Hymnu Lužických Srbů stvořil bouřný čas

  1. 1
  2. 2
Svátky v posledních dnech roku spojují lidé nostalgicky s pojmem rodina a domov. I v minulosti si uvědomovali, a v době 19. století o to výrazněji, že domovina není jen dům a jeho okolí, ale vlast, kde jsou uctívány tradice, jazyk a kultura, přináležející celému domácímu společenství. Za své národní sebeurčení bojovali zejména tvrdě Lužičtí Srbové a významnou součástí lužického kulturního uvědomění byla hudba, jejímž nejvýznamnějším představitelem zůstává skladatel Korla Awgust Kocor.

Handrij Zejler (zdroj wikimedia.commons)

Tvorba lužickosrbských skladatelů se od počátků obrození obrací k prostým lidem a vyvolává pocity sociální sounáležitosti. V jejich hudbě ožívají jak dávné tradiční melodie, tak nové vlastenecké myšlenky.

Z duchovní hudby je dodnes známá píseň Lubozne dźěćo z oratoria Zyma Korla Awgusta Kocora, významného lužického skladatele a autora hudby k lužické hymně.

Řada Lužických Srbů studovala v Praze a mnoho Čechů mělo přátele i v Lužici. Obě kultury se průběžně vzájemně ovlivňovaly a v tomto prostředí vznikla i lužická hymna, píseň Rjana Łužica. Vznikla v Chotěbuzi roku 1845, jedenáct let po vzniku hymny české.

Autor textu Handrij Zejler (1804-1872) napsal dvě verze, jednu v dolnolužické, druhou hornolužické srbštině. Hornolužický originál zní:

Rjana Łužica,
sprawna, přećelna,
mojich serbskich wótcow kraj,
mojich zbóžnych sonow raj,
swjate su mi twoje hona!

Časo přichodny,
zakćěj radostny!
Ow, zo bychu z twojeho
klina wušli mužojo,
hódni wěčnoh wopomnjeća!“

V českém překladu…

Krásná Lužice
dobrá, přátelská,
mých srbských předků kraj,
mých krásných snů ráj,
svaté jsou mi tvoje cesty.

V časech, co přijdou,
rozkveteš se do krásy!
Ach, z tvého klína vyjdou muži,
hodni věčných vzpomínek!

Zejler pocházel z chudé rodiny studnaře, stal se evangelickým farářem, do dějin však vstoupil především jako básník a zakladatel jazykovědné společnosti srbského národa Maćica Serbska. Za svých studií v Lipsku se seznámil s Františkem Palackým, který měl velký vliv na Zejlerovy literární počátky. Vedle básní Zejler psal a vydával jazykovědné publikace, mezi nimiž vyniká německo-srbský slovník. Vedle vydavatelské činnosti též organizoval hudební život. Pro jeho vztah k hudbě byl přelomový rok 1844, kdy se seznámil s hudebním skladatelem Korlou Awgustem Kocorem.

Od roku 1835 měl Zejler místo faráře v městečku Łazu (německy Lohsa). Dařilo se mu vydávat noviny, skládat básně a po seznámení se skladatelem Kocorem společně založili osmašedesátičlenný pěvecký sbor učitelů. Dát dohromady tak velký sbor mužů musel být při tehdejším počtu obyvatel opravdu obdivuhodný výkon.

Pro sbor oba skládali písně v lužické srbštině a pořádali mnoho koncertů. Za zmínku stojí, že pro německé posluchače připravovali překlady ze srbštiny do němčiny.

Za své hudební spolupráce s Kocorem se Zejler snažil o psaní oratorií. Inspirován skotským básníkem Robertem Burnsem vytvořil cyklus Pocasy. Části Nalěćo, Podlěćo, Lěćoabo Žně, byly předlohou pro přítele Kocora. Jako národnostně významné ocenil oratorium lužicko-srbský spisovatel Jurij Brězan.

Handrij Dučman (zdroj wikimedia.commons)

Druhým Kocorovým spolutvůrcem byl kaplan Handrij Dučman (1836-1909), který napsal libreto k opeře Vodník (Wodžan).

Úryvek ze závěrečné scény opery je až děsivý:

Z černých mračen blesk udeřil,
mlynáře pak k zemi srazil,
macechu života zbavil,
mlýn celý zapálil,
s vřískotem udeří druhý,
děsivý blesk do jezera,
vodník mrtvý, krve šmouhy rozhání smršť větrná
,…“

Z dostupného záznamu provedení opery v Lužickém semináři 22. února 2019, o které jsme přinesli recenzi na stránkách Opery Plus a jehož provedení organizovala Společnost přátel Lužice, lze dílo v plném rozsahu zhodnotit (byť z dobře interpretovaných melodií) jen stěží.

Nezdá se, že by opera měla jen baladický námět z oblasti lidových pohádkových útvarů. Oba autoři, a především Handrij Duchman, měli dobré kontakty s českými obrozenci. Znali dobře i situaci v Rakousko-Uhersku po revoluci 1848. To zřejmě ovlivnilo i jejich nazírání na bezradnost situace se zánikem vesnic, tradic a celkového charakteru národnostní menšiny Lužických Srbů.

Téma je sice obecnější: vodníkovi se líbí dívka, kterou stáhne do jezera. Inspirací pro libretistu byla nepopiratelně Erbenova Kytice, ale v Duchmanových postavách, na rozdíl od českého básníka, lze sledovat porevoluční situaci v Lužici. Podnikatelé měli proti šlechtě daleko silnější pozice a venkovský mlynář s velkopodnikateli, továrníky a bankami nemohl konkurovat.

Tentokrát však jde o vážné politické téma, jehož leitmotivem je hrůza z rozšiřující se těžby hnědého uhlí. Symboliku jezera lze chápat jako hlubinné doly, mlynáře s nádhernou krajinou jako tehdejšího venkovského podnikatele. Požár mlýna mohl být zločinem nebo jen obraz ztráty movitosti a mlynář tak prodává to nejcennější, co má. Proti Erbenově jedné mrtvolce dítěte staví Duchman v libretu sedm mrtvých dětí, možné oběti důlních neštěstí.

Mlynář i macecha jsou potrestáni, ale potrestána je vlastně i dcera Maruška, která zůstává sama až do smrti. Ta hledá životní východisko u Panenky Marie, uchyluje se do modliteb a očekávání příletu dětí v podobě oživlých labutí. Básník tak vznáší myšlenku, že náboženské tradice by mohly zachránit celý národ. Alternativně je možné vidět podobné myšlenky i po stu padesáti letech v díle lužicko-srbské malířky Majy Nagelowé. Její obrazy zpodobňují dívky v kroji s černým sluncem s černým povrchovým dolem v pozadí. Malířka svou myšlenku prezentovala v Liberci na výstavě, kterou v současné době nemohl nikdo vidět. Na otázku budoucnosti lužických Srbů jen krčí rameny.

Korla Awgust Kocor (zdroj wikimedia.commons)

Korla Awgust Kocor bývá uváděn také jako německý skladatel Karl August Katzer (1822 – 1904). Obrozenské ovzduší druhé poloviny devatenáctého století, vzrušující společenský a politický život měly zjevně silný vliv i na faráře v Lužici. Obzvláště pak kontakty s českými umělci, spisovateli a samozřejmě i s hudebníky. Kocor byl velmi pilným a pracovitým vlastencem. Ovlivňoval život Lužických Srbů v celé krajině Lužice.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments