Jiří Štrunc: Dvořákova hudba je optimistická i v hluboce niterných kompozicích

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Dirigent oper Národního divadla v Praze a Divadla J. K. Tyla v Plzni Jiří Štrunc nemá na sklonku prázdnin času nazbyt. Novou sezónu již zahájil u dirigentského pultu v Praze ve Stavovském divadle, kde řídí inscenace Mozartova Dona Giovanniho. Dirigovat tu bude opět italský repertoár, především dílo Giacoma Pucciniho a těší se, že dojde také na Rusalku Antonína Dvořáka. Jeden Dvořákův titul ovšem nastudoval a diriguje v současné době i v Plzni. Jde o titul hraný jen výjimečně – Šelmu sedláka. Premiéru měla tato opera ve Velkém divadle krátce před prázdninami.
Jiří Štrunc (archiv respondenta)

Šelma sedlák Antonína Dvořáka je dílo prakticky neznámé. Jak vnímáte jeho zařazení do běžného repertoáru?
Je to nepochybně zajímavý dramaturgický počin. Díky němu publikum slyší krásnou a ne právě známou Dvořákovu hudbu. A také uvedení Šelmy sedláka mimoděk upozorní na fakt, že v obecném povědomí nefigurují zdaleka všechny skladatelovy opery. Vždyť kromě Rusalky, Čerta a Káči a Jakobína se jiné Dvořákovy opery dnes už vůbec nehrají. Dlužno říci, že pravděpodobně právem – Dvořák neměl štěstí na libretisty a mnohé jeho opery jsou tím poznamenány. U Šelmy sedláka tomu není jinak. Tehdy velmi mladičký libretista Josef Otakar Veselý chtěl vytvořit českou Figarovu svatbu, ale vznikl text bez nadhledu a noblesního vtipu, který má libreto Da Ponteho k Mozartovu dílu, a také postrádá výraznější dramatický spád. U Veselého jde o rázovitý český humor, který ale dnes už tak vtipně působit nemusí. Naopak cítíte jeho kostrbatost a naivnost. Ale Dvořákova hudba – to je hlavní důvod, proč tuto operu uvést a proč na ni přijít! Kvůli její melodičnosti i struktuře. Skladatel totiž velmi bohatě využíval ansámbly, což není příliš běžné. Šelma sedlák je doslova nabitý ansámbly! Sextety, kvartety, kvintety, výstupy se sborem. Dvořák ve svém skladatelském vývoji zřejmě potřeboval projít tuto cestu, protože srovnáme-li si Šelmu sedláka a vrcholnou Rusalku, uvědomíme si, že Rusalka naopak neobsahuje žádný ansámbl. S výjimkou žínek, ale ty nelze za skutečný ansámbl považovat.

Je tedy Šelma sedlák určitým vývojovým stupněm Dvořákovy tvorby?
Šelma sedlák zaujímá ve Dvořákově tvorbě, ale i v životě důležité místo. Psal jej po Stabat Mater, této niterné duchovní kantátě. Když budeme Šelmu sedláka dobře poslouchat, najdeme v něm mnoho citací právě ze Stabat Mater. Dvořák se zřejmě potřeboval vypsat z duchovního rozpoložení, v němž po napsání kantáty byl. A hledal látku, která by mu to umožnila. Něco docela jiného – lidového, veselého, přímočarého. Hledal veselý a humorný pohled na svět. Vypsat se v Šelmovi sedlákovi ze Stabat Mater se mu někde povedlo, někde méně, jak narážel na nedostatky libreta. Ale hudba, kterou zkomponoval, je velmi působivá.

Která hudební čísla ze Šelmy sedláka jsou podle vás nejcennější a pro diváky nejatraktivnější?
Myslím si, že zcela jistě ansámbly. Všechny. Jsou plné hudebního vtipu. Ne vždy to ovšem vychází optimálně, protože je v nich velmi mnoho přes sebe jdoucího textu a srozumitelnost tím trpí. Také v této opeře uslyšíte zcela jasný vliv Bedřicha Smetany, pod jehož taktovkou Dvořák hrál jako violista. Dalším významným prvkem je využití lidových tanců, nebo spíše jejich rytmického základu, kterému Dvořák dává svůj osobní tvar. Tím nejznámějším hudebním číslem celé opery, které mohou posluchači znát, je zřejmě árie knížete. Je to nejhranější Dvořákova barytonová árie a mezi pěvci je velmi oblíbena.

Srozumitelnost textu nebyla skutečně ideální. Co si myslíte o možnosti uvádět i českou operu s titulky?
Jsem určitě pro zavedení českých titulků i u českých oper. Usnadnily by divákům pochopení textu a celkovou orientaci v ději.

A. Dvořák: Šelma sedlák – Radka Sehnoutková, Lucie Hájková, Jiří Hájek, Michal Bragagnolo – DJKT 2019 (foto Martina Root)

Myslíte si, že by plzeňské uvedení Šelmy sedláka mohlo vyvolat zájem o tuto Dvořákovu operu? Nebo alespoň o určitá čísla z ní?
Nejsem si jist. I když je to opera stručná, nekomplikovaná a plná krásné Dvořákovy hudby. Ale může vyvolat a myslím, že vyvolá, zájem milovníků české opery a Dvořákova díla. Je hodně lidí, kteří mají jeho skladby rádi a za Šelmou sedlákem do Plzně ze zájmu přijedou. Už jen proto, aby tuto operu poznali. Je něco jiného poslouchat ji doma z nahrávek a vidět její živé provedení. Proto jsem přesvědčen, že je uvedení opery cenným počinem.

Jak jste získávali hudební materiály, když se opera celá léta nehrála? V Plzni naposledy v roce 1954, v Praze 1958?
Velmi obtížně, ačkoliv jde o dílo slavného českého autora. Konzultoval jsem materiály se svými přáteli z Ústavu hudební vědy, kteří se dílem Antonína Dvořáka zabývají, a zjistil jsem, že jediná originální partitura je Simrocova z roku 1883 vydaná v němčině. Chybí tam jakýkoliv český text. Partitura s českým textem neexistuje, existuje jen několik vydání klavírního výtahu s českým textem. Originální Simrocovu partituru naše divadlo má, ale orchestrální materiál je v tak dezolátním stavu, že je nepoužitelný. Objednali jsme proto materiál z Prahy, když nám však přišel, zhrozil jsem se. Zjistil jsem, že jsme dostali verzi dirigenta Bohumila Gregora, který ale dílo přepracoval do třech jednání, sám celé upravil a hudbu ve spojovacích momentech přestrukturoval. Zkrátil, vyškrtal a takto upravené dílo bylo vydáno. Neodpovídá ani Simrocově partituře, ani klavírním výtahům. O existenci Gregorovy verze jsme neměli tušení, ani jsme netušili, že se nejedná o Dvořákův originál, ale jeho přepracovanou podobu. Dlužno říci, že ani s Fibichovou Nevěstou messinskou (prem. 2018 pozn.aut.) to nebylo snadné. Ani v jejím případě nebyly notové materiály ideální. Když se nad tím zamyslíme z obecného hlediska, je to celé smutným dokladem toho, v jakém stavu je naše hudební dědictví. Přestože v minulosti vyšlo souborné vydání A. Dvořáka, řada děl v něm není obsažena.

To jste si se Šelmou sedlákem prožili hotovou hudební detektivku… Jak jste se s tím vypořádali?
Museli jsme materiály porovnat a sami ještě upravit. Nakonec hrajeme v zásadě Gregorovu verzi, ale s našimi škrty a úpravami.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na