písní přinejmenším do některého ze světových jazyků, část Cantigas de Santa Maria vyšla nedávno v českém překladu, takže by i zde bylo koho oslovit, a na internetu jsou dostupné akademicky i prakticky orientované projekty zpřístupňující texty v originále či jejich podrobnější obsahy.

Koncert, korunovaný dvěma přídavky, byl každopádně zajímavým zážitkem, který uspokojil nejen fanoušky Hany Blažíkové. Je rozhodně dobře, že Letní slavnosti nejsou jen festivalem barokní hudby, ale setrvale nabízejí i hudbu starších období, se kterou se lze v rámci běžné koncertní nabídky setkat výrazně méně. Koncert natáčel Český rozhlas, takže jej budou moci ocenit i další posluchači. Hana Blažíková vystoupí na festivalu ještě jednou – opět půjde o program s mariánskou tematikou. Ve čtvrtek 6. srpna bude protagonistkou koncertu nazvaného „Lilium mezi trním“, na němž zazní písně z České mariánské muziky Adama Václava Michny z Otradovic v kontextu tvorby dalších středoevropských a italských skladatelů 17. století.

 

Hodnocení autora recenze: 80 %

 

Květina milosti
Kostel sv. Martina ve zdi v Praze
Letní slavnosti staré hudby30. července 2020, 19:30 hodin
Hana Blažíková – zpěv, románská harfa

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


3.5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments