Martin Bárta: Můj hlas patří Verdimu…

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Naše vztahy se datují od dob Opery Mozart, přes Státní operu, Národní divadlo až po produkce ostravské. Vážím si ho a jako režiséra ho maximálně respektuji. Je vzdělaný a zanícený, zná spoustu literatury a souvislostí, jeho pohled není nikdy povrchní. A jak říkáte, příběh se snaží vyložit pravdivě a uvěřitelně. A zrovna ostravské projekty, o kterých jsme se bavili, jeho smysl pro pravdivou a přímočarou kresbu ukazují. Jeho srozumitelný pohled zároveň příběh o nic neochuzuje. Co je v hudbě a libretu, co má na jevišti být, to v jeho inscenacích je. I za cenu, že diváci budou šokováni… Lidé si třeba řeknou, proč se jim na scéně prezentuje hromadné znásilnění? A zapomínají, že ta scéna je pevnou součástí dramatu i partitury. Toho si je pan Nekvasil vědom a zároveň nikdy nepřekračuje hranici vkusu.

Co vy sám jako interpret oceníte, když vám režisér v úvodu zkušebního procesu prezentuje svou koncepci?

Nic složitého v tom není… Mně nejvíce sedne režisér, který si nejen pečlivě prostudoval libreto či předlohu, má svůj jasný pohled na věc, ale který má před sebou i klavírní výtah. Bere v potaz metrum hudby, určující pro sled událostí a tím i pro pohyb na jevišti. A nepřekvapí ho třeba čtyři takty pauzy. A přijde-li někdo režírovat operu jen s textovou knihou, dívám se na něj skrz prsty.

Martin Bárta, foto Alena Hrbková

Jak si v tomto smyslu počínal Robert Carsen?

To byla neskutečně obohacující spolupráce. On nejenže hudební složku nepodceňuje, ale každou aranžovací zkoušku zahájí tím, že si umělci sednou do půlkruhu, přečtou si text, popíší si situaci a snaží se jí porozumět, a následně si celou scénu vsedě přezpívají. Jako na ansámblové zkoušce. Robert poslouchá s otevřeným klavírním výtahem, je vidět, jak jeho hlava pracuje. A teprve pak přistoupí k režírování. Stejně pracoval i José Cura při režii Nabucca. Patrice Chèreau, s nímž jsem spolupracoval ve Vídni, zase znal všechny účinkující jménem, a to včetně sboru a komparsu. Šlo mu o přátelskou a domáckou atmosféru. A zároveň byl i na ty nejmenší detaily nesmírně náročný. Toto považuji za vysokou školu operní režie!

Vizitka:

Martin Bárta

Zpěv vystudoval na pardubické konzervatoři u Svatavy Šubrtové (1990) a na pražské Akademii múzických umění u Reného Tučka (2006). Po dvouletém pedagogickém působení v oblasti vokální teorie i praxe se v roce 1995 stal sólistou Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Vedle operních rolí (např. Germont, Sharpless, Ottokar, Jeleckij) rozšířil svůj repertoár i o operetu a muzikál. V roce 1997 přijal angažmá ve Státní opeře Praha, kde debutoval jako Hlasatel ve Wagnerově  Lohengrinovi. Zde vytvořil celou řadu rolí svého kmenového repertoáru (Oněgin, Valentin, Germont, Papageno, Escamillo, Guglielmo, Don Giovanni, Marcello, Amonasro, Nabucco, Rigoletto, Scarpia, Šujskij, Mathis ve Weisově Polském židovi a další). Pravidelně hostuje na scénách pražského Národního divadla (Macbeth, Nabucco, Rigoletto, Přemysl, Revírník, Kapulet, Don Giovanni, Almaviva, Fotis, Kalina, Přemysl, Prus, Ďábel, Robert Cecil, Absalon, Macbeth, Nabucco), v Národním divadle Brno (Don Giovanni, Escamillo, Nabucco, Germont, Amonasro), Slovenském národním divadle v Bratislavě (Don Giovanni, Silvio), Divadle J. K. Tyla v Plzni (Macbeth) a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (Ruprecht v Prokofjevově Ohnivém andělovi, Lord Nottingham v Donizettiho Robertu Devereuxovi, Germont, Tausendmark, Kalina).
Zahraniční angažmá jej zavedla do Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Švýcarska, Anglie, Nizozemí, Japonska, Jižní Koreje a do USA. V roce 2007 účinkoval v úspěšné produkci Janáčkovy opery Z mrtvého domu v rámci Wiener Festwochen, Holland Festival v Amsterdamu a Festivalu v Aix-en-Provence v režii Patrice Chéreaua a pod taktovkou Pierra Bouleze. V roce 2009 účinkoval na Festivalu v Salzburgu jako Amonasro (Verdi: Aida), v roce 2011 vystoupil jako Prus (Janáček: Věc Makropulos) a v roce 2013 jako Harašta (Janáček: Příhody lišky Bystroušky) a Šiškov (Janáček: Z mrtvého domu) v National opera du Rhin ve Štrasburku v režii Roberta Carsena. V roce 2012 ztvárnil Scarpiu (Puccini: Tosca) a v roce 2013 Germonta (Verdi: La traviata) na Mezinárodním operním festivalu v maďarském Miškolci. V roce 2013 zpíval Pruse v Teatro La Fenice v Benátkách a Amonasra v rámci Letního operního festivalu v tureckém Aspendos. V roce 2014 hostoval jako Marcello (Puccini: Bohéma) ve Státní opeře v Budapešti pod taktovkou Paola Carignaniho. V roce 2015 vystoupil znovu jako Prus v režii Roberta Carsena a v roce 2016 jako Harašta ve štrasburské National opera du Rhin. V roce 2016 ztvárnil Escamilla (Bizet: Carmen) na Mezinárodním festivalu v Regensburgu Turn und Taxis Festspiele.
Spolupracoval s významnými dirigenty (např. Leopold Hager, Pierre Boulez, Asher Fish, Jiří Kout, Jiří Bělohlávek, Enrico Dovico, Hilary Griffiths, Ondrej Lenárd) i režiséry (Robert Carsen, Giancarlo del Monaco, Patrice Chéreau, Johannes Felsenstein, Jozef Bednárik). Jako sólista se podílel na nahrávkách Mozartovy Korunovační mše a Faurého Requiem. V roce 2013 nahrál v Českém rozhlase árie z oper Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany.
V roce 2005 byl odměněn cenou českých divadelních kritiků za nejlepší interpretační výkon v roli Mlynáře v Novákově Lucerně (Divadlo J. K. Tyla v Plzni). V roce 2012 získal širší nominaci na Cenu Thálie za ztvárnění role Barnaby (Ponchielli: La Gioconda, Divadlo J. K. Tyla v Plzni), do širší nominace se opět dostal i při udělování Cen Thálie 2015 za roli Ruprechta (Prokofjev: Ohnivý anděl, Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě). Od roku 2006 vyučuje sólový zpěv na AMU v Praze.

 

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


2
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
ladislav

Vážený pán Bárta,
srdečne Vás zdravím z Bratislavy. Je nám veľmi ľúto /operným fandom/, že ste odišli zo SND, Nevieme prečo. Snád v bucúcnosti budeme mať možnosť Vás vidieť a počuť v niektorých
verdiovkách./Nabucco,Macbeth,Rigoletto/
Ladislav

Katerina Motlova

Vážený pane Ladislave,
vyřizuji jménem pana Bárty, že Vás moc pozdravuje a děkuje za milý komentář. Do Bratislavy se vždy rád vrací (naposledy např. v rámci festivalu Eurokontext v opeře Ohnivý anděl nebo v opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu) a doufá, že spolupráce se SND bude v budoucnu opět pokračovat. Určitě je tomu otevřený.
Mějte se krásně
Kateřina Motlová