Má harfová vlast Jany Bouškové: Až na hranici hratelnosti

Jana Boušková je jednou z nejvýznamnějších harfistek současnosti. Její slávu potvrzují úspěchy (například vítězství na USA International Harp Competition a dalších), vystoupení na světových scénách a spolupráce s vynikajícími hudebníky (jako Rostropovič, Vengerov, Bashmet, Tetzlaff a další). Také dosáhla vysokého postavení v hudebním a pedagogickém světě (jako sólová harfistka České filharmonie, profesorka na Royal College of Music v Londýně a Royal Conservatory v Bruselu). To je jen stručný přehled jejích úspěchů, které dokazují její prestiž ve světě. Jana Boušková si však vždy pamatuje na své kořeny, proto v roce 2023 u Supraphonu nahrála CD s názvem Má vlast / Smetana, Dvořák, Suk.

V první interaktivní polovině programu, kterou vedl moderátor Jan Kyjovský, Jana Boušková pohovořila o tom, jak vytvářela unikátní aranžmá nejdříve pro jednu harfu a posléze pro dvě harfy tří symfonických básní z cyklu Bedřicha Smetany Má vlast, a to Vyšehrad, Vltava a Šárka. Harfistka se svěřila, že k této obtížné a časově náročné práci se odhodlala v době útlumu koncertní a pedagogické činnosti za pandemie kovidu. Zároveň jako odpověď na dotaz z publika zpochybnila, že by někdy došlo z její strany k úpravám zbylých tří básní, neboť nepředpokládá, že bude mít v budoucnu už nikdy tolik volného času. Ve svých úpravách Vyšehradu a Vltavy vycházela z dobových úprav Hanuše Trnečka, Šárka je kompletně jejím dílem. Na pódiu s ní byla i její žákyně, členka Orchestrální akademie Minja Stojanović, společně prezentovaly názorné ukázky práce s harfou a objasňovaly úskalí převodu orchestrálních partů na aranžmá pro dvě harfy. Minja je její žákyní dva roky a byli jsme svědky jejich prvního společného koncertu. Rozdíl mezi aranžmá pro jednu harfu a pro dvě harfy je ve zdvojování, čímž je docíleno většího zvuku.

Druhá polovina večera byla již věnována samotnému koncertu, kde publikum slyšelo tyto tři symfonické básně v kuse. Vyšehrad začíná známým čtyřtónovým motivem b-es-d-b, představuje tóny harfy středověkého věštce Lumíra, oslavu Vyšehradu, poté zaslechneme zvuk výzbroje, oslavu vítězství, a nakonec zánik a destrukci v ruinách. Ve Vyšehradu se zračí jakési pomyslné „hudební dioráma“, neboť Bedřich Smetana je tam na Slavíně pohřben.

Vltava je považována za jeden z nejkrásnějších obrazů v historii hudby vůbec. Začíná lehce tóny dvou pramínků, poté se voda spojuje až do mohutné řeky. Lidový aspekt vlastenectví akcentuje českou venkovskou svatbou. Další kus je spíše pocitový, kde si naše imaginace vykreslí rej rusalek a víl. V závěru Jana Boušková na rozdíl od Trnečky vystavěla zvuk velkého proudu procházejícího českou krajinou plnou okolo stojících hradů a zámků až ku Praze, poté se vlévá do Labe.

K napsání Šárky Smetanu inspirovala stará česká báje, kdy se podvedená dívka chce pomstít za nevěru celému mužskému pokolení. V úvodu slyšíme její rozzlobenost. Poté přijíždí Ctirad s celou svou skupinou, uvidí dívku připoutanou ke stromu a zahoří k ní láskou. Je to lest. Ctirad Šárku osvobodí, ta muže opije a ukolébá ke spánku. Dává znamení svým družkám a následuje krutá řež. Symfonická báseň Šárka tak končí epesním dynamickým závěrem.

Zvuk orchestru Jana Boušková ve svých aranžmá nahradila také četnými drobnými notami. Technickou náročnost postavila podle svých schopností – tedy až na hranici hratelnosti. Talentovaná Minja Stojanović jí byla rovnocennou partnerkou.

V interaktivní části mělo publikum spoustu dotazů, ukázalo se tedy, že tyto edukativní koncerty mají velký smysl. Škoda jen, že pan Kyjovský v úvodu neřekl pár slov anglicky k zahraničním turistům, kteří si omylem koupili vstupenku a prchali po první části v domnění, že na hudbu jako takovou nedojde…

Má harfová vlast Jany Bouškové
26. února 2024, 19:00 hodiny
Sukova síň Rudolfina, Praha

Program:
Bedřich Smetana, úprava Jana Boušková: Vyšehrad
Bedřich Smetana, úprava Jana Boušková:Vltava
Bedřich Smetana, úprava Jana Boušková:Šárka

Účinkující:
Jana Boušková – harfa
Minja Stojanović – harfa
Jan Kyjovský – průvodce