Konečně potvora! S Danou Burešovou o Marině a Dvořákově Dimitrijovi v Bostonu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Vyčešu si drdol, vezmu si vysoké podpatky, přes šaty přehodím zlatý šál, zvednu obočí, zachrastím náramkem – a je to!

A tak se z Rusalky stane Marina?

Tak se z kohokoli stane Marina… Lidé své bližní posuzují podle toho, jak vypadají. To zkoumají jako první. Marininu pýchu a povýšenost Dvořák vyjádřil hudebně, a to jásavými a majestátními tóny. Ale zlatá barva, podpatky a zarputilý pohled to divákovi naznačí dřív, než otevřu pusu. Jsou to vnější atributy, ale zabírají.

Zabraly v Bostonu?

Zabraly, a nejen na diváky. Kolegyně Olga Jelínková, která zpívala něžnou a hodnou Xenii – samozřejmě v romantických krajkových šatech – mi pak říkala, že jsem se na ni v jedné chvíli tak zle podívala, až se mě opravdu bála. Bylo to ve třetím jednání, kdy Xenie přijde za Marinou a prosí o milost pro Šujského. Prý jsem po ní sekla takovým pohledem, že už bych ani nemusela zpívat (a teď volně parafrázuji): „Pláčeš na špatném hrobě, holubičko, rozhoduje car a ten stojí vedle mne. Ode mě se slitování nedočkáš.“

Ale aby to zas nevypadalo, že nastudovat roli znamená prohrábnout se šatníkem. Marina mi samozřejmě dala víc práce. Po celou dobu, kdy jsem tuto roli studovala, jsem zjišťovala, že neumím hrát zlou, že tu postavu v sobě necítím. A když jsem se snažila se do ní nějak vcítit a zahrát ji, deformovalo mi to tón. Asi jsem napínala svaly nějak jinak, než jak je můj hlas zvyklý. Proto jsem si musela dávat pozor, abych neupadala do nějaké veledramatičnosti. Ta je mojí povaze cizí. Takže zpívat hezky zlehka a zůstat jen u těch pohledů.

Užila jste si svou první operní potvoru dostatečně?

Zpívat Marinu poprvé před publikem, sledovat všechny puntíky v partituře, mávat šálem a ještě si to užívat? To poslední už bylo nad mé síly. Já jsem totiž typ zpěváka, který sám sebe permanentně podrobuje sebekritice. Každý tón, i při představení, neustále rozebírám. Je to jakási schizofrenie. Myslím na to, jak zazpívat to, co přijde, současně zkoumám to, co právě zpívám, a ještě analyzuju to, co jsem už zazpívala. Je to dost peklo a zabírá to obrovskou část mozkové kapacity. Než se takto v duchu probrodím jedinou árií, ostatní už jsou na konci opery.

Jaké bylo představení Dimitrije viděno vašima očima?

Vystupovali jsme v Jordan Hall, což je sál bostonské konzervatoře. Jde o krásný koncertní sál se skvělou akustikou. Kapacitou odpovídá asi našemu Rudolfinu. Na představení přišlo různorodé publikum, starší páry i studenti, a těch bylo opravdu hodně. Publikum bylo pozorné a nadšené. Když diváci na konci představení stáli, křičeli a aplaudovali, bylo jasné, že Dvořákova hudba to u nich vyhrála na celé čáře.

Provedení Dvořákova Dimitrije v Jordan Hall (foto Kathy Wittman/Odyssey Opera)
Provedení Dvořákova Dimitrije v Jordan Hall (foto Kathy Wittman/Odyssey Opera)

Čím to podle vás bylo?

Existující nahrávky Dimitrije jsou pěkné a zajímavé, ale když tu operu slyšíte živě, naskáče vám husí kůže. Dimitrij zní neuvěřitelně velkolepě, má obrovský tah a emocionální náboj. Dirigent Gil Rose opravdu hudebně vystavěl ruský palác.

Jak se vám s tímto dirigentem spolupracovalo?

Gil Rose je vynikající dirigent. Je bystrý, pohotový a zpěváka permanentně sleduje. To je skvělé vždycky, ale při provádění složitého díla, které zpěvák nemá zažité, je to hotové požehnání. K dispozici měl vnímavý orchestr, složený převážně z mladých hráčů, a výborný sbor. Všichni dokázali velmi přesně, rychle a ochotně reagovat a na výsledku to bylo znát.

Mě osobně potěšilo nejen to, že Dimitrij měl úspěch, ale těšila mě i spolupráce se všemi americkými kolegy. Při zkouškovém procesu nehledají problémy, hledají pozitiva. Když něco dělají, nemaří svou práci tím, že by říkali: „No, to teda nevím, jestli to bude dobré…“ V Americe od okamžiku, kdy se pro určitý titul rozhodnou, už tu věc nezpochybňují. I kdyby šlo o kus těžký a při zkouškách se hudebníkům ne vždy všechno dařilo, zvolené dílo už jen vyzdvihují a chválí. Takový přístup nese dílo kupředu. Všichni jsou také velmi korektní, vzájemně si drží palce a podporují se. Zažívat podobné pocity i tady doma v Čechách mi někdy chybí.

Děkuji za rozhovor!

Aleš Briscein, Olga Jelínková, dirigent Gil Rose a Dana Burešová (foto Kathy Wittman/Odyssey Opera)
Aleš Briscein, Olga Jelínková, dirigent Gil Rose a Dana Burešová (foto Kathy Wittman/Odyssey Opera)

 

Vizitka:
Dana Burešová (1967) vystudovala zpěv na Pražské konzervatoři. Byla žačkou profesorky Brigity Šulcové. Během svých studií se zúčastnila několika hudebních kurzů u profesora Pavla Lisiciana ve Výmaru v Německu.

V pátém ročníku konzervatoře se stala sólistkou divadla v Českých Budějovicích, kde její první rolí byla Zerlina v Mozartově Donu Giovannim. V témže divadle zpívala Adélu v Straussově Netopýrovi a dále Kuchtíka ve Dvořákově Rusalce a Esmeraldu ve Smetanově Prodané nevěstě.

Poté, co vyhrála konkurz na roli Mařenky v Prodané nevěstě pro inscenaci Národního divadla v Praze, jí zde bylo nabídnuto angažmá. Od sezony 1992/1993 tak na jevišti Národního divadla vytvořila hlavní role ve významných operních dílech českého i světového repertoáru. Kromě Mařenky to v operách Bedřicha Smetany byla Jitka (Dalibor), Vendulka (Hubička), Hedvika (Čertova stěna), Ludiše (Braniboři v Čechách), Anežka (Dvě vdovy), v operách Antonína Dvořáka zpívala Rusalku (Rusalka) a Julii (Jakobín), v dílech Leoše Janáčka Jenůfu (Její pastorkyňa) a Lišáka (Liška Bystrouška), v opeře Zdeňka Fibicha Pád Arkuna Helgu. Mezi její význačné role v pražském Národním divadle patří i Taťána (Čajkovskij – Evžen Oněgin), Kněžna (Mozart – Figarova svatba), Micaela (Bizet – Carmen), Alžběta (Wagner – Tannhäuser) a Elisabetta di Valois (Verdi – Don Carlo). K jejím nejnovějším významným rolím patří titulní role ve Smetanově Libuši a Čajkovského Jolantě.

Na jiných operních scénách vytvořila například Armidu ve stejnojmenném Dvořákově díle nebo Sestru Paskalinu v opeře Bohuslava Martinů Hry o Marii.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments