Národní divadlo v sezoně 2021/22 nabídne jedenáct operních premiér

V nadcházející sezoně pražské Národní divadlo chystá jedenáct operních premiér. Tento vysoký počet je dán tím, že Opera Národního divadla a Státní opera sice stihly připravit několik nových inscenací již v sezoně uplynulé, avšak kvůli zavřeným divadlům nebyla příležitost předvést je publiku naživo.

Pavol Kubáň, Don Giovanni (zdroj Gherciu Serghei Photography)
Pavol Kubáň, Don Giovanni (zdroj Gherciu Serghei Photography)

Cyklus „Mozart – Da Ponte“
Tři díla, ktere Mozart zkomponoval na texty svého libretisty Da Ponteho (Don Giovanni, Figarova svatba Così fan tutte), navždy změnily dějiny opery. Opera Národního divadla nyní ve spolupráci s Národním divadlem v Mannheimu připravuje nová nastudování všech tří dílů tohoto takzvaného „Da Ponteovského cyklu“. Již 28. srpna bude nová sezona zahájena premiérou Dona Giovanniho v režii Alexandera-Mørk Eidema, v titulní roli se dvěma čelními barytonisty – Jiřím Brücklerem a Pavolem Kubáněm. Hudebního nastudování cele této řady se ujme Karsten Januschke. Nová inscenace Così fan tutte bude uvedena 22. ledna 2022 (v režii Tatjany Gürbacy) a v roce 2023 sérii uzavře Figarova svatba.

Kontroverzní Rigoletto
Soubor Státní opery vstoupí do nové sezony premiérou Rigoletta v režii Barbory Horákové Joly. Tuto inscenaci mohli diváci vidět již v lednu v přímém přenosu na programu ČT art. Státní opera láká na hvězdné obsazení v čele se španělsko-americkým barytonistou Danielem Luisem de Vicente, který se bude v titulní roli střídat s Nikolozem Lagvilavou. Postavu mantovského vévody ztvární čínský tenorista Long Long v alternaci s Kyungho Kimem. De Vicente a Long Long tytéž role ztvárnili i na operním festivalu v Bregenzu. V úloze Gildy se vystřídá Olga Jelínková s Marií Fajtovou.

Musica non grata – stopadesáté výročí narození Alexandera Zemlinského
Musica non grata je název čtyřletého cyklu hudebních a jiných akci, který byl v minulé sezoně zahájen sérií koncertů (ve valné většině streamovaných na webových stránkách). V rámci projektu jsou uváděna díla skladatelů pronásledovaných nacistickým režimem, kteří byli ve své době spojeni s pražským operním životem. Alexander Zemlinsky, který v Praze jako operní ředitel působil celých šestnáct let, je pochopitelně centrální osobností této série. U příležitosti stopadesátého výročí jeho narození bude v říjnu uspořádán třídenní festival, v jehož rámci bude ve světové premiéře uveden výběr z jeho nedokončené opery Malva. Na programu bude též Zemlinského Lyrická symfonie – publiku se při ní představí sólisté Johanni van Oostrum a Michael Nagy.

Objevme společně znovu „zlatý věk“
V rámci cyklu Musica non grata budou v nadcházející sezoně uvedeny také tři operní premiéry. V listopadu to bude Sedm smrtelných hříchů od Kurta Weilla a Očekávání skladatele Arnolda Schoenberga – obojí v režii Barbory Horákové. Zejména Očekávání je titul s Prahou nerozlučně spjatý, protože zde měl v roce 1924 světovou premiéru. I v březnu 2022 bude uveden titul úzce spojený s hrdou českou operní tradicí – tentokráte to bude Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Skladatel byl blízkým spolupracovníkem Zemlinského a tato opera byla v Praze uvedena hned po světové premiéře ve Frankfurtu v roce 1910. Vzdálený zvuk se dočkal vřelého přijetí a udržel se na repertoáru několik sezon. Pak byl bohužel zapomenut, jako tolik dalších klenotů zlatého věku české operní historie.

Třetím dílem uváděným v nadcházející sezoně pod hlavičkou Musica non grata budou Plameny skladatele Erwina Schulhoffa na libreto Karla Josefa Beneše. Opera měla premiéru v roce 1932 v Brně. Následovat mělo uvedení v Německu, které však zmařil nástup nacistů k moci. Dílo pak upadlo v zapomnění, než bylo znovu objeveno v polovině devadesátých let. Od té doby se opera dočkala několika uvedení, avšak vždy jen ve zkrácené německé verzi. Tato inscenace bude tedy prvním uvedením v Čechách od světové premiéry, a to v původní podobě.

Ervín Schulhoff (zdroj Terezin Music Foundation)
Ervín Schulhoff (zdroj Terezin Music Foundation)

Režisér Calixto Bieito patří k nejdůležitějším osobnostem světové operní scény nejméně posledních dvacet let. V průběhu této zimy zavítal do Prahy na zkoušky Janáčkovy Káti Kabanové. Spoluprací se souborem byl doslova nadšen a projevil zájem nastudovat další český titul. Jeho volba nakonec padla pravě na Plameny Erwina Schulhoffa, surrealistickou variaci na donjuanovský mýtus silně ovlivněnou freudovskou psychologii.

Konečně znovu Wagner
Těžko hledat skladatele, jehož tvorba by byla se Státní operou spjata více než dílo Richarda Wagnera. První ředitel Státní opery, Angelo Neumann, se v závěru devatenáctého století významně zasloužil o celoevropský růst Wagnerovy popularity. V lednu bude uvedena Wagnerova romantická opera Bludný Holanďan. Režie příběhu prokletého kapitána, jehož může spasit láska dívky Senty, se ujme Ole-Anders Tandberg, který má na svém kontě celou řadu mezinárodních ocenění (například Lady Macbeth Mcenského újezdu v Deutsche Oper Berlin nebo La Boheme v Curychu). Dirigovat bude hudební ředitel Státní opery, Karl-Heinz Steffens, který se rovněž ujme hudebního nastudování Schrekerova Vzdáleného zvuku.

Česká operní tvorba
V Národním divadle se můžeme těšit na nová nastudování dvou českých oper – již zmíněné Káti Kabanové a pak také evergreenu Prodané nevěsty, obojí pod taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Jaroslava Kyzlinka. Oba tyto tituly mohou znamenat skutečnou výzvu též pro režiséra – Káťa Kabanová byla svěřena Calixtu Bieitovi a Prodané nevěsty se ujme zkušená divadelní a filmová režisérka Alice Nellis.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments